V lednové skládačce Vás, vážení diváci, zveme na novou inscenaci EQUUS s Pavlem Kikinčukem a Ondřejem Rychlým v hlavních rolích.

V rozhovoru se Vám představí herec Vojtěch Hrabák, který s režisérem Tomášem Loužným v těchto týdnech zkouší roli Fritze v dramatizaci románu Takise Würgera STELLA.

17. prosince oslaví kulaté narozeniny Jaromír Dulava, člen souboru Činoherního klubu od roku 1990 podnes. S radostí a srdečnou gratulací otiskujeme blahopřejný článek od dramatika a režiséra našeho divadla Ladislava Smočka.

Srdečně blahopřejeme Jaroslavu Vostrému k Ceně české akademie divadelníků za mimořádný přínos českému divadelnímu umění, jež mu byla udělena u příležitosti CEN THÁLIE 2020.

Jaroslav Vostrý v roce 1965 spolu s Ladislavem Smočkem zakládal Činoherní klub a byl jeho prvním uměleckým šéfem. Na konci roku 1972 byl z moci normalizačních vládců odvolán. V prvních sedmi letech existence našeho divadla také dramatizoval Dostojevského Zločin a trest (spolu s Alenou Vostrou a v režii Evalda Schorma, 1966), režíroval Pinterovy Narozeniny (1967) a hru Aleny Vostré Na ostří nože (1968), inscenoval Voltairova CANDIDA (1971, na jehož dramatizaci se podílel s Alenou Vostrou a Janem Czivišem), Lenzova VYCHOVATELE a Leonovův Zlatý kočár (1972).

V době, kdy v Činoherním klubu nesměl pracovat, napsal pro své herečky a herce komedii TŘI V TOM, pod níž se v roce 1978 podepsal Jiří Menzel, který ji také režíroval.
Po Sametové revoluci se do Činoherního klubu vrátil a zajistil mu samostatný statut. Do roku 1993 byl ředitelem a uměleckým šéfem.
Když v následujících letech pracoval jako rektor Akademie múzických umění a profesor Divadelní fakulty AMU, napsal o Činoherním klubu a jeho osobnostech několik knih: Petr Čepek / Talent a osud (poprvé 1996), Činoherní klub 1965-1972 / Dramaturgie v praxi (1996), O hercích a herectví / Osobnost a umění (poprvé 1998). Na ně později navázal knihami, které publikuje v edici Disk: Obraz a příběh. Scéničnost ve výtvarném a dramatickém umění (spolu s Miroslavem Vojtěchovským, 2008), Je dnes ještě možné herecké umění? Příspěvek ke scénologii herectví (se Zuzanou Sílovou, 2008), Scénologie dramatu / Úvahy a interpretace (2010), Scénování v době všeobecné scénovanosti. Úvod do scénologie (2012) a další.

Srdečně blahopřejeme Josefu Abrhámovi k Ceně Thálie za celoživotní mistrovství v činohře.

Josef Abrhám byl vynikajícím členem ansámblu Činoherním klubu od jeho založení v roce 1965 do roku 1995.

K jeho hereckým postavám patřili Pan Mulligan v O’Casseyho Pensionu pro svobodné pány, Medik ve hře Aleny Vostré NA KOHO TO SLOVO PADNE, Poštmistr v Gogolově REVIZOROVI, Trofimov v Čechovově VIŠŇOVÉM SADU, Aldoráďan ve Voltairově CANDIDOVI, Herec v Gorkého Na dně, Toffolo v Goldoniho POPRASKU NA LAGUNĚ, Edmund Tyrone v O’Neillově CESTĚ DLOUHÉHO DNE DO NOCI, Capitano v komedii Jaroslava Vostrého TŘI V TOM, Icharev v Gogolových HRÁČÍCH, Frederick Fellowes ve Fraynově BEZ ROUCHA, Vaněk v Audienci a Macheath v Žebrácké opeře Václava Havla.

Na → stránce Josefa Abrháma ← najdete také článek Vladimíra Procházky „Pochybování Josefa Abrháma“ z Divadelních novin z 19. 1. 1999.