INGE
Strašně ráda DOSTÁVÁM dárky. Chvíli jsem přemýšlela, jestli s tím jít ven. Trvalo to nekonečných pět vteřin! A pak to šlo na papír. Jo, ráda dostávám dárky. Malý, velký, všechny, hlavně, ať je to překvapení!
Takhle jsem dostala KUCHAŘKU PRO CHLAPY. Bylo to k Vánocům od kluka, se kterým jsem strávila 4 roky. Byla lesklá, útlá a byla na ní cedulka z Levných knih. Jsem vychovaná ke skromnosti a taky strašně ráda vařím. A možná jsem v tomhle i trochu blbá. Každopádně jsem se nenechala odradit názvem, natož přebalem a podívala se dovnitř.
Po názvech receptů jako Černoprdelníci, Chlapský buřtguláš na chlapským pivu a Nejchlupatější knedlíky se mi navalilo a s hodně vydřeným úsměvem jsem za dárek poděkovala. Pár sekund nato jsem odešla do koupelny, kde jsem se normálně rozbrečela. Kdyby to bylo ve filmu, tak bych si sedla na vanu, plakala, pak se zadívala do zrcadla, upravila si už tak dokonalý účes a jemně utřela rozmazanou řasenku. Mezitím by se několikrát ozvalo: “Mamííííí, kde jsi???”, nebo: “Zlato, jsi v pořádku?”, otřela bych si slzy a s úsměvem se šla věnovat zbytku večera. Takhle jsem bulela na zemi, nikdo na mě nevolal a když jsem se zvedla, abych se podívala do zrcadla, zjistila jsem, že kromě nudlí u nosu mám i petržel mezi zubama. Mimochodem, tý knížce jsem poctivě dala týden, než jsem ji uložila na koš na náměstí, aby si našla skutečnýho chlapa a neotravovala mě testosteroňáckými vyhoněnými pseudorecepty.
Dalším nezapomenutelným překvapením pro mě bylo, když se jeden můj kluk jel podívat na komodu do IKEA. Byl tehdy horký letní den a on mi volal, že má pro mě dárek. Tak víte co, zase jsem se viděla v bijáku, jak mu opálená, po sprše, otevírám a on mi nese krásný servírovací talíř nebo přehoz na postel INGE za 1499,- a já dělám, že ne, to přece vůbec nebylo nutný. A pak se smějem a bla bla. V reálu přijel na kole, zpocenej, na komodu se vykašlal a se slavnostním úsměvem mi předal lžíci na boty. LŽÍCI NA BOTY?! Hrozně moc jsem chtěla zůstat nad věcí. Jenže pak mi začaly cukat koutky, a místo “děkuju” jsem se slyšela říct: “To si ze mě děláš prdel?!”
Znáte takový ty holky, jak od svýho kluka dostanou letenky na Maledivy? Nebo třeba novýho Maca? A můžete mi někdo říct, jak se to jako dělá?
Vzpomínám si, jak jsem takhle chtěla udělat radost já Jemu. Jeli jsme domů, na Balkán. Ten kluk slavil narozeniny a já mu tam přichystala překvapení. Zarezervovala jsem bungalov na pláži a k tomu ještě mercedes z roku 70 cabrio. Ve Varně jsem mu v rentálu zavázala oči, posadila ho do tý káry a s křečovitým úsměvem americký hospodyňky z roku 1950 zachraptěla: “Překvapení!!!”. Ten meďák na trojku nesnesitelně řval a čtyřka za boha nešla zařadit. Mě ale jen tak něco přece nerozhází! Byl západ slunce. Krásnej. K tomu vlhkej, teplej vzduch. Prostě letní podvečer u moře. A k tomu mraky mraky komárů, který mě pronásledujou prakticky od miminka (podle mě jsem v minulým životě byla nějakej vysoce postavenej komáří kápo a teď mi to dávaj sežrat), ale i to má řešení v podobě repelentu, u kterýho se jen můžete modlit, že kromě komárů nezahubí i vás.
Dojeli jsme na místo. Na pláži bylo vyplavených milión smrdutých řas a bungalov měl na dveřích do koupelny plíseň. Z postele trčelo zrezavělé péro a v ledničce někdo zapomněl gorgonzolu, pravděpodobně tak před dvěma lety. Ten kluk dostal ještě ten večer střevní chřipku a zvracel celou noc. A o tom druhým konci jsem slíbila, že mluvit nebudu…
Byly to nekonečný tři dny, kdy jsme si měli válet šunky na pláži a přemýšlet maximálně nad tím, jestli už je čas na koktejl, oběd a sex teď anebo za chvilku. Tomu klukovi bylo tak blbě, že jsme tuhle romanťárnu zakončili návštěvou přímořské pohotovosti, kde mu v rozbořeným baráku bulharský internista s hodně provinčním přízvukem strčil prst do zadku, aby zkontroloval, jestli nemá náhodou zánět slepýho střeva. Slepáka neměl a já po týhle dovolený neměla kluka.
Takže takhle, jsem velmi skromná, nenáročná a především milá za každých okolností. Kdyby mi někdo chtěl dát dárek, může to poslat do divadla nebo letenky už dneska jdou poslat mailem. Já si mezitím budu přemýšlet nad životem a sebemrskačsky analyzovat, kde se stala chyba.
Další články
