Tennessee Williams
TRAMVAJ DO STANICE TOUHA

„Řekli mi, že mám nastoupit do tramvaje, která jede do stanice Touha.“ Příběh naprostého vzájemného neporozumění.

Je to americká hra, která je navíc vpravdě americká. Čím déle do této hry pronikáte, tím víc chápete, jak hra je nekonečně duševně plná a smekáte před tímto dramatikem pomyslný klobouk. Možná, že je dobře, že je to můj první Tennessee Williams vůbec, kterého mám tu čest inscenovat, byť tak pozdě. Ale myslím, že je dobře, že tak pozdě.

Ladislav Smoček

Počátkem roku 1945 začíná Tennessee Williams pracovat na hře Tramvaj do stanice Touha (A Streetcar Named Desire). Hra se původně jmenovala Neproniknutelná noc, Williams ji dokončil v roce 1947. Premiéra se konala v Ethel Barrymore Theatre v New Yorku 3. prosince 1947, v režii Elie Kazana hráli Jessica Tandyová (Blanche), Kim Hunterová (Stella), Marlon Brando (Stanley), Karl Malden (Mitch). Naposledy 17. prosince 1949.

Hra získá Pulitzerovu cenu za drama, Donaldsonovu cenu a Cenu newyorských divadelních kritiků a stala se prvním dramatem, které získalo naráz tyto tři ceny. V roce 1951 natočil režisér Elia Kazan slavný snímek Tramvaj do stanice Touha, který získal 12 nominací Americké filmové akademie, z nichž čtyři byly proměněny v Oscary. Kromě Marlona Branda byli nejvyšší filmovou trofejí oceněni všichni hlavní představitelé – Vivien Leighová, Kim Hunterová a Karl Malden.

Československá premiéra divadelní hry se konala v ostravském Divadle Petra Bezruče (8. listopadu 1960) v překladu Bedřicha Bechera a na představení spolupracovali hned čtyři budoucí členové Činoherního klubu – režie Jan Kačer, výprava Luboš Hrůza, Blanche Nina Divíšková a Stella Jiřina Třebická.

Tramvaj do stanice Touha je druhou hrou Tennessee Williamse, která se objevuje na repertoáru Činoherního klubu. Tou první byl Skleněný zvěřinec v režii Vladimíra Strniska (25. března 1997) s Věrou Galatíkovou (Matka), Petrou Špalkovou (Dcera), Ivanem Řezáčem (Syn) a Tomášem Pavelkou (Host).

Roman Císař

„Podle Tennesseeho představ bylo v Blanche cosi neposkvrněného. Byla jako zlomený motýl, jemná a citlivá, zatímco Stanley představoval temnou stránku člověka. Když Blanche říká Stelle: ʻNezůstávej pozadu, nezůstávej na úrovni divokých zvířat,ʼ mluví o zvířecí stránce lidských bytostí. Blanche sice lhala a přetvařovala se, ale dělala to proto, aby si zachovala svůj způsob života – lhaním udržovala při životě své iluze. Její slova ʻneříkám pravdu, říkám, co by mělo být pravdaʼ a ʻve svém srdci jsem nelhalaʼ myslel Tennessee opravdově. Řekl Kazanovi, že chce, aby divákům bylo Blanche líto. ʻBlanche,ʼ řekl, ʻse nakonec musí dostat porozumění a soucitu publika… aniž by bylo nutné dělat ze Stanleyho jednoznačně naprostého zloducha.ʼ“

Marlon Brando (úryvek z knihy Písně, které mě naučila matka)

„KOLEJE TÉHLE INSCENACE SMĚŘUJÍ NEOMYLNĚ DO STANICE ,DIVÁCKÁ SRDCEʼ.“

– Helena Grégrová, i-divadlo.cz

„K SILNÉMU ZÁŽITKU REŽISÉR LADISLAV SMOČEK NEPOTŘEBUJE AKTUALIZACE ANI ŽÁDNÉ VNĚJŠKOVÉ EFEKTY. STAČÍ, ŽE MÁ PARTU VÝBORNĚ HRAJÍCÍCH HERCŮ, Z NICHŽ NEJVÍCE VYNIKÁ LUCIE ŽÁČKOVÁ V ROLI BLANCHE. KLASICKÉ, POCTIVÉ HERECKÉ DIVADLO, KTERÉ OPRAVDU UDRŽÍ DIVÁKOVU POZORNOST PO CELÉ TŘI A PŮL HODINY.“

– Lukáš Dubský, i-divadlo.cz

Upozornění: V inscenaci se v souladu s uměleckým záměrem na jevišti kouří.

Prosíme rodiče, aby vzhledem k tématu hry a zobrazovanému domácímu násilí zvážili návštěvu svých nezletilých dětí.

Blanche
Lucie Žáčková

Stanley
Jan Hájek

Stella
Marika Procházková

Mitch
Matěj Dadák

Eunice
Lada Jelínková

Steve
Martin Finger

Mladík
Václav Šanda

Lékař
Petr Křiváček
Radvan Pácl

Sestra
Zuzana Vojtíšková
Adéla Rausová

premiéra 12. 10. 2011

délka představení 3:35

přestávka ano

David Mamet
GLENGARRY GLEN ROSS

Shelly Levene
Michal Pavlata
Jaromír Dulava

John Williamson
Domingos Correia
Martin Finger

Dave Moss
Jaromír Dulava
Marek Taclík

George Aaronow
Otmar Brancuzský

Richard Roma
Michal Suchánek

James Lingk
Pavel Kikinčuk

Baylen
Matěj Dadák

Žena
Zuzana Stavná
Markéta Stehlíková

premiéra 6. 6. 2011

obnovená premiéra 13. 9. 2012

Martin McDonagh
UJETÁ RUKA (Behanding in Spokane)

Mnoho rukou, ale žádná z nich ta pravá… Velmi veselá a velmi černá komedie.

Zápletka hry se točí kolem drsného chlápka s pistolí, jenž přijíždí do malého amerického městečka hledat ruku, kterou mu kdysi zlovolně nechali oddělit od paže vlakem. Dramatický rukopis: starý McDonagh od a do z – bravurně podaný neuvěřitelný příběh, nevázané, vtipné dialogy, překvapivé zvraty a nemožnost odhadnout, jak to vše skončí.

Ujetá ruka je nová kapitola v tvorbě Martina McDonagha. Třeba jí počíná nějaká nová, tentokrát „americká“ trilogie. Mně jeho hry přijdou jako písničky Leonarda Cohena, taky jsou všechny stejné a přitom je každá tím, o čem vypráví, úplně jiná. Ani on extra nemění vnější styl své tvorby, ale mění ingredience, ze kterých dává každou novou hru dohromady. V Ujeté ruce jsou to vysloveně ingredience americké: rasismus, válka s terorem a zlými trampy, školní masakry, obchodníci s vizí a talentem prodat téměř cokoliv, pomsta a náprava všech křivd… To, že byla hra ve Státech přijata převážně negativně, mi jenom dává důkaz o tom, že se Martin do Ameriky neomylně trefil. Tím pádem je spousta důvodů, proč Ujetou ruku inscenovat i u nás. Za prvé je v ní hodně univerzálních témat, za druhé „Amerika“ je pro McDonagha tím, čím dříve bylo Irsko: umělým světem se zvláštními, zjednodušenými pravidly, na kterém provádí své pokusy s lidskou povahou.

Ondřej Sokol

Carmichael
Marek Taclík

Mervyn
Martin Finger

Marylin
Markéta Stehlíková

Toby
Ondřej Sokol

němé role
Václav Šanda
Petra Horváthová

předpremiéra 18. 12. 2010

premiéra 14. 1. 2011

obnovená premiéra 9. 11. 2014

délka představení 2:00

přestávka ano

Felix Mitterer
MOJE STRAŠIDLO

Róza
Blanka Bohdanová

Zach
Stanislav Zindulka

hudební doprovod
Petr Kofroň
Peter Mahrik

premiéra 22. 4. 2010

Miroslav Krleža
LÉDA (Manželskonemanželská povídka)

"Nic, k čemu může dojít mezi mužem a ženou, není tak důležité, aby bylo nutno si kvůli tomu rvát vlasy." Hra o touze, jež přestane být touhou, stane-li se šedou skutečností.

LÉDA (1931) je pronikavá psychologická studie scén z manželského i nemanželského života, přesahující až do grotesky. Hra o vzájemném puzení i nepřekonatelném odporu mezi pohlavími, o nevěře, citové exaltaci i nevraživé vyprahlosti, falešných sebepředstavách a ambicích, uražené ješitnosti; hra o touze, jež přestává být touhou, stane-li se šedou skutečností.

„Krležova LÉDA vlastně postrádá běžnou morálku. Chybí tu morálně příkladný lidský tvor. Ale o to víc vyniká to, co hýbe opravdickým duševnem velkého množství mužů a žen. Touha. Je to takový kus syrového masa vyrvaný z těla Života.“

Ladislav Smoček

„Člověk, jako míra všech věcí a jediný mezi živočichy si vědomý své smrtelnosti, vytváří sebe a svůj osud, vládne nad sebou i nad svými vášněmi, a současně je slepý jako příroda a jediné, co jím hýbe, jsou jeho slepé pudy. Takový, jaký je, taková je i jeho lidskost: na jedné straně se důstojně povznáší nad všechny lidské slabosti, na druhé chrochtá v kaluži a kolem morových, leč, ó běda, plných koryt…“

Miroslav Krleža

Rytíř Olivier Urban, bývalý diplomat
Petr Nárožný

Aurel, akademický malíř
Ondřej Vetchý

Klára, jeho žena
Dana Černá

Klanfar, velkoprůmyslník
Otmar Brancuzský
Mojmír Maděrič

Melita, rozená von Szlouganová, jeho žena
Nela Boudová

premiéra 12. 1. 2010

derniéra 22. 6. 2022

délka představení 2:00

přestávka ano

Marina Carr
U KOČIČÍ BAŽINY

Hester Swanová
Veronika Žilková

Carthage Kilbride
Matěj Dadák

Josie Kilbridová
Johana Krtičková
Klára Šabaková
Veronika Divišová

Paní Kilbridová
Gabriela Vránová

Monika Murrayová
Ivana Wojtylová

Kočičí žena
Lenka Skopalová

Xavier Cassidy
Vladimír Kratina

Karolína Cassidyová
Marika Šoposká

Duch Josefa Swana
Jaroslav Plesl
Vojtěch Kotek

Otec Willow
Stanislav Zindulka

Mladý Dunne
František Skopal

Obdivovatel duchů
Stanislav Štícha
Petr Meissel
Hanuš Bor

premiéra 14. 9. 2009

derniéra 28. 11. 2012

Yasmina Reza
BŮH MASAKRU

Nemůžeme ovládnout, co nás ovládá. Komedie o živlech v lidském nitru.

Jsme lidé kultury, rozumu, anebo jsme jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování: do lehkosti konverzační frašky čím dál víc prosakuje podvědomí aktérů a před námi se odkrývají tajené animozity života v páru, faleš leckterých kulturních a morálních klišé i dravčí podstata existenčního boje.

Dramatička, prozaička a scenáristka Yasmina Reza (narozená v roce 1959 v Paříži) se proslavila hrou OBRAZ (česky též KUMŠT) z roku 1994. BŮH MASAKRU je její sedmou hrou, kterou napsala v roce 2006.

Yasmina Reza má mimořádný pozorovatelský dar; její hry bývají inspirovány docela banálními situacemi, které jsou ale svébytně ozvláštněny a povzneseny nad realistický obraz ze života. Originálnost her Yasminy Rezy spočívá v napětí mezi použitím prostředků „dobře udělané hry“ a jejich překvapivým narušováním.

Reza je formálně vynalézavá, neuchyluje se k zaručeným pointám a směle překračuje hranice zábavného divadla. Pro Rezu je typické, že se vyjadřuje minimalisticky, bez zbytečných „koloratur“, to je literární ambice čitelná jak v jejích hrách, tak v prózách, je charakteristická pro její způsob psaní. V každém díle klade znepokojivé otázky, jednu z nich v BOHU MASAKRU: jak máme uvěřit v nějaký civilizační proces, solidaritu či vzájemnou toleranci, když nejsme s to řešit sebemenší konflikt? Možná existuje jakýsi „bůh masakru“, který se nám posmívá…

Roman Císař

„Situace? Zprvu vysoce civilizovaní rodiče se potkávají, aby vyplnili pojistnou listinu, protože jedno dítě ztlouklo druhé. Stačí ale, aby bylo vysloveno jedno nevhodné slovo a všechno se může zvrhnout. Velmi rychle to dospěje k hranici civilizovaného chování, k nemožnosti, anebo – v každém případě – k relativitě všech etických projevů.“

Yasmina Reza

„VŠICHNI ČTYŘI HERCI BĚHEM CELÉ HRY TÉMĚŘ NESEJDOU Z JEVIŠTĚ, A PŘESTOŽE VÍCE NEŽ NA DĚJOVÝCH ZVRATECH JE INSCENACE ZALOŽENA NA VZÁJEMNÉ KONVERZACI, DRAMATICKÝ NÁBOJ V NÍ ROZHODNĚ NECHYBÍ.“

– Petr Tichý, i-divadlo.cz

Michel Houllié
Jaromír Dulava

Veronika Houlliéová
Ivana Chýlková

Aneta Reilleová
Miroslava Pleštilová

Alain Reille
Vladimír Kratina

premiéra 16. 12. 2008

délka představení 1:40     představení bez přestávky

Milan Kundera
PTÁKOVINA

Předseda
Jaromír Dulava

Ředitel
Ondřej Vetchý
Martin Finger

Eva
Lucie Žáčková
Zuzana Stavná

Růžena
Marika Procházková

Matka
Lenka Skopalová

Žák
Braňo Holiček
David Šír
Václav Šanda

Prušánková
Jana Břežková

Tělocvikář
Pavel Kikinčuk

Starý učitel
Milan Riehs
Stanislav Zindulka
Jaroslav Těšitel

Učitel kreslení
Petr Meissel

Správkyně budov
Nela Boudová
Lada Jelínková

Školník
Stanislav Štícha

Žáci
Jiří Moudrý
Jakub Moudrý
Matěj Nechvátal
David Novák
Václav Pflanzer
Michal Polák
Adam Pospíšil
Šimon Stiburek
Jonáš Zbořil

Mladík s dlouhými vlasy
Daniel Pešl

premiéra 19. 9. 2008

derniéra 25. 11. 2019

Anton Pavlovič Čechov
IVANOV

Nikolaj Ivanov, stálý člen zemědělské správy
Jan Hájek
Matěj Dadák

Anna, jeho žena, rozená Sára Abramsonová
Dana Černá

Matěj Šabelskij, hrabě, jeho strýc z matčiny strany
Marián Labuda

Pavel Lebeděv, předseda okresní zprávy
Vladimír Kratina

Zinaida Lebeděvová, jeho žena
Lenka Skopalová

Sáša, jejich dvacetiletá dcera
Magdaléna Borová
Helena Dvořáková
Jana Plodková

Jevgenij Lvov, mladý lékař
Milan Mikulčík
Denny Ratajský
Jan Sklenář

Marta Babakinová, mladá vdova, majitelka panství
Lada Jelínková

Dmitrij Kosych, berní úředník
Otmar Brancuzský

Michail Borkin, Ivanovův vzdálený příbuzný a správce jeho panství
Radek Holub

Avdoťa, stařena neurčitého zaměstnání
Jana Břežková

Host
Václav Neužil
Petr Bláha

Další hosté
Vladimír Pavel
Marian Fiedler
Tomáš Olejník
Tomáš Madar

Gavrila
Paul American
Jan Janák

Pianistka
Kateřina Kocáková
Lucie Čížková

premiéra 1. 11. 2007

derniéra 3. 12. 2009

John Millington Synge
HRDINA ZÁPADU

Christy Mahon
Jaroslav Plesl

Mahon, jeho otec
Michal Pavlata

Michael James Flaherty (zvaný Michael James, hospodský)
Vladimír Kratina

Margareta Flahertyová (zvaná Pegeen Mikeova)
Kateřina Lojdová

Shawn Keogh (její bratranec, mladý farmář)
Matěj Dadák

Vdova Quinová
Ivana Wojtylová

Philly Cullen
Otmar Brancuzský

Jimmy Farrell
Marek Taclík

Sára Tanseyová
Markéta Stehlíková

Zuzana Bradyová
Marika Šoposká
Simona Babčáková

Honora Blakeová
Ida Sovová

Yeats
Stanislav Štícha

premiéra 10. 9. 2007

derniéra 12. 4. 2011

Molière
AMFITRYON

Merkur
Pavel Kikinčuk

Noc
Marika Procházková

Jupiter
Petr Bláha
Jiří Zahajský
Bořík Procházka
Milan Riehs
Daniel Pešl

Amfitryon
Petr Bláha

Alkména
Jitka Ježková

Kleanta
Eva Novotná

Sossie
Matěj Dadák

Thébští kapitáni
Otmar Brancuzský

premiéra 29. 11. 2006

derniéra 13. 1. 2008

David Mamet
AMERICKÝ BIZON

Don Dubrow, majitel "Donova maloobchodu"
Petr Nárožný

Walter Cole, zvaný Teach, Donův přítel a příležitostný společník
Michal Pavlata

Bob, Donův zlodějíček
Marek Taclík

premiéra 26. 10. 2006

derniéra 27. 10. 2009

Thomas Vinterberg, Mogens Rukov
RODINNÁ SLAVNOST

Helge
Juraj Kukura

Christian
Matěj Dadák

Michael
Milan Mikulčík
Petr Bláha
Jan Hájek

Mette
Lada Jelínková
Eva Novotná

Lars
Michal Slaný
Jaromír Nosek
Vojtěch Kotek

Helena
Barbara Kodetová
Dana Černá

Pia
Jitka Ježková
Lada Jelínková
Jana Plodková

Else
Lenka Skopalová

Susanne
Antonie Talacková
Gabriela Pyšná

Babička
Viola Zinková
Kateřina Frýbová

Dědeček
Jiří Zahajský
Bořík Procházka
Stanislav Zindulka
Vlastimil Čaněk

Strýček Leif
Hanuš Bor

Helmut
Pavel Kikinčuk

Kim
Otmar Brancuzský

Gbatokai
Paul American
Thierry Ebam

premiéra 30. 1. 2006

derniéra 19. 1. 2012

Christopher Hampton
NEBEZPEČNÉ VZTAHY

Markýza de Merteuil
Ivana Chýlková

Paní de Volanges
Ivana Wojtylová

Cecilie de Volanges
Marika Šoposká

Vikomt de Valmont
Ondřej Sokol

Azolan
Petr Meissel

Paní de Rosemonde
Alena Vránová
Viola Zinková
Bibiana Šimonová
Kateřina Frýbová

Paní de Tourvel
Dana Černá

Rytíř Danceny
Jan Meduna
Braňo Holiček

Emilie
Kristína Farkašová
Diana Šoltýsová

Majordomus
Stanislav Štícha
Radvan Pácl

premiéra 11. 1. 2006

derniéra 11. 11. 2011

Martin McDonagh
PAN POLŠTÁŘ

Katurian
Ondřej Vetchý

Tupolski
Michal Pavlata

Ariel
Jaromír Dulava

Michal
Marek Taclík

Matka
Lenka Skopalová

Otec
Petr Meissel

Holčička
Lenka Sagulová

Chlapec
Jan Dulava

premiéra 9. 6. 2005

Georges Feydeau
DÁMSKÝ KREJČÍ

Malá lež je mrzká, ale velká lež, to je umění! Klasická fraška o tom, co se stane, když si výjimečně protáhnete flám.

DÁMSKÝ KREJČÍ je první Feydeauova velká hra (1886), která slavila triumfální úspěch. Ústřední postava komedie, doktor Moulineaux, je neuvěřitelný lhář. Ve slavné francouzské inscenaci Bernarda Murata (1993) ji ztělesnil Jean-Paul Belmondo, který o Moulineauxovi prohlásil: „Malá lež je mrzká, ale velká lež, to je umění!“

Fraška à la Feydeau má zpravidla tvar kruhu: po mnoha zbytečných pohybech (motivovaných zpravidla neúspěšným pokusem o manželskou nevěru) dospívá opět k výchozímu stavu. Její napětí spočívá v rozporu mezi tendencí pravdu utajit a tendencí ji odkrýt. Aktivita komického hrdiny je nesena snahou o záchranu dobrého jména, působení náhody míří naopak k odhalení pravdy. Podaří-li se nakonec dočasně obnovit pochybnou stabilitu „krásného měšťáckého světa“, stane se tak pouze v mezích komediální konvence. Před divákem se komický hrdina a jeho spoluhráči svým pachtěním za zdáním – definitivně demaskují.

Zdeněk Hořínek

Feydeuova tvorba se časově kryje s obdobím, jemuž se dostalo dílem nostalgického, dílem obdivného a dílem ironického epitetonu LA BELLE ÉPOQUE („Krásná“ či „Zlatá doba“). Doba velkého uměleckého i společenského kvasu, po impresionismu doba mnoha „ismů“. Doba plná rozporů a protikladů. Eklekticismus a secese. Doba prosperity a neuvěřitelné chudoby. Doba vlastenectví a nacionalismu, šovinismu a rasismu. Doba převratných vynálezů a korupčních skandálů. Doba měšťanského rodinného ideálu a teroristických akcí anarchistů. Doba bicyklů a veřejných poprav. A samozřejmě – zlatá doba divadla. Paříž je hlavním městem světa – umění a zábavy, městem divadel, music-hallů a varieté na „Velkých bulvárech“. Kvete tu opera, opereta i výpravné revue, melodrama, společenské komedie, vážné drama i vaudeville, v němž mistrem nad mistry se stává v devadesátých letech Georges Feydeau (1862-1921), který bývá právem považován za jeho dovršitele a zároveň zakladatele moderní situační komedie.

Roman Císař

Když píšu divadelní hru, hledám mezi postavami ty, které by se neměly vůbec setkat. A ty pak honem svedu dohromady…

Georges Feydeau

„DÁMSKÝ KREJČÍ V ČINOHERNÍM KLUBU JE DŮKAZEM TOHO, ŽE KOMEDIÁLNÍ HERECTVÍ V TOMTO ŽÁNRU POTŘEBUJE INVENCI A ZÁROVEŇ PŘESNOST, SVOBODU I DISCIPLÍNU, A ŽE NEJLÉPE SE MU DAŘÍ V SEHRANÉM A VYROVNANÉM KOLEKTIVU.“

– Daniela Jobertová, Činoherní čtení

Moulineaux
Ondřej Sokol

Bassinet
Radek Holub

Madame Aigreville
Mahulena Bočanová

Zuzana
Markéta Stehlíková

Aubin
Jaromír Dulava

Štěpán
Matěj Dadák

Yvonna
Jitka Ježková
Antonie Talacková

Róza
Dana Černá

Madame D´Herblay
Jana Břežková

Pomponnette
Pamela Soukupová

premiéra 21. 1. 2005

délka představení 1:25 představení bez přestávky

Edward Albee
KOZA ANEB KDO JE SYLVIE?

Koprodukce s bratislavským Divadlem Aréna

Martin
Juraj Kukura

Stevie
Emília Vášáryová

Billy
Alexander Bárta

Ross
Peter Šimun

premiéra 29. 11. 2004

Carlo Goldoni
IMPRESÁRIO ZE SMYRNY

Hrabě Cipera
Petr Nárožný

Carluccio, zpěvák
Ondřej Vetchý

Ali, Turek
Stanislav Zindulka

Lucrezie, zpěvačka
Lada Jelínková

Tonina, zpěvačka
Nela Boudová

Annina, zpěvačka
Dana Černá

Pasqualino, zpěvák
Jaromír Dulava

Lugnaci, operní dohazovač
Pavel Kikinčuk

Troscanini, špatný dramatický básník
Josef Žluťák Hrubý
Hanuš Bor

Beltrame, hostinský
Michal Zelenka

Fámulus
Otmar Brancuzský

Adlátus
Stanislav Štícha
Radvan Pácl

premiéra 27. 10. 2004

Harold Pinter
SPRÁVCE

Davies
Oldřich Navrátil

Aston
Vladimír Javorský

Mick
Matěj Dadák

premiéra 25. 6. 2004

derniéra 12. 11. 2005

David Mamet
SEXUÁLNÍ PERVERZE V CHICAGU

Dan Shapiro
Marek Taclík

Bernard Litko
Jaromír Dulava

Deborah Solomonová
Lucie Pernetová

Joan Weberová
Ivana Chýlková

premiéra 18. 3. 2004

derniéra 31. 10. 2019

Fjodor Sologub
ĎÁBLOVA HOUPAČKA

Román Fjodora Sologuba POSEDLÝ (Melkij bes) přeložil Jaroslav Piskáček

Peredonov
Jaromír Dulava

Varvara
Nela Boudová

Volodin
Ondřej Vetchý

Grušinová
Dana Černá

Rutilov
Pavel Kikinčuk

Veršinová
Lenka Skopalová

Ludmila
Petra Hřebíčková
Magdaléna Borová

Saša Pylnikov
Braňo Holiček
Matěj Nechvátal

Chripač
Zdeněk Maryška

Marta
Veronika Kargerová

Murin
Matěj Dadák

Prepolověnská
Kateřina Frýbová

Jeršovová
Jana Břežková

Tiškov
Stanislav Zindulka

Avinovickij
Stanislav Oubram
Vladimír Kratina

Larisa
Lada Jelínková

Valerie
Ladislava Něrgešová

Adamenková
Jana Bernášková
Martha Issová

Míša Adamenko
Jonáš Zbořil
Jan Dulava

Agrafena
Petra Jindrová

Listonoš, Strážník
Stanislav Štícha

premiéra 18. 12. 2003

derniéra 15. 6. 2004

Jon Fosse
NOC ZPÍVÁ SVÉ PÍSNĚ

V jednom večeru s aktovkou JMÉNO

Mladá žena
Dana Černá

Mladý muž
Matěj Dadák

Otec
Zdeněk Maryška

Matka
Jana Břežková

Baste
Petr Motloch

premiéra 26. 6. 2003

derniéra 16. 6. 2004

Jon Fosse
JMÉNO

V jednom večeru s aktovkou NOC ZPÍVÁ SVÉ PÍSNĚ

Dívka
Dana Černá

Chlapec
Matěj Dadák

Sestra
Anna Bendová
Lada Jelínková

Matka
Lenka Skopalová

Otec
Stanislav Oubram

Bjarne
Petr Bláha

premiéra 26. 6. 2003

derniéra 16. 6. 2004

Gregory Burke
GAGARINOVA ULICE

Tom
Michal Zelenka

Eddie
Marek Taclík

Gary
Pavel Kikinčuk

Frank
Zdeněk Maryška

premiéra 25. 3. 2003

derniéra 3. 6. 2004

Luigi Chiarelli
MASKA A TVÁŘ

"Kdo chce ujít směšnosti, ten do ní určitě co nejdřív spadne."

MASKA A TVÁŘ začíná jako bonmotická a aforistická salonní komedie banální ženské nevěry, jejíž konvenční východiska se však záhy hroutí a jsou dovedena ad absurdum. Hra není jen pronikavým postižením rozdvojení lidské podstaty v tvář a masku, ale především skvělým zobrazením paradoxnosti lidského života: není jednou z nejsmutnějších ironií a grotesek naší existence fakt, že právě ve chvílích, kdy se přestaneme pitvořit, nastupují zpravidla mechanismy společenské masky, která se nám mstí za to, že jsme si troufli přestat hrát, vystoupit ze své – „podstaty“?

Roman Císař

Je známa více než zvláštní historie této hry: Luigi Chiarelli ji napsal (1916) vážně, aby byla hrána vážně, jako tragické drama, či dokonce jako tragédie. Avšak někdo mu potom řekl: „Ale ne, chlapče, to je od začátku až do konce velkolepá fraška, nech ji hrát tónem burleskním, ne-li přímo šaškovským… Budete mít obrovský úspěch a budete v balíku.“ A tehdy Chiarelli škrtl slovo commedia a nahradil ho grottesco, nechal ji hrát jako frašku, měl obrovský úspěch a určitě přišel k pěkným penězům. Tak se stalo, že bylo vymyšleno – grottesco…

Marco Praga

Ivana Chýlková obdržela za roli Saviny Graziové Cenu Sazky a Divadelních novin za nejlepší herecký výkon v roce 2002.

Paolo Grazia: Oni mě osvobodí, to je nad všechnu pochybnost!…Myslíš, že jsem neměl právo zabít takovou špatnou ženskou?“

(úryvek ze hry)

Savina Graziová
Ivana Chýlková

Hrabě Paolo Grazia
Ondřej Vetchý

Cirillo Zanotti
Petr Nárožný

Elisa Zanottiová
Dana Černá
Anna Bendová

Luciano Spina, advokát
Jaromír Dulava

Marta Settová
Nela Boudová
Marika Procházková

Marco Miliotti, soudce
Michal Pavlata
Petr Meissel

Wanda Sereniová
Jitka Ježková
Lada Jelínková

Giorgio Alamari, sochař
Filip Čáp
Vilém Dubnička
Marek Taclík
Vilém Udatný
Luboš Veselý
Matěj Dadák
Václav Šanda

Piero Pucci
Petr Burian

Andrea, správce domu
Stanislav Štícha
Otmar Brancuzský
Radvan Pácl

premiéra 11. 12. 2002

derniéra 3. 2. 2020

délka představení 1:50

Molière
MISANTROP

Alcest
Matěj Dadák

Filint
Ondřej Sokol

Oront
Pavel Kikinčuk

Celimena
Zuzana Fialová

Elianta
Lada Jelínková

Arsinoe
Barbora Hrzánová
Monika Zaťková

Akast
Václav Neužil

Klitandr
Michal Zelenka

premiéra 30. 10. 2002

derniéra 1. 11. 2005

Alexandr Sergejevič Puškin
ONĚGIN

Inscenace převzata ze Studia Marta (DIFA JAMU)

Oněgin
Denny Ratajský

Taťána
Petra Hřebíčková

Olga
Kateřina Vainarová

Přítel
Jan Adámek

premiéra 13. 10. 2002

derniéra 20. 5. 2003

Martin McDonagh
OSIŘELÝ ZÁPAD

Příběh lásky bratrů, kteří se uměním mučit jeden druhého chtějí zapsat do Guinessovy knihy rekordů. Brutální a dojemná komedie.

Martin McDonagh situuje dvojici svých volných trilogií do nehostinných, zapadlých a drsných koutů Irska; podobně je tomu i ve hře OSIŘELÝ ZÁPAD, jejíž název poukazuje nejen na konkrétní lokalitu země autorových předků, ale v obecnější rovině na svět bez boha, v němž přestávají fungovat základní vztahy a hodnoty. Příběh citové nezralosti a morální chudoby dvou bratrů přerůstá do cynismu, který není maskou: je to jediná tragikomická realita jejich bytí. Neznají, co je to přiblížit se k druhému v lásce. Jedinou možností přiblížení, zdá se, je přiblížení agresivní, ničivé. Třebaže (opravdu jen) chvílemi máme pocit, že jakýsi plamínek naděje tu je…

Nástup na světová jeviště měl Martin McDonagh vskutku raketový – během dvou let byly v Londýně a v irském Galwayi uvedeny čtyři jeho hry: KRÁSKA Z LEENANE (1996), LEBKA V CONNEMAŘE (1997), OSIŘELÝ ZÁPAD (1997) a MRZÁK INISHMAANSKÝ (1996). K nim se přidal další hit, PORUČÍK Z INISHMORU (2001). Záhy vznikly překlady jeho her do mnoha jazyků a McDonagh se stal jedním z nejúspěšnějších dramatiků na světě. A to mu bylo sotva třicet let.

Inscenace OSIŘELÝ ZÁPAD v režii Ondřeje Sokola získala Cenu Alfréda Radoka 2002 – byla vyhlášena Hrou roku a Inscenací roku. Ondřej Sokol získal Cenu Alfréda Radoka – Talent roku a převzal Cenu Thálie pro mladého umělce do 33 let.

Otec Welsh: Vsadil jsem na Vás úplně všechno. Vím zcela jistě, že někde tam láska je, jde jen o to, abyste ustoupili a poohlédli se po ní. Vsadil bych vlastní duši, že tam je. A dobře vím, jaká přesila stojí proti mně. Kurz bude v současné chvíli tak 64 000 ku jedné, ale pořád ještě si na Vás vsadím, navzdory všemu, navzdory Vašemu vraždění, navzdory chaosu ve Vás, navzdory lakotě, ze které by vypadaly vlasy i nenapravitelným recidivistům, přes to mám ve Vás víru. Mám ve vás víru, hoši…

(úryvek ze hry)

„INSCENACE ONDŘEJE SOKOLA SÁZÍ PŘEDEVŠÍM NA PROPRACOVANÉ HERECKÉ VÝKONY, PERFEKTNĚ NAČASOVANÉ, BŘITKÉ DIALOGY. JE TO SYROVÝ, MORBIDNÍ HUMOR, KTERÝ ALE K ZOBRAZOVANÉMU PROSTŘEDÍ PŘESNĚ SEDÍ, HERCI JEJ NAVÍC PODÁVAJÍ S ROZMYSLEM, BEZ PODBÍZENÍ PUBLIKU PRO VĚTŠÍ KOMICKÝ EFEKT. “

– Lukáš Dubský, i-divadlo.cz

„OSIŘELÝ ZÁPAD JE FASCINUJÍCÍ STUDIÍ DVOU ŽIVOTNÍCH ZTROSKOTANCŮ.“

– Michal Novák, i-divadlo.cz

Prosíme rodiče, aby vzhledem k tématu hry a zobrazovanému násilí zvážili návštěvu svých nezletilých dětí.

Coleman Connor
Jaromír Dulava

Valene Connor
Marek Taclík

Girleen Kelleherová
Sandra Černodrinská

Otec Welsh
Ondřej Sokol

premiéra 8. 3. 2002

délka představení 2:35

přestávka ano

Zoltán Egressy
PORTUGÁLIE

Mašle
Anna Bendová
Gabriela Pyšná

Drobek
Ondřej Sokol

Hospodský
Oldřich Navrátil

Řepa
Matěj Dadák

Farář
Marek Taclík

Kolík
Pavel Kikinčuk

Žena
Veronika Žilková

Satanáš
Mojmír Maděrič

Manželka
Lada Jelínková

Bittner
Milouš Michalíček

Fotbalisti
Stanislav Štícha
Pavel Kolský
Vladimír Pavel
Tomáš Madar

premiéra 21. 12. 2001

derniéra 17. 6. 2008

Joe Orton
JAK SE BAVIL PAN SLOANE

Kath
Lenka Skopalová

Sloane
Michal Zelenka

Ed
Jaromír Dulava

Kemp
Jiří Zahajský
Stanislav Zindulka

premiéra 23. 10. 2001

derniéra 6. 6. 2005

Samuel Beckett
ČEKÁNÍ NA GODOTA

Estragon
Leoš Suchařípa

Vladimír
David Suchařípa

Pozzo
Barbora Hrzánová

Lucky
Radek Holub

premiéra 3. 10. 2001

derniéra 24. 2. 2005

Gordon Smith
VINCENT

Inscenace převzata z Divadla Ungelt

Vincent van Gogh
Ondřej Vetchý

premiéra 27. 9. 2001

derniéra 9. 12. 2004

Alexandr Vasiljevič Suchovo-Kobylin
PROCES

Úprava autorovy trilogie Martin Kubran a Martin Čičvák

Krečinskij
Marek Taclík

Muromskij
Stanislav Zindulka

Atujevová
Barbora Hrzánová

Lidočka
Lada Jelínková

Nělkin
Tomáš Impseil
Michal Zelenka

Rasplujev
Matěj Dadák

Varravin
Bořivoj Navrátil

Tarelkin
Tomáš Pavelka

Och
Radek Holub

Kníže
Leoš Suchařípa
Ladislav Lakomý
Stanislav Oubram

premiéra 21. 6. 2001

derniéra 16. 10. 2002

Václav Štech
DESKOVÝ STATEK

Fistr, majitel realitní kanceláře
Pavel Kikinčuk

Julie, jeho dcera
Veronika Žilková

Pí Hauenštajnová
Dana Černá
Nela Boudová

Dr. Nekvinda
Michal Pavlata

Šorel, soukromník
Ondřej Sokol
Michal Suchánek
Michal Zelenka

Turecký, stavitel
Petr Meissel

Němeček, zámečník
Michal Zelenka
Michal Suchánek

Stock ze Zweibrücku
Milan Riehs

Revír z Chotýše
Matěj Dadák

Exner, majitel dvorce
Jaroslav Těšitel
Václav Legner

Novotný, majitel domu
Stanislav Štícha

Škodová, sekretářka u Fistra
Veronika Kargerová
Lada Jelínková

Kostomlatská, sekretářka u Fistra
Ladislava Něrgešová

Katy, hospodyně
Jana Břežková

premiéra 27. 3. 2001

derniéra 14. 6. 2008

Bernard-Marie Koltès
NÁVRAT DO POUŠTĚ

Matylda Serpenoisová
Emília Vášáryová

Adrian, její bratr, továrník
Petr Nárožný

Matěj, Adrianův syn
Matěj Dadák

Fatima, dcera Matyldy
Lada Jelínková

Eduard, syn Matyldy
Michal Zelenka
Marek Taclík

Marie, první Adrianova žena, mrtvá
Dana Černá
Gabriela Filippi

Marta, její sestra, druhá Adrianova žena
Lenka Skopalová

Maame Queuleu, služebná
Barbora Hrzánová

Aziz, docházející sluha
Pavel Kikinčuk

Velký černý výsadkář
Amos Rendjambé
Paul American

Plantières, velitel policie
Jindřich Bonaventura
Stanislav Oubram

Borny, advokát
Milan Riehs

Sablon, prefekt
Bořík Procházka

Saifi, kavárník
Stanislav Štícha

Prostitutky
Jana Břežková
Helena Odstrčilová
Michala Pohořelá
Tereza Hofbauerová

premiéra 11. 12. 2000

derniéra 26. 6. 2005

Anton Pavlovič Čechov
LESODUCH

Alexandr Serebrjakov, profesor na penzi
Petr Nárožný

Jelena, jeho žena
Barbara Kodetová
Mahulena Bočanová
Nela Boudová

Soňa, jeho dcera z prvního manželství
Anna Bendová
Lada Jelínková

Marie Vojnická, matka první profesorovy ženy
Lenka Skopalová
Jana Břežková

Jegor Vojnickij, její syn
Vladimír Javorský

Leonid Želtuchin, velmi bohatý pán
Ondřej Sokol

Julie, jeho sestra
Dana Černá
Lada Jelínková

Ivan Orlovskij, statkář
Rudolf Hrušínský ml.
Oldřich Vízner

Fjodor, jeho syn
Petr Bláha
Michal Zelenka

Michal Chruščov, statkář, absolvent lékařské fakulty
Jaromír Dulava

Ilja Ďjadin
Stanislav Zindulka

Klavírista
Lubor Šonka

premiéra 3. 7. 2000

derniéra 10. 6. 2003

Georg Büchner
VOJCEK

Vojcek
Matěj Dadák

Marie
Monika Zaťková

Ondřej
Ondřej Sokol

Doktor
Stanislav Zindulka

Hejtman
Pavel Kikinčuk

Plukovní tambor
Petr Bláha
Marek Taclík

Spoluúčinkující
ledově klidní muži

premiéra 13. 4. 2000

derniéra 11. 3. 2002

Ladislav Smoček
JEDNOU K RÁNU

Zikmund
Jaromír Dulava

Martina
Ivana Chýlková

Šlajs
Jiří Hálek
Arnošt Goldflam

Emil
Bořivoj Navrátil

Hugo
Michal Pavlata

premiéra 16. 3. 2000

derniéra 29. 11. 2003

Stanislaw Ignacy Witkiewicz
MATKA

Inscenace převzata z Divadla Labyrint

Janina Úhořovská, matka
Nina Divíšková

Leon Úhořovský, její syn
Tomáš Pavelka

Žofie Plejtusová, slečna
Vanda Hybnerová
Alena Mihulová

Apolinář Plejtus, její otec
Miloš Mejzlík
Steva Maršálek
Hanuš Bor

Dorota, služka
Zora Božinová

Lucy Beerová, milionářka
Veronika Pospíšilová

Alfred de la Trefouille, aristokratický hejsek
Jaroslav Šmíd

Vojtěch de Pokorya-Puchejřovič, floutek s asijskými rysy
Robert Jašków

Jáchym Telátko, ředitel divadla
Jan Moravec

Mordel Ben-Ski, podezřelý typ
Michal Dlouhý
Martin Sitta

Otec Úhořovský, myslitel a bandita
Michal Dlouhý
Martin Sitta

Janina Úhořovská ve věku 23 let
Lucie Roznětínská
Alena Mihulová

premiéra 4. 6. 1999

derniéra 20. 12. 1999

Jan Vodňanský – Petr Skoumal
S ÚSMĚVEM IDIOTA ATD.

Hráli a zpívali
Táňa Fischerová
Jan Vodňanský
Petr Skoumal

premiéra 16. 5. 1999

derniéra 17. 5. 2001

Eugène Labiche
NEJŠŤASTNĚJŠÍ ZE TŘÍ

Alfons Marjavel
Ivan Řezáč

Hermance, jeho žena
Simona Stašová

Ernest
Kamil Halbich

Jobelin
Michal Dlouhý
Tomáš Pavelka

Berta
Veronika Kargerová

Pierre
Martin Sitta

Petunie
Zuzana Hanáková
Dana Sedláková

Lisbeta
Veronika Gajerová

premiéra 10. 4. 1999

derniéra 24. 6. 1999

Carlo Goldoni
LETNÍ BYT

Leonardo
Jaromír Dulava

Vittoria, jeho sestra
Anna Bendová
Dana Černá

Paolo, Leonardův komorník
Michal Pavlata

Cecco, Leonardův sluha
Stanislav Štícha

Filippo
Jiří Zahajský

Giacinta, jeho dcera
Petra Špalková

Sabina, Giacintina teta
Nina Divíšková
Jaroslava Hanušová

Brigida, Giacintina komorná
Lenka Skopalová

Ferdinando
Tomáš Pavelka

Guglielmo
Ondřej Vetchý
David Suchařípa

Fulgenzio
Stanislav Zindulka
Dalimil Klapka

Constanza
Kateřina Frýbová

Rosina, její neteř
Veronika Žilková

Tognino, Rosinin snoubenec
Michal Suchánek

premiéra 16. 3. 1999

derniéra 4. 11. 2002

Francis Beaumont – John Fletcher
KRÁL NEKRÁL

Arbases, král Ibérie
Tomáš Pavelka

Tigranes, král Arménie
Kamil Halbich

Arana, iberská královna-matka
Nina Divíšková

Panthea, její dcera
Petra Špalková

Mardonius, kapitán iberské armády
Ivan Řezáč

Bessus, kapitán iberské armády
Michal Dlouhý

Gobrius, protektor Ibérie
Hanuš Bor

Bakurius, iberský lord
Robert Jašków

Ligones, arménský státník
Michal Pavlata

Spakonie, dcera Ligonova
Lenka Krobotová
Anna Bendová

První iberský pán
Stanislav Štícha

Druhý iberský pán
Jaroslav Šmíd

Třetí iberský pán
Jiří Hána

premiéra 6. 10. 1998

derniéra 15. 6. 1999

Heinrich von Kleist
ROZBITÝ DŽBÁN

Soudní rada Pánek
Ivan Řezáč

Rychtář Adam
Petr Nárožný

Písař Světlík
Kamil Halbich

Paní Marta Koulová
Simona Stašová

Eva, její dcera
Petra Špalková

Vít Louža, chalupník
Michal Pavlata

Ruprecht, jeho syn
Martin Sitta

Paní Brigita
Nina Divíšková

Sluha
Stanislav Štícha

Služka
Veronika Kargerová

premiéra 8. 4. 1998

derniéra 22. 6. 1999

Václav Štech
TŘETÍ ZVONĚNÍ

Sadílek, purkmistr
Jiří Zahajský

Emma, jeho manželka
Kateřina Frýbová

Růžena, jejich dcera
Ivana Chýlková
Veronika Žilková

pí. Kváčková
Nela Boudová
Simona Postlerová

JUDr. Hudec
Jaromír Dulava

Hvězdínský
Ondřej Vetchý
Ondřej Sokol

Kaštyl
Stanislav Zindulka
Ondřej Sokol

Pilz
Rudolf Hrušínský ml.

Kejla, policejní revisor
Martin Sitta
Petr Burian

Nány, kuchařka pí Kváčkové
Lenka Skopalová

Pepi
Lubica Ferencová
Veronika Kargerová

Posel telegrafního úřadu
Stanislav Štícha

premiéra 10. 12. 1997

derniéra 10. 3. 2003

William Shakespeare
ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY

Christopher Sly
Michal Dlouhý

Hospodská
Petra Špalková

Šlechtic
Jiří Zahajský

První lovec
Jan Skopeček

Druhý lovec
Kamil Halbich

Páže Bartoloměj
Marek Taclík
Robert Jašków

Baptista Minola, pán z Padovy
Stanislav Zindulka

Kateřina, jeho starší dcera
Petra Špalková

Bianca, jeho mladší dcera
Monika Krejčí

Petruchio, pán z Verony
Michal Dlouhý

Grumio, sluha Petruchia
Ivan Řezáč

Curzio, sluha Petruchia
Kamil Halbich

Gremio, bohatý pán, Biančin nápadník
Jindřich Bonaventura

Hortensio, Biančin nápadník, v převlečení Litio
Hynek Čermák

Lucentio, Biančin nápadník, v převlečení Cambio
Tomáš Pavelka

Tranio, sluha Lucentia
Martin Sitta

Vincentio, Lucentiův otec
Jiří Zahajský

Pedant
Jan Skopeček

Krejčí
Kamil Halbich

Kloboučník
Stanislav Štícha

Vdova
Marek Taclík
Robert Jašków

Strážník
Stanislav Štícha

Petruchiovi další sluhové
Jan Skopeček
Tomáš Pavelka
Martin Sitta
Stanislav Štícha

premiéra 16. 9. 1997

derniéra 12. 6. 1999

Tennessee Williams
SKLENĚNÝ ZVĚŘINEC

Matka
Věra Galatíková

Dcera
Petra Špalková

Syn
Ivan Řezáč

Host
Tomáš Pavelka

premiéra 25. 3. 1997

derniéra 3. 7. 1999

Henrik Ibsen
HEDA GABLEROVÁ

Jørgen Tesman
Ivan Řezáč
Pavel Kikinčuk

Heda Tesmanová
Ivana Chýlková

Slečna Tesmanová
Kateřina Frýbová

Paní Elvstedová
Nela Boudová

JUDr. Brack
Petr Nárožný

Eilert Løvborg
Michal Dlouhý
Ondřej Sokol

Berta
Lubica Ferencová
Veronika Kargerová

premiéra 16. 12. 1996

obnovená premiéra 14. 10. 1999

derniéra 23. 10. 2003

Tracy Letts
ZABIJÁK JOE

Chris Smith, dealer
Martin Sitta
Tomáš Pavelka

Sharla Smithová, servírka v baru "Cosmic Love"
Veronika Žilková
Simona Stašová

Ansel Smith, příležitostný automechanik
Ivan Řezáč

Vicki Smithová, panna
Petra Špalková

Joe Cooper, zabiják
Michal Dlouhý

premiéra 7. 6. 1996

derniéra 30. 6. 1999

Anton Pavlovič Čechov
TŘI SESTRY

Andrej
Michal Dlouhý

Nataša
Lucie Trmíková

Olga
Nela Boudová

Máša
Petra Špalková

Irina
Marta Vítů
Kateřina Petrová

Kulygin
Ivan Řezáč

Veršinin
Lukáš Vaculík

Tuzenbach
Tomáš Pavelka

Solenyj
Martin Sitta

Čebutykin
Stanislav Tříska
Jiří Zahajský

Fedotík
Radek Mihok

Ferapont
Jiří Zahajský
Stanislav Tříska
Václav Kotva

Anfisa
Eva Tauchenová

premiéra 8. 3. 1996

derniéra 17. 6. 1997