Tennessee Williams
TRAMVAJ DO STANICE TOUHA
13. 6. pá 19:00
„Řekli mi, že mám nastoupit do tramvaje, která jede do stanice Touha.“ Příběh naprostého vzájemného neporozumění.
Je to americká hra, která je navíc vpravdě americká. Čím déle do této hry pronikáte, tím víc chápete, jak hra je nekonečně duševně plná a smekáte před tímto dramatikem pomyslný klobouk. Možná, že je dobře, že je to můj první Tennessee Williams vůbec, kterého mám tu čest inscenovat, byť tak pozdě. Ale myslím, že je dobře, že tak pozdě.
Ladislav Smoček
Počátkem roku 1945 začíná Tennessee Williams pracovat na hře Tramvaj do stanice Touha (A Streetcar Named Desire). Hra se původně jmenovala Neproniknutelná noc, Williams ji dokončil v roce 1947. Premiéra se konala v Ethel Barrymore Theatre v New Yorku 3. prosince 1947, v režii Elie Kazana hráli Jessica Tandyová (Blanche), Kim Hunterová (Stella), Marlon Brando (Stanley), Karl Malden (Mitch). Naposledy 17. prosince 1949.
Hra získá Pulitzerovu cenu za drama, Donaldsonovu cenu a Cenu newyorských divadelních kritiků a stala se prvním dramatem, které získalo naráz tyto tři ceny. V roce 1951 natočil režisér Elia Kazan slavný snímek Tramvaj do stanice Touha, který získal 12 nominací Americké filmové akademie, z nichž čtyři byly proměněny v Oscary. Kromě Marlona Branda byli nejvyšší filmovou trofejí oceněni všichni hlavní představitelé – Vivien Leighová, Kim Hunterová a Karl Malden.
Československá premiéra divadelní hry se konala v ostravském Divadle Petra Bezruče (8. listopadu 1960) v překladu Bedřicha Bechera a na představení spolupracovali hned čtyři budoucí členové Činoherního klubu – režie Jan Kačer, výprava Luboš Hrůza, Blanche Nina Divíšková a Stella Jiřina Třebická.
Tramvaj do stanice Touha je druhou hrou Tennessee Williamse, která se objevuje na repertoáru Činoherního klubu. Tou první byl Skleněný zvěřinec v režii Vladimíra Strniska (25. března 1997) s Věrou Galatíkovou (Matka), Petrou Špalkovou (Dcera), Ivanem Řezáčem (Syn) a Tomášem Pavelkou (Host).
Roman Císař
„Podle Tennesseeho představ bylo v Blanche cosi neposkvrněného. Byla jako zlomený motýl, jemná a citlivá, zatímco Stanley představoval temnou stránku člověka. Když Blanche říká Stelle: ʻNezůstávej pozadu, nezůstávej na úrovni divokých zvířat,ʼ mluví o zvířecí stránce lidských bytostí. Blanche sice lhala a přetvařovala se, ale dělala to proto, aby si zachovala svůj způsob života – lhaním udržovala při životě své iluze. Její slova ʻneříkám pravdu, říkám, co by mělo být pravdaʼ a ʻve svém srdci jsem nelhalaʼ myslel Tennessee opravdově. Řekl Kazanovi, že chce, aby divákům bylo Blanche líto. ʻBlanche,ʼ řekl, ʻse nakonec musí dostat porozumění a soucitu publika… aniž by bylo nutné dělat ze Stanleyho jednoznačně naprostého zloducha.ʼ“
Marlon Brando (úryvek z knihy Písně, které mě naučila matka)
„KOLEJE TÉHLE INSCENACE SMĚŘUJÍ NEOMYLNĚ DO STANICE ,DIVÁCKÁ SRDCEʼ.“
– Helena Grégrová, i-divadlo.cz
„K SILNÉMU ZÁŽITKU REŽISÉR LADISLAV SMOČEK NEPOTŘEBUJE AKTUALIZACE ANI ŽÁDNÉ VNĚJŠKOVÉ EFEKTY. STAČÍ, ŽE MÁ PARTU VÝBORNĚ HRAJÍCÍCH HERCŮ, Z NICHŽ NEJVÍCE VYNIKÁ LUCIE ŽÁČKOVÁ V ROLI BLANCHE. KLASICKÉ, POCTIVÉ HERECKÉ DIVADLO, KTERÉ OPRAVDU UDRŽÍ DIVÁKOVU POZORNOST PO CELÉ TŘI A PŮL HODINY.“
– Lukáš Dubský, i-divadlo.cz
Upozornění: V inscenaci se v souladu s uměleckým záměrem na jevišti kouří.
Prosíme rodiče, aby vzhledem k tématu hry a zobrazovanému domácímu násilí zvážili návštěvu svých nezletilých dětí.
Blanche
Lucie Žáčková
Stanley
Jan Hájek
Stella
Marika Procházková
Mitch
Matěj Dadák
Eunice
Lada Jelínková
Steve
Martin Finger
Mladík
Václav Šanda
Lékař
Petr Křiváček
Radvan Pácl
Sestra
Zuzana Vojtíšková
Adéla Rausová
překlad
Luba Pellarová
Rudolf Pellar
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Hans Hoffer
kostýmy
Simona Rybáková
premiéra 12. 10. 2011
délka představení 3:35
přestávka ano
inspice
Jana Kohoutová
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves

David Mamet
GLENGARRY GLEN ROSS
Shelly Levene
Michal Pavlata
Jaromír Dulava
John Williamson
Domingos Correia
Martin Finger
Dave Moss
Jaromír Dulava
Marek Taclík
George Aaronow
Otmar Brancuzský
Richard Roma
Michal Suchánek
James Lingk
Pavel Kikinčuk
Baylen
Matěj Dadák
Žena
Zuzana Stavná
Markéta Stehlíková
překlad
Ondřej Sokol
režie
Ondřej Sokol
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Adam Pitra
kostýmy
Katarína Hollá
asistentka scénografa
Jitka Nejedlá
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 6. 6. 2011
obnovená premiéra 13. 9. 2012
Martin McDonagh
UJETÁ RUKA (Behanding in Spokane)
Mnoho rukou, ale žádná z nich ta pravá… Velmi veselá a velmi černá komedie.
Zápletka hry se točí kolem drsného chlápka s pistolí, jenž přijíždí do malého amerického městečka hledat ruku, kterou mu kdysi zlovolně nechali oddělit od paže vlakem. Dramatický rukopis: starý McDonagh od a do z – bravurně podaný neuvěřitelný příběh, nevázané, vtipné dialogy, překvapivé zvraty a nemožnost odhadnout, jak to vše skončí.
Ujetá ruka je nová kapitola v tvorbě Martina McDonagha. Třeba jí počíná nějaká nová, tentokrát „americká“ trilogie. Mně jeho hry přijdou jako písničky Leonarda Cohena, taky jsou všechny stejné a přitom je každá tím, o čem vypráví, úplně jiná. Ani on extra nemění vnější styl své tvorby, ale mění ingredience, ze kterých dává každou novou hru dohromady. V Ujeté ruce jsou to vysloveně ingredience americké: rasismus, válka s terorem a zlými trampy, školní masakry, obchodníci s vizí a talentem prodat téměř cokoliv, pomsta a náprava všech křivd… To, že byla hra ve Státech přijata převážně negativně, mi jenom dává důkaz o tom, že se Martin do Ameriky neomylně trefil. Tím pádem je spousta důvodů, proč Ujetou ruku inscenovat i u nás. Za prvé je v ní hodně univerzálních témat, za druhé „Amerika“ je pro McDonagha tím, čím dříve bylo Irsko: umělým světem se zvláštními, zjednodušenými pravidly, na kterém provádí své pokusy s lidskou povahou.
Ondřej Sokol
Carmichael
Marek Taclík
Mervyn
Martin Finger
Marylin
Markéta Stehlíková
Toby
Ondřej Sokol
němé role
Václav Šanda
Petra Horváthová
překlad
Ondřej Sokol
režie
Ondřej Sokol
dramaturgie
Vladimír Procházka
Roman Císař
scéna
Adam Pitra
kostýmy
Katarína Hollá
hudba
Petra Horváthová
pohybová spolupráce
Renata Suchánková
předpremiéra 18. 12. 2010
premiéra 14. 1. 2011
obnovená premiéra 9. 11. 2014
délka představení 2:00
přestávka ano
inspice
Markéta Řezáčová
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves

Felix Mitterer
MOJE STRAŠIDLO
Róza
Blanka Bohdanová
Zach
Stanislav Zindulka
hudební doprovod
Petr Kofroň
Peter Mahrik
překlad
Michala Sochorová
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Nina A. Stillmark
hudba
Petr Kofroň
pohybová spolupráce
Linda Stránská
fotografie
Pavel Kolský
premiéra 22. 4. 2010

Miroslav Krleža
LÉDA (Manželskonemanželská povídka)
"Nic, k čemu může dojít mezi mužem a ženou, není tak důležité, aby bylo nutno si kvůli tomu rvát vlasy." Hra o touze, jež přestane být touhou, stane-li se šedou skutečností.
LÉDA (1931) je pronikavá psychologická studie scén z manželského i nemanželského života, přesahující až do grotesky. Hra o vzájemném puzení i nepřekonatelném odporu mezi pohlavími, o nevěře, citové exaltaci i nevraživé vyprahlosti, falešných sebepředstavách a ambicích, uražené ješitnosti; hra o touze, jež přestává být touhou, stane-li se šedou skutečností.
„Krležova LÉDA vlastně postrádá běžnou morálku. Chybí tu morálně příkladný lidský tvor. Ale o to víc vyniká to, co hýbe opravdickým duševnem velkého množství mužů a žen. Touha. Je to takový kus syrového masa vyrvaný z těla Života.“
Ladislav Smoček
„Člověk, jako míra všech věcí a jediný mezi živočichy si vědomý své smrtelnosti, vytváří sebe a svůj osud, vládne nad sebou i nad svými vášněmi, a současně je slepý jako příroda a jediné, co jím hýbe, jsou jeho slepé pudy. Takový, jaký je, taková je i jeho lidskost: na jedné straně se důstojně povznáší nad všechny lidské slabosti, na druhé chrochtá v kaluži a kolem morových, leč, ó běda, plných koryt…“
Miroslav Krleža
Rytíř Olivier Urban, bývalý diplomat
Petr Nárožný
Aurel, akademický malíř
Ondřej Vetchý
Klára, jeho žena
Dana Černá
Klanfar, velkoprůmyslník
Otmar Brancuzský
Mojmír Maděrič
Melita, rozená von Szlouganová, jeho žena
Nela Boudová
překlad
Irena Wenigová
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Karel Glogr
kostýmy
Simona Rybáková
premiéra 12. 1. 2010
derniéra 22. 6. 2022
délka představení 2:00
přestávka ano
inspice
Jana Kohoutová
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
Petr Olša
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
Ladislava Koukalová
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves

Marina Carr
U KOČIČÍ BAŽINY
Hester Swanová
Veronika Žilková
Carthage Kilbride
Matěj Dadák
Josie Kilbridová
Johana Krtičková
Klára Šabaková
Veronika Divišová
Paní Kilbridová
Gabriela Vránová
Monika Murrayová
Ivana Wojtylová
Kočičí žena
Lenka Skopalová
Xavier Cassidy
Vladimír Kratina
Karolína Cassidyová
Marika Šoposká
Duch Josefa Swana
Jaroslav Plesl
Vojtěch Kotek
Otec Willow
Stanislav Zindulka
Mladý Dunne
František Skopal
Obdivovatel duchů
Stanislav Štícha
Petr Meissel
Hanuš Bor
překlad
Šárka Císařová
Olga Bártová
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Nina A. Stillmark
hudba
Petr Kofroň
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 14. 9. 2009
derniéra 28. 11. 2012
Yasmina Reza
BŮH MASAKRU
13. 5. út 19:00
24. 5. so 19:30
2. 6. po 19:30
Nemůžeme ovládnout, co nás ovládá. Komedie o živlech v lidském nitru.
Jsme lidé kultury, rozumu, anebo jsme jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování: do lehkosti konverzační frašky čím dál víc prosakuje podvědomí aktérů a před námi se odkrývají tajené animozity života v páru, faleš leckterých kulturních a morálních klišé i dravčí podstata existenčního boje.
Dramatička, prozaička a scenáristka Yasmina Reza (narozená v roce 1959 v Paříži) se proslavila hrou OBRAZ (česky též KUMŠT) z roku 1994. BŮH MASAKRU je její sedmou hrou, kterou napsala v roce 2006.
Yasmina Reza má mimořádný pozorovatelský dar; její hry bývají inspirovány docela banálními situacemi, které jsou ale svébytně ozvláštněny a povzneseny nad realistický obraz ze života. Originálnost her Yasminy Rezy spočívá v napětí mezi použitím prostředků „dobře udělané hry“ a jejich překvapivým narušováním.
Reza je formálně vynalézavá, neuchyluje se k zaručeným pointám a směle překračuje hranice zábavného divadla. Pro Rezu je typické, že se vyjadřuje minimalisticky, bez zbytečných „koloratur“, to je literární ambice čitelná jak v jejích hrách, tak v prózách, je charakteristická pro její způsob psaní. V každém díle klade znepokojivé otázky, jednu z nich v BOHU MASAKRU: jak máme uvěřit v nějaký civilizační proces, solidaritu či vzájemnou toleranci, když nejsme s to řešit sebemenší konflikt? Možná existuje jakýsi „bůh masakru“, který se nám posmívá…
Roman Císař
„Situace? Zprvu vysoce civilizovaní rodiče se potkávají, aby vyplnili pojistnou listinu, protože jedno dítě ztlouklo druhé. Stačí ale, aby bylo vysloveno jedno nevhodné slovo a všechno se může zvrhnout. Velmi rychle to dospěje k hranici civilizovaného chování, k nemožnosti, anebo – v každém případě – k relativitě všech etických projevů.“
Yasmina Reza
„VŠICHNI ČTYŘI HERCI BĚHEM CELÉ HRY TÉMĚŘ NESEJDOU Z JEVIŠTĚ, A PŘESTOŽE VÍCE NEŽ NA DĚJOVÝCH ZVRATECH JE INSCENACE ZALOŽENA NA VZÁJEMNÉ KONVERZACI, DRAMATICKÝ NÁBOJ V NÍ ROZHODNĚ NECHYBÍ.“
– Petr Tichý, i-divadlo.cz
Michel Houllié
Jaromír Dulava
Veronika Houlliéová
Ivana Chýlková
Aneta Reilleová
Miroslava Pleštilová
Alain Reille
Vladimír Kratina
překlad
Michal Lázňovský
režie
Ondřej Sokol
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Adam Pitra
kostýmy
Katarína Hollá
premiéra 16. 12. 2008
délka představení 1:40 představení bez přestávky
inspice
Markéta Řezáčová
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves

Milan Kundera
PTÁKOVINA
Předseda
Jaromír Dulava
Ředitel
Ondřej Vetchý
Martin Finger
Eva
Lucie Žáčková
Zuzana Stavná
Růžena
Marika Procházková
Matka
Lenka Skopalová
Žák
Braňo Holiček
David Šír
Václav Šanda
Prušánková
Jana Břežková
Tělocvikář
Pavel Kikinčuk
Starý učitel
Milan Riehs
Stanislav Zindulka
Jaroslav Těšitel
Učitel kreslení
Petr Meissel
Správkyně budov
Nela Boudová
Lada Jelínková
Školník
Stanislav Štícha
Žáci
Jiří Moudrý
Jakub Moudrý
Matěj Nechvátal
David Novák
Václav Pflanzer
Michal Polák
Adam Pospíšil
Šimon Stiburek
Jonáš Zbořil
Mladík s dlouhými vlasy
Daniel Pešl
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Luboš Hrůza
kostýmy
Simona Rybáková
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 19. 9. 2008
derniéra 25. 11. 2019

Anton Pavlovič Čechov
IVANOV
Nikolaj Ivanov, stálý člen zemědělské správy
Jan Hájek
Matěj Dadák
Anna, jeho žena, rozená Sára Abramsonová
Dana Černá
Matěj Šabelskij, hrabě, jeho strýc z matčiny strany
Marián Labuda
Pavel Lebeděv, předseda okresní zprávy
Vladimír Kratina
Zinaida Lebeděvová, jeho žena
Lenka Skopalová
Sáša, jejich dvacetiletá dcera
Magdaléna Borová
Helena Dvořáková
Jana Plodková
Jevgenij Lvov, mladý lékař
Milan Mikulčík
Denny Ratajský
Jan Sklenář
Marta Babakinová, mladá vdova, majitelka panství
Lada Jelínková
Dmitrij Kosych, berní úředník
Otmar Brancuzský
Michail Borkin, Ivanovův vzdálený příbuzný a správce jeho panství
Radek Holub
Avdoťa, stařena neurčitého zaměstnání
Jana Břežková
Další hosté
Vladimír Pavel
Marian Fiedler
Tomáš Olejník
Tomáš Madar
Gavrila
Paul American
Jan Janák
Pianistka
Kateřina Kocáková
Lucie Čížková
překlad
Leoš Suchařípa
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Marija Havran
výběr hudby
Martin Čičvák
fotografie
Oleg Vojtíšek
premiéra 1. 11. 2007
derniéra 3. 12. 2009

John Millington Synge
HRDINA ZÁPADU
Christy Mahon
Jaroslav Plesl
Mahon, jeho otec
Michal Pavlata
Michael James Flaherty (zvaný Michael James, hospodský)
Vladimír Kratina
Margareta Flahertyová (zvaná Pegeen Mikeova)
Kateřina Lojdová
Shawn Keogh (její bratranec, mladý farmář)
Matěj Dadák
Vdova Quinová
Ivana Wojtylová
Philly Cullen
Otmar Brancuzský
Jimmy Farrell
Marek Taclík
Sára Tanseyová
Markéta Stehlíková
Zuzana Bradyová
Marika Šoposká
Simona Babčáková
Honora Blakeová
Ida Sovová
Yeats
Stanislav Štícha
překlad
Martin Hilský
režie
Ondřej Sokol
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Adam Pitra
kostýmy
Katarína Hollá
hudba
skupina Shannon
jazyková spolupráce
Ada Fryntová
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 10. 9. 2007
derniéra 12. 4. 2011

Molière
AMFITRYON
Merkur
Pavel Kikinčuk
Jupiter
Petr Bláha
Jiří Zahajský
Bořík Procházka
Milan Riehs
Daniel Pešl
Amfitryon
Petr Bláha
Alkména
Jitka Ježková
Kleanta
Eva Novotná
Sossie
Matěj Dadák
Thébští kapitáni
Otmar Brancuzský
překlad
Vladimír Mikeš
úprava
Martin Čičvák
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Martin Kubran
Roman Císař
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Nina A. Stillmark
hudba
Misha Alperin
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 29. 11. 2006
derniéra 13. 1. 2008

David Mamet
AMERICKÝ BIZON
Don Dubrow, majitel "Donova maloobchodu"
Petr Nárožný
Walter Cole, zvaný Teach, Donův přítel a příležitostný společník
Michal Pavlata
Bob, Donův zlodějíček
Marek Taclík
překlad
Ondřej Sokol
režie
Ondřej Sokol
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Adam Pitra
kostýmy
Katarína Hollá
hudba
Jan P. Muchow
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 26. 10. 2006
derniéra 27. 10. 2009

Thomas Vinterberg, Mogens Rukov
RODINNÁ SLAVNOST
Helge
Juraj Kukura
Christian
Matěj Dadák
Michael
Milan Mikulčík
Petr Bláha
Jan Hájek
Mette
Lada Jelínková
Eva Novotná
Lars
Michal Slaný
Jaromír Nosek
Vojtěch Kotek
Helena
Barbara Kodetová
Dana Černá
Pia
Jitka Ježková
Lada Jelínková
Jana Plodková
Else
Lenka Skopalová
Susanne
Antonie Talacková
Gabriela Pyšná
Babička
Viola Zinková
Kateřina Frýbová
Dědeček
Jiří Zahajský
Bořík Procházka
Stanislav Zindulka
Vlastimil Čaněk
Strýček Leif
Hanuš Bor
Helmut
Pavel Kikinčuk
Kim
Otmar Brancuzský
Gbatokai
Paul American
Thierry Ebam
divadelní adaptace
Bo hr. Hansen
překlad
František Fröhlich
Jana Rakšányová
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Martin Kubran
dramaturgická spolupráce
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Marija Havran
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 30. 1. 2006
derniéra 19. 1. 2012

Christopher Hampton
NEBEZPEČNÉ VZTAHY
Markýza de Merteuil
Ivana Chýlková
Paní de Volanges
Ivana Wojtylová
Cecilie de Volanges
Marika Šoposká
Vikomt de Valmont
Ondřej Sokol
Azolan
Petr Meissel
Paní de Rosemonde
Alena Vránová
Viola Zinková
Bibiana Šimonová
Kateřina Frýbová
Paní de Tourvel
Dana Černá
Rytíř Danceny
Jan Meduna
Braňo Holiček
Emilie
Kristína Farkašová
Diana Šoltýsová
Majordomus
Stanislav Štícha
Radvan Pácl
překlad
Vladimíra Smočková
Ladislav Smoček
úprava
Ladislav Smoček
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Vladimír Procházka
Roman Císař
scéna
Luboš Hrůza
kostýmy
Simona Rybáková
hudba
Petr Skoumal
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 11. 1. 2006
derniéra 11. 11. 2011

Martin McDonagh
PAN POLŠTÁŘ
Katurian
Ondřej Vetchý
Tupolski
Michal Pavlata
Ariel
Jaromír Dulava
Michal
Marek Taclík
Matka
Lenka Skopalová
Otec
Petr Meissel
Holčička
Lenka Sagulová
Chlapec
Jan Dulava
překlad
Ondřej Sokol
režie
Ondřej Sokol
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Adam Pitra
kostýmy
Katarína Hollá
hudba
Jan P. Muchow
asistentka režie
Margareta Hrůza
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 9. 6. 2005
Georges Feydeau
DÁMSKÝ KREJČÍ
6. 5. út 19:00
23. 5. pá 19:30
Malá lež je mrzká, ale velká lež, to je umění! Klasická fraška o tom, co se stane, když si výjimečně protáhnete flám.
DÁMSKÝ KREJČÍ je první Feydeauova velká hra (1886), která slavila triumfální úspěch. Ústřední postava komedie, doktor Moulineaux, je neuvěřitelný lhář. Ve slavné francouzské inscenaci Bernarda Murata (1993) ji ztělesnil Jean-Paul Belmondo, který o Moulineauxovi prohlásil: „Malá lež je mrzká, ale velká lež, to je umění!“
Fraška à la Feydeau má zpravidla tvar kruhu: po mnoha zbytečných pohybech (motivovaných zpravidla neúspěšným pokusem o manželskou nevěru) dospívá opět k výchozímu stavu. Její napětí spočívá v rozporu mezi tendencí pravdu utajit a tendencí ji odkrýt. Aktivita komického hrdiny je nesena snahou o záchranu dobrého jména, působení náhody míří naopak k odhalení pravdy. Podaří-li se nakonec dočasně obnovit pochybnou stabilitu „krásného měšťáckého světa“, stane se tak pouze v mezích komediální konvence. Před divákem se komický hrdina a jeho spoluhráči svým pachtěním za zdáním – definitivně demaskují.
Zdeněk Hořínek
Feydeuova tvorba se časově kryje s obdobím, jemuž se dostalo dílem nostalgického, dílem obdivného a dílem ironického epitetonu LA BELLE ÉPOQUE („Krásná“ či „Zlatá doba“). Doba velkého uměleckého i společenského kvasu, po impresionismu doba mnoha „ismů“. Doba plná rozporů a protikladů. Eklekticismus a secese. Doba prosperity a neuvěřitelné chudoby. Doba vlastenectví a nacionalismu, šovinismu a rasismu. Doba převratných vynálezů a korupčních skandálů. Doba měšťanského rodinného ideálu a teroristických akcí anarchistů. Doba bicyklů a veřejných poprav. A samozřejmě – zlatá doba divadla. Paříž je hlavním městem světa – umění a zábavy, městem divadel, music-hallů a varieté na „Velkých bulvárech“. Kvete tu opera, opereta i výpravné revue, melodrama, společenské komedie, vážné drama i vaudeville, v němž mistrem nad mistry se stává v devadesátých letech Georges Feydeau (1862-1921), který bývá právem považován za jeho dovršitele a zároveň zakladatele moderní situační komedie.
Roman Císař
Když píšu divadelní hru, hledám mezi postavami ty, které by se neměly vůbec setkat. A ty pak honem svedu dohromady…
Georges Feydeau
„DÁMSKÝ KREJČÍ V ČINOHERNÍM KLUBU JE DŮKAZEM TOHO, ŽE KOMEDIÁLNÍ HERECTVÍ V TOMTO ŽÁNRU POTŘEBUJE INVENCI A ZÁROVEŇ PŘESNOST, SVOBODU I DISCIPLÍNU, A ŽE NEJLÉPE SE MU DAŘÍ V SEHRANÉM A VYROVNANÉM KOLEKTIVU.“
– Daniela Jobertová, Činoherní čtení
Moulineaux
Ondřej Sokol
Bassinet
Radek Holub
Madame Aigreville
Mahulena Bočanová
Zuzana
Markéta Stehlíková
Aubin
Jaromír Dulava
Štěpán
Matěj Dadák
Yvonna
Jitka Ježková
Antonie Talacková
Róza
Dana Černá
Madame D´Herblay
Jana Břežková
Pomponnette
Pamela Soukupová
překlad
Michal Lázňovský
úprava
Martin Čičvák
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Nina A. Stillmark
premiéra 21. 1. 2005
délka představení 1:25 představení bez přestávky
inspice
Markéta Řezáčová
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves

Edward Albee
KOZA ANEB KDO JE SYLVIE?
Koprodukce s bratislavským Divadlem Aréna
Martin
Juraj Kukura
Stevie
Emília Vášáryová
Billy
Alexander Bárta
Ross
Peter Šimun
překlad
Alexandra Ruppeldtová
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Martin Kubran
výprava
Marija Havran
světelný design
Laco Kraus
asistentka režie
Kristína Farkašová
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 29. 11. 2004

Carlo Goldoni
IMPRESÁRIO ZE SMYRNY
Hrabě Cipera
Petr Nárožný
Carluccio, zpěvák
Ondřej Vetchý
Ali, Turek
Stanislav Zindulka
Lucrezie, zpěvačka
Lada Jelínková
Tonina, zpěvačka
Nela Boudová
Annina, zpěvačka
Dana Černá
Pasqualino, zpěvák
Jaromír Dulava
Lugnaci, operní dohazovač
Pavel Kikinčuk
Troscanini, špatný dramatický básník
Josef Žluťák Hrubý
Hanuš Bor
Beltrame, hostinský
Michal Zelenka
Fámulus
Otmar Brancuzský
Adlátus
Stanislav Štícha
Radvan Pácl
překlad
Jaroslav Pokorný
úprava
Ladislav Smoček
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Vladimír Procházka
Roman Císař
scéna
Luboš Hrůza
kostýmy
Nina A. Stillmark
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 27. 10. 2004

Harold Pinter
SPRÁVCE
Davies
Oldřich Navrátil
Aston
Vladimír Javorský
Mick
Matěj Dadák
překlad
Milan Lukeš
režie
Ivo Krobot
dramaturgie
Vladimír Procházka
Roman Císař
scéna
Jakub Zich
kostýmy
Kateřina Hájková
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 25. 6. 2004
derniéra 12. 11. 2005

David Mamet
SEXUÁLNÍ PERVERZE V CHICAGU
Dan Shapiro
Marek Taclík
Bernard Litko
Jaromír Dulava
Deborah Solomonová
Lucie Pernetová
Joan Weberová
Ivana Chýlková
překlad
Ondřej Sokol
režie
Ondřej Sokol
dramaturgie
Roman Císař
scéna
Adam Pitra
kostýmy
Ladislava Koukalová
zvuková koláž
Ladislav Greiner
ze zvukového záznamu
Michal Pavlata, Tomáš Zielinski, Ljuba Krbová
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 18. 3. 2004
derniéra 31. 10. 2019

Fjodor Sologub
ĎÁBLOVA HOUPAČKA
Román Fjodora Sologuba POSEDLÝ (Melkij bes) přeložil Jaroslav Piskáček
Peredonov
Jaromír Dulava
Varvara
Nela Boudová
Volodin
Ondřej Vetchý
Grušinová
Dana Černá
Rutilov
Pavel Kikinčuk
Veršinová
Lenka Skopalová
Ludmila
Petra Hřebíčková
Magdaléna Borová
Saša Pylnikov
Braňo Holiček
Matěj Nechvátal
Chripač
Zdeněk Maryška
Marta
Veronika Kargerová
Murin
Matěj Dadák
Prepolověnská
Kateřina Frýbová
Jeršovová
Jana Břežková
Tiškov
Stanislav Zindulka
Avinovickij
Stanislav Oubram
Vladimír Kratina
Larisa
Lada Jelínková
Valerie
Ladislava Něrgešová
Adamenková
Jana Bernášková
Martha Issová
Míša Adamenko
Jonáš Zbořil
Jan Dulava
Agrafena
Petra Jindrová
Listonoš, Strážník
Stanislav Štícha
dramatizace
Roman Císař
autorská spolupráce
Roman Polák
režie
Roman Polák
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Ján Zavarský
kostýmy
Jana Zbořilová
hudba
Petr Skoumal
pohybová spolupráce
Jan Bursa
fragmenty Sologubovy básně Ďáblova houpačka recitoval
Leoš Suchařípa
asistent režie
Radvan Pácl
fotografie
Jan Malý
premiéra 18. 12. 2003
derniéra 15. 6. 2004

Jon Fosse
NOC ZPÍVÁ SVÉ PÍSNĚ
V jednom večeru s aktovkou JMÉNO
Mladá žena
Dana Černá
Mladý muž
Matěj Dadák
Otec
Zdeněk Maryška
Matka
Jana Břežková
Baste
Petr Motloch
překlad
Karolína Stehlíková
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Roman Císař
Martin Kubran
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Nina A. Stillmark
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 26. 6. 2003
derniéra 16. 6. 2004

Jon Fosse
JMÉNO
V jednom večeru s aktovkou NOC ZPÍVÁ SVÉ PÍSNĚ
Dívka
Dana Černá
Chlapec
Matěj Dadák
Sestra
Anna Bendová
Lada Jelínková
Matka
Lenka Skopalová
Otec
Stanislav Oubram
Bjarne
Petr Bláha
překlad
Karolína Stehlíková
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Roman Císař
Martin Kubran
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Nina A. Stillmark
fotografie
Pavel Nesvadba
premiéra 26. 6. 2003
derniéra 16. 6. 2004

Gregory Burke
GAGARINOVA ULICE
Tom
Michal Zelenka
Eddie
Marek Taclík
Gary
Pavel Kikinčuk
Frank
Zdeněk Maryška
překlad
František Fröhlich
režie
Ivo Krobot
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Adam Pitra
kostýmy
Katarína Hollá
hudba
Lubor Šonka
V inscenaci byly použity motivy ze skladeb skupin
Ohm Square a The Ecstasy of Sain Theresa
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 25. 3. 2003
derniéra 3. 6. 2004

Luigi Chiarelli
MASKA A TVÁŘ
"Kdo chce ujít směšnosti, ten do ní určitě co nejdřív spadne."
MASKA A TVÁŘ začíná jako bonmotická a aforistická salonní komedie banální ženské nevěry, jejíž konvenční východiska se však záhy hroutí a jsou dovedena ad absurdum. Hra není jen pronikavým postižením rozdvojení lidské podstaty v tvář a masku, ale především skvělým zobrazením paradoxnosti lidského života: není jednou z nejsmutnějších ironií a grotesek naší existence fakt, že právě ve chvílích, kdy se přestaneme pitvořit, nastupují zpravidla mechanismy společenské masky, která se nám mstí za to, že jsme si troufli přestat hrát, vystoupit ze své – „podstaty“?
Roman Císař
Je známa více než zvláštní historie této hry: Luigi Chiarelli ji napsal (1916) vážně, aby byla hrána vážně, jako tragické drama, či dokonce jako tragédie. Avšak někdo mu potom řekl: „Ale ne, chlapče, to je od začátku až do konce velkolepá fraška, nech ji hrát tónem burleskním, ne-li přímo šaškovským… Budete mít obrovský úspěch a budete v balíku.“ A tehdy Chiarelli škrtl slovo commedia a nahradil ho grottesco, nechal ji hrát jako frašku, měl obrovský úspěch a určitě přišel k pěkným penězům. Tak se stalo, že bylo vymyšleno – grottesco…
Marco Praga
Ivana Chýlková obdržela za roli Saviny Graziové Cenu Sazky a Divadelních novin za nejlepší herecký výkon v roce 2002.
Paolo Grazia: Oni mě osvobodí, to je nad všechnu pochybnost!…Myslíš, že jsem neměl právo zabít takovou špatnou ženskou?“
(úryvek ze hry)
Savina Graziová
Ivana Chýlková
Hrabě Paolo Grazia
Ondřej Vetchý
Cirillo Zanotti
Petr Nárožný
Elisa Zanottiová
Dana Černá
Anna Bendová
Luciano Spina, advokát
Jaromír Dulava
Marta Settová
Nela Boudová
Marika Procházková
Marco Miliotti, soudce
Michal Pavlata
Petr Meissel
Wanda Sereniová
Jitka Ježková
Lada Jelínková
Giorgio Alamari, sochař
Filip Čáp
Vilém Dubnička
Marek Taclík
Vilém Udatný
Luboš Veselý
Matěj Dadák
Václav Šanda
Piero Pucci
Petr Burian
Andrea, správce domu
Stanislav Štícha
Otmar Brancuzský
Radvan Pácl
překlad
Zdeněk Digrin
úprava
Ladislav Smoček
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Luboš Hrůza
kostýmy
Jana Břežková
hudba
Jan Štolba
Alan Vitouš
Hy Zaret
Alex North
pohybová spolupráce
Jiří Pokorný
Zpěv
Paul-American
premiéra 11. 12. 2002
derniéra 3. 2. 2020
délka představení 1:50
inspice
Jana Kohoutová
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves

Molière
MISANTROP
Alcest
Matěj Dadák
Filint
Ondřej Sokol
Oront
Pavel Kikinčuk
Celimena
Zuzana Fialová
Elianta
Lada Jelínková
Arsinoe
Barbora Hrzánová
Monika Zaťková
Akast
Václav Neužil
Klitandr
Michal Zelenka
překlad
Vladimír Mikeš
Vojtěch Mihálik
úprava
Martin Čičvák
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Martin Kubran
Roman Císař
výprava
Marija Havran
hudba
Jean-Baptista Lully
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 30. 10. 2002
derniéra 1. 11. 2005

Alexandr Sergejevič Puškin
ONĚGIN
Inscenace převzata ze Studia Marta (DIFA JAMU)
Oněgin
Denny Ratajský
Taťána
Petra Hřebíčková
Olga
Kateřina Vainarová
Přítel
Jan Adámek
adaptace
Martin Čičvák
Jiří Starý
překlad
Milan Dvořák
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Jiří Starý
výprava
Michaela Hořejší
hudba
P. I. Čajkovskij, Sidney Bechet
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 13. 10. 2002
derniéra 20. 5. 2003
Martin McDonagh
OSIŘELÝ ZÁPAD
4. 5. ne 19:30
Příběh lásky bratrů, kteří se uměním mučit jeden druhého chtějí zapsat do Guinessovy knihy rekordů. Brutální a dojemná komedie.
Martin McDonagh situuje dvojici svých volných trilogií do nehostinných, zapadlých a drsných koutů Irska; podobně je tomu i ve hře OSIŘELÝ ZÁPAD, jejíž název poukazuje nejen na konkrétní lokalitu země autorových předků, ale v obecnější rovině na svět bez boha, v němž přestávají fungovat základní vztahy a hodnoty. Příběh citové nezralosti a morální chudoby dvou bratrů přerůstá do cynismu, který není maskou: je to jediná tragikomická realita jejich bytí. Neznají, co je to přiblížit se k druhému v lásce. Jedinou možností přiblížení, zdá se, je přiblížení agresivní, ničivé. Třebaže (opravdu jen) chvílemi máme pocit, že jakýsi plamínek naděje tu je…
Nástup na světová jeviště měl Martin McDonagh vskutku raketový – během dvou let byly v Londýně a v irském Galwayi uvedeny čtyři jeho hry: KRÁSKA Z LEENANE (1996), LEBKA V CONNEMAŘE (1997), OSIŘELÝ ZÁPAD (1997) a MRZÁK INISHMAANSKÝ (1996). K nim se přidal další hit, PORUČÍK Z INISHMORU (2001). Záhy vznikly překlady jeho her do mnoha jazyků a McDonagh se stal jedním z nejúspěšnějších dramatiků na světě. A to mu bylo sotva třicet let.
Inscenace OSIŘELÝ ZÁPAD v režii Ondřeje Sokola získala Cenu Alfréda Radoka 2002 – byla vyhlášena Hrou roku a Inscenací roku. Ondřej Sokol získal Cenu Alfréda Radoka – Talent roku a převzal Cenu Thálie pro mladého umělce do 33 let.
Otec Welsh: Vsadil jsem na Vás úplně všechno. Vím zcela jistě, že někde tam láska je, jde jen o to, abyste ustoupili a poohlédli se po ní. Vsadil bych vlastní duši, že tam je. A dobře vím, jaká přesila stojí proti mně. Kurz bude v současné chvíli tak 64 000 ku jedné, ale pořád ještě si na Vás vsadím, navzdory všemu, navzdory Vašemu vraždění, navzdory chaosu ve Vás, navzdory lakotě, ze které by vypadaly vlasy i nenapravitelným recidivistům, přes to mám ve Vás víru. Mám ve vás víru, hoši…
(úryvek ze hry)
„INSCENACE ONDŘEJE SOKOLA SÁZÍ PŘEDEVŠÍM NA PROPRACOVANÉ HERECKÉ VÝKONY, PERFEKTNĚ NAČASOVANÉ, BŘITKÉ DIALOGY. JE TO SYROVÝ, MORBIDNÍ HUMOR, KTERÝ ALE K ZOBRAZOVANÉMU PROSTŘEDÍ PŘESNĚ SEDÍ, HERCI JEJ NAVÍC PODÁVAJÍ S ROZMYSLEM, BEZ PODBÍZENÍ PUBLIKU PRO VĚTŠÍ KOMICKÝ EFEKT. “
– Lukáš Dubský, i-divadlo.cz
„OSIŘELÝ ZÁPAD JE FASCINUJÍCÍ STUDIÍ DVOU ŽIVOTNÍCH ZTROSKOTANCŮ.“
– Michal Novák, i-divadlo.cz
Prosíme rodiče, aby vzhledem k tématu hry a zobrazovanému násilí zvážili návštěvu svých nezletilých dětí.
Coleman Connor
Jaromír Dulava
Valene Connor
Marek Taclík
Girleen Kelleherová
Sandra Černodrinská
Otec Welsh
Ondřej Sokol
překlad
Ondřej Sokol
režie
Ondřej Sokol
dramaturgie
Roman Císař
scéna
Adam Pitra
kostýmy
Katarína Hollá
filmová hudba
George Delerue
premiéra 8. 3. 2002
délka představení 2:35
přestávka ano
inspice
Petr Taclík
Marian Fiedler
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
Petr Olša
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
Ladislava Koukalová
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves

Zoltán Egressy
PORTUGÁLIE
Mašle
Anna Bendová
Gabriela Pyšná
Drobek
Ondřej Sokol
Hospodský
Oldřich Navrátil
Řepa
Matěj Dadák
Farář
Marek Taclík
Kolík
Pavel Kikinčuk
Žena
Veronika Žilková
Satanáš
Mojmír Maděrič
Manželka
Lada Jelínková
Bittner
Milouš Michalíček
Fotbalisti
Stanislav Štícha
Pavel Kolský
Vladimír Pavel
Tomáš Madar
překlad
Táňa Dimitrová
režie
Ivo Krobot
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Jan Štěpánek
kostýmy
Andrea Králová
hudba
Vladimír Franz
pohybová spolupráce
Nina Vangeli
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 21. 12. 2001
derniéra 17. 6. 2008

Joe Orton
JAK SE BAVIL PAN SLOANE
Kath
Lenka Skopalová
Sloane
Michal Zelenka
Kemp
Jiří Zahajský
Stanislav Zindulka
překlad
Dana Hábová
úprava
Ladislav Smoček
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
výprava
Luboš Hrůza
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 23. 10. 2001
derniéra 6. 6. 2005

Samuel Beckett
ČEKÁNÍ NA GODOTA
Estragon
Leoš Suchařípa
Vladimír
David Suchařípa
Pozzo
Barbora Hrzánová
Lucky
Radek Holub
překlad
Karel Kraus
režie
Juraj Herz
dramaturgická spolupráce
Roman Císař
scéna
Šimon Caban
kostýmy
Simona Rybáková
hudební úryvky
Ohm Squere, Sluneční Orchestr, Tom Waits
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 3. 10. 2001
derniéra 24. 2. 2005

Gordon Smith
VINCENT
Inscenace převzata z Divadla Ungelt
Vincent van Gogh
Ondřej Vetchý
překlad
Ota Ornest
úprava
Ota Ornest
režie
Ota Ornest
scéna
Ivo Žídek
kostýmy
Iva Brádková
hudba
Zdeněk Zdeněk
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 27. 9. 2001
derniéra 9. 12. 2004

Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin
PROCES
Úprava autorovy trilogie Martin Kubran a Martin Čičvák
Krečinskij
Marek Taclík
Muromskij
Stanislav Zindulka
Atujevová
Barbora Hrzánová
Lidočka
Lada Jelínková
Nělkin
Tomáš Impseil
Michal Zelenka
Rasplujev
Matěj Dadák
Varravin
Bořivoj Navrátil
Tarelkin
Tomáš Pavelka
Och
Radek Holub
Kníže
Leoš Suchařípa
Ladislav Lakomý
Stanislav Oubram
překlad
Alena Morávková
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Martin Kubran
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Nina A. Stillmark
hudba
výběr z děl P. I. Čajkovského, A. G. Schnittkeho, G. Kancheliho
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 21. 6. 2001
derniéra 16. 10. 2002

Václav Štech
DESKOVÝ STATEK
Fistr, majitel realitní kanceláře
Pavel Kikinčuk
Julie, jeho dcera
Veronika Žilková
Pí Hauenštajnová
Dana Černá
Nela Boudová
Dr. Nekvinda
Michal Pavlata
Šorel, soukromník
Ondřej Sokol
Michal Suchánek
Michal Zelenka
Turecký, stavitel
Petr Meissel
Němeček, zámečník
Michal Zelenka
Michal Suchánek
Stock ze Zweibrücku
Milan Riehs
Revír z Chotýše
Matěj Dadák
Exner, majitel dvorce
Jaroslav Těšitel
Václav Legner
Novotný, majitel domu
Stanislav Štícha
Škodová, sekretářka u Fistra
Veronika Kargerová
Lada Jelínková
Kostomlatská, sekretářka u Fistra
Ladislava Něrgešová
Katy, hospodyně
Jana Břežková
úprava
Ladislav Smoček
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Vladimír Procházka
Roman Císař
scéna
Karel Glogr
kostýmy
Jana Zbořilová
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 27. 3. 2001
derniéra 14. 6. 2008

Bernard-Marie Koltès
NÁVRAT DO POUŠTĚ
Matylda Serpenoisová
Emília Vášáryová
Adrian, její bratr, továrník
Petr Nárožný
Matěj, Adrianův syn
Matěj Dadák
Fatima, dcera Matyldy
Lada Jelínková
Eduard, syn Matyldy
Michal Zelenka
Marek Taclík
Marie, první Adrianova žena, mrtvá
Dana Černá
Gabriela Filippi
Marta, její sestra, druhá Adrianova žena
Lenka Skopalová
Maame Queuleu, služebná
Barbora Hrzánová
Aziz, docházející sluha
Pavel Kikinčuk
Velký černý výsadkář
Amos Rendjambé
Paul American
Plantières, velitel policie
Jindřich Bonaventura
Stanislav Oubram
Borny, advokát
Milan Riehs
Sablon, prefekt
Bořík Procházka
Saifi, kavárník
Stanislav Štícha
Prostitutky
Jana Břežková
Helena Odstrčilová
Michala Pohořelá
Tereza Hofbauerová
překlad
Kateřina Lukešová
Daniel Uherek
režie
Roman Polák
dramaturgie
Roman Císař
scéna
Ján Zavarský
kostýmy
Jana Zbořilová
hudba
Petr Skoumal
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 11. 12. 2000
derniéra 26. 6. 2005

Anton Pavlovič Čechov
LESODUCH
Alexandr Serebrjakov, profesor na penzi
Petr Nárožný
Jelena, jeho žena
Barbara Kodetová
Mahulena Bočanová
Nela Boudová
Soňa, jeho dcera z prvního manželství
Anna Bendová
Lada Jelínková
Marie Vojnická, matka první profesorovy ženy
Lenka Skopalová
Jana Břežková
Jegor Vojnickij, její syn
Vladimír Javorský
Leonid Želtuchin, velmi bohatý pán
Ondřej Sokol
Julie, jeho sestra
Dana Černá
Lada Jelínková
Ivan Orlovskij, statkář
Rudolf Hrušínský ml.
Oldřich Vízner
Fjodor, jeho syn
Petr Bláha
Michal Zelenka
Michal Chruščov, statkář, absolvent lékařské fakulty
Jaromír Dulava
Ilja Ďjadin
Stanislav Zindulka
Klavírista
Lubor Šonka
překlad
Leoš Suchařípa
úprava
Ivo Krobot
režie
Ivo Krobot
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Jana Zbořilová
kostýmy
Jana Zbořilová
Alice Lašková
hudba
Lubor Šonka
hudební citace
varianty písní Jiřího Bulise
árie Lenského z opery Evžen Oněgin P. I. Čajkovského
pohybová spolupráce
Zoja Mikotová
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 3. 7. 2000
derniéra 10. 6. 2003

Georg Büchner
VOJCEK
Vojcek
Matěj Dadák
Marie
Monika Zaťková
Ondřej
Ondřej Sokol
Doktor
Stanislav Zindulka
Hejtman
Pavel Kikinčuk
Plukovní tambor
Petr Bláha
Marek Taclík
Spoluúčinkující
ledově klidní muži
překlad
Ludvík Kundera
úprava
Martin Čičvák
Martin Kubran
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Martin Kubran
scéna
Emil Drličiak
kostýmy
Nina A. Stillmark
hudba
Radovan Přikryl
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 13. 4. 2000
derniéra 11. 3. 2002

Ladislav Smoček
JEDNOU K RÁNU
Zikmund
Jaromír Dulava
Martina
Ivana Chýlková
Šlajs
Jiří Hálek
Arnošt Goldflam
Emil
Bořivoj Navrátil
Hugo
Michal Pavlata
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
výprava
Luboš Hrůza
hudba
píseň Davida Krause – „Hlodavec“
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 16. 3. 2000
derniéra 29. 11. 2003

Stanislaw Ignacy Witkiewicz
MATKA
Inscenace převzata z Divadla Labyrint
Janina Úhořovská, matka
Nina Divíšková
Leon Úhořovský, její syn
Tomáš Pavelka
Žofie Plejtusová, slečna
Vanda Hybnerová
Alena Mihulová
Apolinář Plejtus, její otec
Miloš Mejzlík
Steva Maršálek
Hanuš Bor
Dorota, služka
Zora Božinová
Lucy Beerová, milionářka
Veronika Pospíšilová
Alfred de la Trefouille, aristokratický hejsek
Jaroslav Šmíd
Vojtěch de Pokorya-Puchejřovič, floutek s asijskými rysy
Robert Jašków
Jáchym Telátko, ředitel divadla
Jan Moravec
Mordel Ben-Ski, podezřelý typ
Michal Dlouhý
Martin Sitta
Otec Úhořovský, myslitel a bandita
Michal Dlouhý
Martin Sitta
Janina Úhořovská ve věku 23 let
Lucie Roznětínská
Alena Mihulová
překlad
Michal Lang
úprava
Michal Lang
režie
Michal Lang
dramaturgie
Markéta Bláhová
výprava
David Vondrášek
Jana Procházková
hudba
Dogtroep
fotografie
Bohdan Holomíček
premiéra 4. 6. 1999
derniéra 20. 12. 1999

Jan Vodňanský – Petr Skoumal
S ÚSMĚVEM IDIOTA ATD.
Hráli a zpívali
Táňa Fischerová
Jan Vodňanský
Petr Skoumal
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 16. 5. 1999
derniéra 17. 5. 2001

Eugène Labiche
NEJŠŤASTNĚJŠÍ ZE TŘÍ
Alfons Marjavel
Ivan Řezáč
Hermance, jeho žena
Simona Stašová
Ernest
Kamil Halbich
Jobelin
Michal Dlouhý
Tomáš Pavelka
Berta
Veronika Kargerová
Pierre
Martin Sitta
Petunie
Zuzana Hanáková
Dana Sedláková
Lisbeta
Veronika Gajerová
překlad
Marek Stašek
úprava
Vladimír Strnisko
režie
Vladimír Strnisko
dramaturgie
Alena Kožíková
scéna
Luboš Hrůza
kostýmy
Jana Břežková
fotografie
Viktor Kronbauer
premiéra 10. 4. 1999
derniéra 24. 6. 1999

Carlo Goldoni
LETNÍ BYT
Leonardo
Jaromír Dulava
Vittoria, jeho sestra
Anna Bendová
Dana Černá
Paolo, Leonardův komorník
Michal Pavlata
Cecco, Leonardův sluha
Stanislav Štícha
Filippo
Jiří Zahajský
Giacinta, jeho dcera
Petra Špalková
Sabina, Giacintina teta
Nina Divíšková
Jaroslava Hanušová
Brigida, Giacintina komorná
Lenka Skopalová
Ferdinando
Tomáš Pavelka
Guglielmo
Ondřej Vetchý
David Suchařípa
Fulgenzio
Stanislav Zindulka
Dalimil Klapka
Constanza
Kateřina Frýbová
Rosina, její neteř
Veronika Žilková
Tognino, Rosinin snoubenec
Michal Suchánek
adaptace
Giorgio Strehler
překlad
Vladimír Mikeš
úprava
Ladislav Smoček
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Vladimír Procházka
scéna
Luboš Hrůza
kostýmy
Šárka Hejnová
fotografie
Bohdan Holomíček
premiéra 16. 3. 1999
derniéra 4. 11. 2002

Francis Beaumont – John Fletcher
KRÁL NEKRÁL
Arbases, král Ibérie
Tomáš Pavelka
Tigranes, král Arménie
Kamil Halbich
Arana, iberská královna-matka
Nina Divíšková
Panthea, její dcera
Petra Špalková
Mardonius, kapitán iberské armády
Ivan Řezáč
Bessus, kapitán iberské armády
Michal Dlouhý
Gobrius, protektor Ibérie
Hanuš Bor
Bakurius, iberský lord
Robert Jašków
Ligones, arménský státník
Michal Pavlata
Spakonie, dcera Ligonova
Lenka Krobotová
Anna Bendová
První iberský pán
Stanislav Štícha
Druhý iberský pán
Jaroslav Šmíd
Třetí iberský pán
Jiří Hána
překlad
Jiří Josek
režie
Michal Lang
dramaturgie
Markéta Bláhová
scéna
Klára Čulíková
kostýmy
Zuzana Krejzková
hudba
Vladimír Franz
pohybová spolupráce
Jaroslav Tomsa
asistentka režie
Kateřina Kyselá
fotografie
Bohdan Holomíček
premiéra 6. 10. 1998
derniéra 15. 6. 1999

Heinrich von Kleist
ROZBITÝ DŽBÁN
Soudní rada Pánek
Ivan Řezáč
Rychtář Adam
Petr Nárožný
Písař Světlík
Kamil Halbich
Paní Marta Koulová
Simona Stašová
Eva, její dcera
Petra Špalková
Vít Louža, chalupník
Michal Pavlata
Ruprecht, jeho syn
Martin Sitta
Paní Brigita
Nina Divíšková
Sluha
Stanislav Štícha
Služka
Veronika Kargerová
překlad
Jindřich Pokorný
úprava
Vladimír Strnisko
režie
Vladimír Strnisko
dramaturgie
Petr Hruška
scéna
Luboš Hrůza
kostýmy
Jana Břežková
fotografie
Viktor Kronbauer
premiéra 8. 4. 1998
derniéra 22. 6. 1999

Václav Štech
TŘETÍ ZVONĚNÍ
Sadílek, purkmistr
Jiří Zahajský
Emma, jeho manželka
Kateřina Frýbová
Růžena, jejich dcera
Ivana Chýlková
Veronika Žilková
pí. Kváčková
Nela Boudová
Simona Postlerová
JUDr. Hudec
Jaromír Dulava
Hvězdínský
Ondřej Vetchý
Ondřej Sokol
Kaštyl
Stanislav Zindulka
Ondřej Sokol
Pilz
Rudolf Hrušínský ml.
Kejla, policejní revisor
Martin Sitta
Petr Burian
Nány, kuchařka pí Kváčkové
Lenka Skopalová
Pepi
Lubica Ferencová
Veronika Kargerová
Posel telegrafního úřadu
Stanislav Štícha
úprava
Ladislav Smoček
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Vladimír Procházka
scéna
Luboš Hrůza
kostýmy
Šárka Hejnová
fotografie
Bohdan Holomíček
premiéra 10. 12. 1997
derniéra 10. 3. 2003

William Shakespeare
ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY
Christopher Sly
Michal Dlouhý
Hospodská
Petra Špalková
Šlechtic
Jiří Zahajský
První lovec
Jan Skopeček
Druhý lovec
Kamil Halbich
Páže Bartoloměj
Marek Taclík
Robert Jašków
Baptista Minola, pán z Padovy
Stanislav Zindulka
Kateřina, jeho starší dcera
Petra Špalková
Bianca, jeho mladší dcera
Monika Krejčí
Petruchio, pán z Verony
Michal Dlouhý
Grumio, sluha Petruchia
Ivan Řezáč
Curzio, sluha Petruchia
Kamil Halbich
Gremio, bohatý pán, Biančin nápadník
Jindřich Bonaventura
Hortensio, Biančin nápadník, v převlečení Litio
Hynek Čermák
Lucentio, Biančin nápadník, v převlečení Cambio
Tomáš Pavelka
Tranio, sluha Lucentia
Martin Sitta
Vincentio, Lucentiův otec
Jiří Zahajský
Pedant
Jan Skopeček
Krejčí
Kamil Halbich
Kloboučník
Stanislav Štícha
Vdova
Marek Taclík
Robert Jašków
Strážník
Stanislav Štícha
Petruchiovi další sluhové
Jan Skopeček
Tomáš Pavelka
Martin Sitta
Stanislav Štícha
překlad
Martin Hilský
režie
Michal Lang
dramaturgie
Markéta Bláhová
výprava
Klára Čulíková
hudba
Vladimír Franz
asistentka režie
Kateřina Kyselá
fotografie
Bohdan Holomíček
premiéra 16. 9. 1997
derniéra 12. 6. 1999

Tennessee Williams
SKLENĚNÝ ZVĚŘINEC
Matka
Věra Galatíková
Dcera
Petra Špalková
Syn
Ivan Řezáč
Host
Tomáš Pavelka
překlad
Milan Lukeš
úprava
Vladimír Strnisko
režie
Vladimír Strnisko
dramaturgie
Petr Hruška
scéna
Karel Glogr
kostýmy
Jana Břežková
asistentka režie
Kateřina Kyselá
fotografie
Viktor Kronbauer
premiéra 25. 3. 1997
derniéra 3. 7. 1999

Henrik Ibsen
HEDA GABLEROVÁ
Jørgen Tesman
Ivan Řezáč
Pavel Kikinčuk
Heda Tesmanová
Ivana Chýlková
Slečna Tesmanová
Kateřina Frýbová
Paní Elvstedová
Nela Boudová
JUDr. Brack
Petr Nárožný
Eilert Løvborg
Michal Dlouhý
Ondřej Sokol
Berta
Lubica Ferencová
Veronika Kargerová
překlad
František Fröhlich
úprava
Ladislav Smoček
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Vladimír Procházka
scéna
Karel Glogr
kostýmy
Šárka Hejnová
hudba
Jan Klusák – III. smyčcový kvartet, Variace na Mahlerovo téma
asistentka režie
Petra Honsová
fotografie
Yvona Odrazilová
premiéra 16. 12. 1996
obnovená premiéra 14. 10. 1999
derniéra 23. 10. 2003

Tracy Letts
ZABIJÁK JOE
Chris Smith, dealer
Martin Sitta
Tomáš Pavelka
Sharla Smithová, servírka v baru "Cosmic Love"
Veronika Žilková
Simona Stašová
Ansel Smith, příležitostný automechanik
Ivan Řezáč
Vicki Smithová, panna
Petra Špalková
Joe Cooper, zabiják
Michal Dlouhý
překlad
Jiří Josek
režie
Michal Lang
dramaturgie
Markéta Bláhová
scéna
Klára Čulíková
kostýmy
Zuzana Krejzková
asistentka režie
Kateřina Kyselá
fotografie
Bohdan Holomíček
premiéra 7. 6. 1996
derniéra 30. 6. 1999

Anton Pavlovič Čechov
TŘI SESTRY
Andrej
Michal Dlouhý
Nataša
Lucie Trmíková
Olga
Nela Boudová
Máša
Petra Špalková
Irina
Marta Vítů
Kateřina Petrová
Kulygin
Ivan Řezáč
Veršinin
Lukáš Vaculík
Tuzenbach
Tomáš Pavelka
Solenyj
Martin Sitta
Čebutykin
Stanislav Tříska
Jiří Zahajský
Fedotík
Radek Mihok
Ferapont
Jiří Zahajský
Stanislav Tříska
Václav Kotva
Anfisa
Eva Tauchenová
překlad
Karel Kraus
Josef Topol
úprava
Vladimír Strnisko
režie
Vladimír Strnisko
scéna
Ivan Hudák
kostýmy
Jana Břežková
hudba
Martin Kumžák
asistentka režie
Alena Večeřová
fotografie
Martin Poš
premiéra 8. 3. 1996
derniéra 17. 6. 1997