NĚKOLIK VĚT K PREMIÉŘE HRÁČŮ
SMOČKOVI HRÁČI V ČINOHERNÍM KLUBU
Činoherní klub zahájí svou 60. sezónu premiérou Gogolových HRÁČŮ v režii Lukáše Brutovského. V kontextu Činoherního klubu se nejedná o neznámý titul – před 42 lety tu proslulou komediální aktovku nazkoušel Ladislav Smoček.
„Úvahy o lidských možnostech a schopnostech patří k těm, které v posledních letech naše divadlo neobyčejně zajímají. Gogolovi HRÁČI se tak svým velice osobitým způsobem zařazují do dramaturgicko-inscenačního proudu Činoherního klubu,“ píše v programu k inscenaci dramaturg Vladimír Procházka. Gogolovu komedii vybrali s režisérem Ladislavem Smočkem v roce 1982 vlastně šťastnou náhodou. Jejich dlouhodobé úvahy se v tu chvíli protnuly s momentální potřebou, když z provozních důvodů nemohli začít zkoušet jiný, původně plánovaný titul. (Ladislava Smočka také inspirovala vzpomínka na inscenaci, kterou kdysi viděl v Plzni.)
Pro Činoherní klub HRÁČE nově přeložil Leoš Suchařípa. O mimořádných kvalitách překladu pro jeviště i nadčasovosti svědčí jak zmínky a pochvaly v dobových recenzích, tak především fakt, že se dodnes uvádí téměř výhradně Suchařípův překlad.
Text hry nebylo nutné pro inscenaci upravovat. (Došlo pouze k jedné nepatrné, ale významné změně – že totiž v zájmu věrohodnosti nabídne Icharev ostatním v závěru peníze do hry sám.)
Zároveň ale Smoček s herci začali krátkou aktovku, která se dřív nezřídka hrávala v jednom večeru s jinou hrou, rozvíjet a rozehrávat. Zkoušelo se dlouho a intenzivně. A podle pamětníků se od stolu na jeviště šlo až 14 dní před premiérou, kdy už herci o svých postavách věděli všechno.
„Bylo by samozřejmě možné hrát HRÁČE jako pouhou komedii o kartách, ale pochybuji, že by pak někoho zajímali. Už úvodní scéna Smočkovy inscenace však napovídá, že půjde o víc: v sále je ještě rozsvíceno, ale na jevišti už stojí hráčská trojice, vyhlížející svou oběť. Klapot kočáru ustává a kradmé pohledy jednoho hráče na druhého prozrazují, že „podnik“ může spustit svou činnost. U Gogola jde o psychologickou studii podvodníka přelstěného jinými podvodníky. U Smočka o odkrývání složitého mechanismu podvodu, který je vytvářen zcela chladně, takříkajíc vědecky, s použitím prostředků moderní psychologie.“
Jan Kolář, Scéna, 25. 3. 1983
Inscenace měla premiéru 22. listopadu 1982 (původně to mělo být 12., ale z důvodu státního smutku / úmrtí Leonida Iljiče Brežněva / to nebylo možné).
„Skutočnosť, že sa Gogoľovi HRÁČI donedávna na našich javiskách nezjavovali, sa dá vysvetliť aj istou výnimočnosťou, ktorá neposkytovala jasný kľuč k hlbšiemu pochopeniu diela. Chýbala inscenačná skúsenosť, tradície. Pražský Činoherný klub, scéna Divadla na Vinohradoch, má v objavnom inscenovaní ruskej klasiky už pevné miesto. Premiéra Gogoľových Hráčov v novembri 1982 sa stala udalosťou sezóny.“
Televízia, Bratislava, 9. 7. 1984
Zásadní bylo herecké obsazení. Představili se Josef Abrhám (Icharev), Jiří Kodet (Utěšitel), Jiří Zahajský (Švochněv), Petr Nárožný (Krugel), Josef Vondráček (Glov), Rudolf Hrušínský ml. (Glov ml.), Miroslav Středa (Zamuchryškin), Miloslav Štibich (Alexej) a Václav Kotva (Gavrjuška).
„(…) A konečně můžeme slovo Hráči — právě s tím velkým písmenem — bez obav použít jako ocenění skvělých aktérů. Neboť všichni, od představitelů velkých rolí až po epizody, se dávají plně do služeb díla, vtiskuji scénám vůni nejskvělejší herecké lahůdky v celku i detailech a znovu dokazují, že mužská část souboru Činoherního klubu (v HRÁČÍCH není ženská postava) má dnes jedinečnou úroveň.“
Jiří Strnad, Květy, Praha, 16. 12. 1982
HRÁČI v Činoherním klubu znamenali obrovský úspěch u diváků i u kritiky a zařadili se mezi ikonické inscenace divadla. Bez přehánění se také dá říct, že Smočkova inscenace měla vliv na další uvádění Gogolovy hry na českých jevištích. Dokázala, že hra „nevyčichla“, naopak. Není bez zajímavosti, že když se na jevišti Činoherního klubu 19. listopadu 1989 zakládalo Občanské fórum, bylo to právě v dekoraci HRÁČŮ, kteří se ten večer měli hrát.
Derniéra HRÁČŮ proběhla 7. června 1991; za 9 let se odehrálo 223 repríz. Záznam inscenace v roce 1983 natočila Československá televize. Byl vydán na DVD a aktuálně je ke shlédnutí také na Dramoxu.
Další články
