Vážení diváci, právě v tuto chvíli jsme spustili online předprodej na měsíc září, kde mimo vašich oblíbených stálých inscenací, naleznete i novinku EQUUS a OŠKLIVEC.

Celý program naleznete na našich webových stránkách → zde ←

Kamenná pokladna je otevřena vždy pondělí – pátek vždy od 15h do 18h a bude otevřena do soboty 26. června. Od 27. června bude přes prázdniny uzavřena.

Online pokladna bude v provozu během celých prázdnin.

(12. 7. 1936 – 21. 6. 2021)
Nina Divíšková byla vynikající herečkou Činoherního klubu v letech 1965-2001.

Nina Divíšková přišla do Činoherního klubu z ostravského Divadla Petra Bezruče se skupinou herců pod vedením režiséra a herce Jana Kačera a výtvarníka Luboše Hrůzy. Hrála tu celkem v jedna čtyřiceti inscenacích: s Ladislavem Smočkem stvořila vůbec první Svatavu v jeho Podivném odpoledni dr. Zvonka Burkeho, První dámu v jeho Bludišti a Paní Hedviku v Kosmickém jaru. Hrála Kateřinu v dramatizaci Dostojevského Zločinu a trestu Aleny a Jaroslava Vostrých v režii Evalda Schorma. V původních hrách Aleny Vostré Na koho to slovo padne a Na ostří nože představovala „na tělo napsané“ role Milady a Slečny Nekvindové. V režiích Jana Kačera ztvárnila Charlottu v Čechovově Višňovém sadu, Vasilisu v Gorkého Na dně a Arkadinovou v Čechovově Rackovi.

Členkou souboru mohla – na rozdíl od svého muže Jana Kačera – zůstat i v těžkých dobách normalizace. V 80. letech patřily k jejím nezapomenutelným postavám Valérie v Horváthových Povídkách z Vídeňského lesa, Mariška v Örkényho Rodině Tótů, Žena v Brechtově Maloměšťákově svatbě a Valérie ve Smočkově Bitvě na kopci.

V 90. letech se mohla vrátit ke svým rolím v „revivalech“ Smočkových her a svůj originální komediální talent osvědčila v postavách Paní Onorie v Pirandellových Nahých odívati, Paní Cafourkové ve Štolbově Vodním družstvu a tety Sabiny v Goldoniho Letním bytě.

S jevištěm Činoherního klubu se rozloučila velkou dramatickou rolí – titulní postavou Janiny Úhořovské ve Witkiewiczově Matce v režii Michala Langa.

Dora Dulebová / Albert Camus: SPRAVEDLIVÍ, 1965

Paní / Niccolo Machiavelli: MANDRAGORA, 1965

První dáma / Ladislav Smoček: BLUDIŠTĚ, 1966

Svatava / Ladislav Smoček: PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO, 1966

Kateřina / Fjodor Michajlovič Dostojevskij: ZLOČIN A TREST, 1966

Milada / Alena Vostrá: NA KOHO TO SLOVO PADNE, 1966

Slečna Nekvindová / Alena Vostrá: NA OSTŘÍ NOŽE, 1968

Charlotta / Anton Pavlovič Čechov: VIŠŇOVÝ SAD, 1969

Paní Hedvika / Ladislav Smoček: KOSMICKÉ JARO, 1970

Cecil, Cikánka / Voltaire: CANDIDE, 1971

Vasilisa / Maxim Gorkij: NA DNĚ, 1971

Majorova žena / Jakob Michael Reinhold Lenz: VYCHOVATEL, 1972

Ruth / Harold Pinter: NÁVRAT DOMŮ, 1972

Jelena / Anton Pavlovič Čechov: STRÝČEK VÁŇA

Paní Pasqua / Carlo Goldoni: POPRASK NA LAGUNĚ, 1973

Arkadinová / Anton Pavlovič Čechov: RACEK, 1975

Xénie / Leonid Leonov: VLK, 1976

Marie / Helena Albertová: PARÁDNÍ POKOJ, 1976

Sofia Petrovna Karpuchinová / Fjodor Michajlovič Dostojevskij: STRÝČKŮV SEN, 1977

Jenny, „Hampejznice“ / Bertolt Brecht: KREJCAROVÁ OPERA, 1978

Uklízečka, Matylda Obermüllerová, Kesslerová / Carl Zuckmayer: HEJTMAN Z KOPNÍKU, 1980

Fekluše / Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: BOUŘE, 1980

Valérie / Ödön von Horváth: POVÍDKY Z VÍDEŇSKÉHO LESA, 1981

Šulcová / Bohumil Hrabal: NĚŽNÝ BARBAR, 1981

Mariška / István Örkény: RODINA TÓTŮ, 1982

Ciuta / Alfred de Musset: MARIANNINY ROZMARY, 1983

Žena / Bertolt Brecht: MALOMĚŠŤÁKOVA SVATBA (SVATBY), 1985

Mary Byrneová / John Millington Synge: DRÁTENICKÁ SVATBA (KRÁSNÉ VYHLÍDKY), 1987

Valérie / Ladislav Smoček: BITVA NA KOPCI (KRÁSNÉ VYHLÍDKY), 1987

Johanka, nevěstina matka / Elias Canetti: DŮM, 1988

Svatava / Ladislav Smoček: PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO, 1990

Elizabeth Peachumová / Václav Havel: ŽEBRÁCKÁ OPERA, 1990

Lapkinová / Lev Birinskij: MUMRAJ, 1991

Paní Onoria / Luigi Pirandello: NAHÉ ODÍVATI, 1993

Hraběnka von Geschwitz / Frank Wedekind: LULU, 1994

Aurelie Cafourková / Josef Štolba: VODNÍ DRUŽSTVO, 1994

Paní Hedvika / Ladislav Smoček: KOSMICKÉ JARO, 1995

Paní Brigita / Heinrich von Kleist: ROZBITÝ DŽBÁN, 1998

Arana, iberská královna-matka / Francis Beaumont – John Fletcher: KRÁL NEKRÁL, 1998

Sabina, Giacintina teta / Carlo Goldoni: LETNÍ BYT, 1999

Janina Úhořovská, matka / Stanislaw Ignacy Witkiewicz: MATKA, 1999

*

„Bylo toho hodně o společném názoru na život, na divadlo… Pamatuju si slova Evalda Schorma: ‘Domluvit se můžou jen předem domluvení.’ Asi jsme v jedné chvíli tak nějak ‘předem domluvení“ byli. Věděli jsme, že nesmíme lhát, ani jeden druhému, ani divákům. A diváci to asi z nás cítili. A cítili možná i to, že ‘každý z nás táhne svůj kříž’ stejně jako oni, každý, stejně jako oni, řeší ty obyčejné, lidské pochyby, selhání, radosti i trápení, stres z politiky, stres z obyčejného každodenního života, starost o děti – o obživu, všichni jsme se cítili stejně ohrožení. A stalo se, že ti v hledišti nás začali asi mít za to rádi.“

Nina Divíšková v knize Činoherní klub 1965-2005

„Nina Divíšková. Hráli jsme spolu poprvé ve „Spravedlivých“. Její dramatický vzhled i hlas se ke Camusovi skvěle hodily. V „Rackovi“ úspěšná matka Arkadina konejšila na kolenou mne, neúspěšného syna Trepleva, ale neukonejšila. Měl jsem s tou rolí potíže, ale to hledání stálo za to. Pak „Vychovatel“. Vedli jsme tam spolu exaltované řeči, v mém případě degenerovaná verze „hraběte“, kdy Nina hraběnka i já jsme se kroutili hlasově i fyzicky až na hranici odbourání. Líbilo se mi, že ji to taky bavilo. To vedlo samozřejmě k ostražitosti pana režiséra Vostrého, který ovšem překvapivě projevoval občas pro naše vývrtky porozumění a k jeho cti budiž řečeno, že se tím snad i někdy bavil. Za tu toleranci režiséra, ale i šéfa jsme mu byli vděční.“

Josef Abrhám v knize Činoherní klub 1965-2005

„K doplnění obrázku o disponovanosti této herečky ke groteskním kreacím je nutné připomenout vedle výkonu v roli Svatavy, kterou hrála více než třicet let, alespoň titulní postavu z Witkiewiczovy „Matky“, skvěle sehranou zhruba o třicet let později (1997) v inscenaci Michala Langa v divadle Labyrint (odkud byla přenesena do Činoherního klubu).“

Jaroslav Vostrý v knize O hercích a herectví (druhé, rozšířené vydání)

*

„V Podivném odpoledni dr. Zvonka Burkeho, v tomto podivném výlupku panoptikálních zjevů, se šouravými, strnulými pohyby mimochodníka prostává a prosedává ke svému šťastnějšímu údělu stará panna Svatava (Nina Divíšková). Přituple nasládlý úsměv předkusu téměř kobylího je vlastně jediné, co oživuje toto monstrózní prkno nasazené do plandavých šatů a nepadnoucích punčoch. Omšelá dřevěná marionetka z prastarého loutkového divadélka jen stěží poslouchá nitky kouskující její pohyby: gesto je buď strašně veliké v poměru k tomu, co mělo obsáhnout, nebo zas maličké, musí se opakovat, musí ke svému významu dohopkat. Když tato čistá esence neohrabanosti dospěje do stadia mrtvolky, napne se a vytáhne do absolutní ztvrdliny, jež při sebemenším neopatrném dotyku hrozí zlomením, prasknutím. Přitom je ale možné s její bezvládností manipulovat a konec konců ji „úhledně“ srovnat na dno skříně.

Groteskně vyhlížející a jednající Svatava není ovšem schválností, je svou nehybností a ustátostí jen dokonalým odrazem nenormálního nitra, které se musí i navenek projevit abnormalitou. Smysl pro vyhmátnutí nenormálního v člověku, pro hyperbolu jeho vnitřních, navenek prosakujících kazů zachycených v přesných tvarech, herce Činoherního klubu rovněž spojuje.“

Helena Suchařípová: Glosy o hereckém kontaktu, časopis Divadlo – září 1966

„Když Čechov poznamenává: vchází Charlotta Ivanovna, tak Charlotta Ivanovna vchází na rukou. Nemůžeme vytknout interpretaci, ani že je snobská, ani že je Čechov znásilněn. Čechovovská melancholie se na pozadí žertování neztrácí, dostává nový groteskně tragický výraz.“

Ritva Särkisilta: Škleb se slzami, Päivän Sanomat, Helsinky 29. 3. 1972

Společně s Dejvickým divadlem a Divadlem Na zábradlí uvedeme ve Valdštejnské zahradě v rámci akce “Senát pro kulturu – pomáháme umělcům do divadelního života” ve čtyřech večerech tři inscenace.

více

Budeme hrát v šapitó Azyl78! jak už jsme informovali, v červenci nás najdete i na adrese šapitó Azyl78 na pražském Výstavišti. Máme pro vás připraveny tři letní večery. 28. 7. a 29. 7. nabídneme úspěšný K.Š.E.F.T. a 30. 7. máte možnost shlédnout nově nazkoušeného Equuse! Vstupenky do Azylu78 můžete zakoupit prostřednictvím sítě GoOut zde.

Azyl78
28. 7. st 19:30 K.Š.E.F.T.
29. 7. čt 19:30 K.Š.E.F.T.
30. 7. pá 19:30 EQUUS

Upozorňujeme diváky, že místa v hledišti během letních představení nejsou číslována.

(7. 6. 1953 – 9. 6. 2021)

Libuše Šafránková byla vynikající herečkou Činoherního klubu v letech 1972 – 1995.
Do Činoherního klubu ji angažoval Jaroslav Vostrý, po té co bylo zrušeno Divadlo za branou Otomara Krejči. V Činoherním klubu hrála v 17 inscenacích.

více

Vážení a milí diváci,
v červencové skládačce Vás zveme na naše letní představení do Valdštejnské zahrady a do šapitó Azyl78.

Čeká nás po dlouhé době znovu, a tentokrát velmi vítané divadelní léto.

Společně s Divadlem Na zábradlí a Dejvickým divadlem uvedeme ve Valdštejnské zahradě v rámci akce “Senát pro kulturu – pomáháme umělcům do divadelního života” ve čtyřech večerech tři inscenace – legendární PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO, BOHA MASAKRU a LÉDU (Manželskonemanželskou povídku). Hned poté se přemístíme do šapitó Azyl78 na pražském Výstavišti, kde ve třech představeních nabídneme dvě inscenace: úspěšný K.Š.E.F.T. a v předpremiéře nově nazkoušeného EQUUSE.

více

Vážení diváci, ve skládačce na červen si můžete přečíst rozhovor s Martou Dancingerovou, která hraje v inscenaci hry německého autora Mariuse von Mayenburga OŠKLIVEC.

O připravované hře amerického dramatika Tracyho Lettse LINDA VISTA hovoří režisér Ondřej Sokol.

Dovolí-li vládní opatření otevření divadel, rádi Vás v červnu přivítáme na inscenacích našeho repertoáru i na několika představeních přehlídky amatérského divadla „ČK uvádí:“.

Naši milí diváci,

vzhledem k přetrvávající epidemiologické situaci, která nám zatím stále neumožňuje hrát, jsme nuceni zrušit naplánovaná květnová představení v našem divadle.

více

Vážení diváci, umožní-li to vládní opatření, rádi pro Vás v květnu budeme hrát. Ve skládačce na květen najdete měsíční program a informace o připravovaných inscenacích.

K Mayenburgovu OŠKLIVCI jsme připojili rozhovor s kameramanem Alešem Němcem, který zaznamenává zkoušky této inscenace.

více

V úterý 23. března proběhla první čtená zkouška hry LINDA VISTA herce, dramatika a spisovatele Tracyho Lettse.

Komedie o úskalích a rozporech středního věku a o tom, že některých věcí a zkušeností, které se vám v životě nahromadily, se prostě nemůžete zbavit, ale budete je muset přijmout.

V režii Ondřeje Sokola uvidíte Vasila Fridricha, Dalibora Gondíka, Sandru Černodrinskou, Ondřeje Malého, Lucii Žáčkovou, Markétu Stehlíkovou a Ha Thanh Špetlíkovou.

Na úvodní fotografii zleva: Dalibor Gondík, Vasil Fridrich, Sandra Černodrinská, režisér Ondřej Sokol, dramaturgyně Markéta Kočí Machačíková, Ha Thanh Špetlíková, Lucie Žáčková, Markéta Stehlíková, kostýmní výtvarnice Katarína Hollá, Ondřej Malý, inspicientka Markéta Řezáčová

(28. 1. 1932 – 14. 4. 2021)
Činoherní klub vzal s hlubokým politováním na vědomí zprávu, že ve středu 14. dubna zemřel pan profesor Jan Císař, dlouholetý pedagog Divadelní fakulty AMU, dramaturg, historik, teoretik a kritik divadla. Činoherní klub patřil k jeho oblíbeným divadlům, pronikavě a inspirovaně o něm často psal, jednu z posledních reflexí „O současnou činohru“ publikoval v knize „Činoherní klub 2005-2015“.

„Napsal-li jsem úvodem, že chovám k Činohernímu klubu hluboké sympatie, protože hluboce ovlivnil mé chápání divadla, pak si na závěr dovolím říct, že to bylo v tom, jak mně nabídl pochopení, co je to divadelní situace. Pokládám tento pojem za rozhodující kategorii pro vznik a existenci divadla, neboť situací herecký komponent musí a může realizovat v prostoru komplexní tvořivou aktivitu, která je prvotní praktickou činností jako předpoklad vzniku divadla. Dramatická situace uskutečňuje tuto aktivitu jednáním, jež je vrcholným hledáním a zkoumáním možností člověka. A herce.“
(Jan Císař / „O současnou činohru“)

Milí diváci, srdečně vás zveme na “online vernisáž” nových plakátů k našim inscenacím. Jelikož to vypadá, že bude ještě nějakou dobu trvat, než vás u nás zase přivítáme, a budete si moct nové vizuály prohlédnout naživo, můžete se na ně podívat už tady a teď z pohodlí vašeho domova. Alespoň prozatím.

Autoři ilustrací k připravovaným a také stávajícím inscenacím Činoherního klubu jsou Hynek Chmelař st. a Hynek Chmelař ml. / Autorem hudby (KATI) je Milan Pastyřík.

Vážení a milí diváci, přestože v dubnu pro Vás stále ještě nemůžeme hrát, přinášíme Vám dubnovou skládačku s dvěma rozhovory k připravované inscenaci hry Mariuse von Mayenburga „Ošklivec“: první s překladatelkou hry Kateřinou Bohadlovou, druhý s režisérem inscenace Braněm Holičkem.

Ve skládačce najdete také úryvek z nové knihy Jaroslava Vostrého „Scénování a umění“.

(19. 6. 1941 – 10. 3. 2021)

Jan Vodňanský byl spolu s hudebním skladatelem Petrem Skoumalem spoluautorem tří pořadů, kterým se říkalo „Zpěvohra“ či „Opereta Činoherního klubu“: v květnu 1969 v premiéře uvedli večer nazvaný „S úsměvem idiota“, v následujícím roce na něj navázali pořady „Hurá na Bastilu“ a „S úsměvem donkichota“. Jejich „večery písní, textů a definicí“ byly plné poezie a absurdního a šibeničního humoru a v Československu, které se po nadějných měsících Pražského jara stalo v srpnu 1968 okupovanou zemí, nacházely upřímnou a úlevnou odezvu v hledišti. V Činoherním klubu se hrály až do roku 1974, kdy byly z rozhodnutí normalizačního vedení ukončeny.

více

V pondělí 1. února proběhla první čtená zkouška hry OŠKLIVEC německého dramatika Mariuse von Mayenburga.

Co se stane, když zjistíte, že vám nikdo nikdy neřekl, že jste oškliví? Je možné zachovat si svou vlastní tvář, když si necháte změnit obličej?

více

Milí diváci, na našich sociálních sítích jsme celý leden věnovali našemu Činohernímu kalendáři na rok 2021 a nyní je kompletně venku!
Snad Vás vize hereček a herců pro tento rok pobavily.

více

Vážení a milí diváci, přestože v březnu pro Vás nemůžeme hrát, přinášíme Vám alespoň skládačku. Najdete v ní fotografie k nazkoušeným inscenacím EQUUS a STELLA a rozhovor s německým dramatikem Mariusem von Mayenburgem, jehož hru OŠKLIVEC začínáme v těchto dnech zkoušet.

více

V sobotu 3. října od 19:30 uvedeme předpremiéru inscenace EQUUS, jejíž premiéra byla přesunuta ze září na konec října 2020. Volná místa stále máme!