TŘI ODSTAVCE ČLENŮM SVAZU ČESKÝCH SPISOVATELŮ – A NEJEN JIM
Vážené kolegyně, vážení kolegové!
Jsem pozvána na schůzku členů Svazu spisovatelů – nestraníků. Kolik absurdit je obsazeno v této větě! Svaz spisovatel – jako ideová a výběrová instituce. Spisovatel straník, spisovatel nestraník. Adjektiva přístavky se znaménky plus nebo minus rozhodují, kdo je a kdo není spisovatel. A dnes všechna tato slova, instituce, členové i nečlenové chtějí patrné učinit zadost svému svědomí. Lze se však přece bez rozpaků připojit k Prohlášení českých spisovatelů z 21.11. Nebo je nutné učinit tak pod hlavičkou aparátu, který léta rozhoduje o příslušnosti k české literatuře?
Ve jménu našeho svědomí lze totiž vyzvat k jedinému, co za nás už dávno neřekl někdo jiný – k otevřenému setkání (valné hromadě se špetkou tabáku, anýzu a vrtkavého snění) českých a slovenských spisovatelů, bez rozdílu příslušnosti k instituci, spolku, straně, bez rozdílu hranic. Pokusit se opět vytvořit obci, která si nebude apriorně vyhrazovat stanoviska, morálku a hodnoty, ale která jejich mnohovrstevné utváření bude chránit. Takovou obcí, nebo chcete-li smlouvou, byl naposledy Syndikát Českých spisovatelů.
Dostane-li se těm nejlepším z nás té radosti a cti, že se naše práce někdy stane součástí duchovního vědomí lidského společenství, je tato tvorba podmíněna paradoxní podmínkou spisovatelova povolání: právem jeho osamocení, právem jeho pochybování, právy jeho hry. Utvoření takové komunity osamocených není spolkem s legitimacemi, výsadami, komisemi, výbory a řady. Je to komunita, která se legitimuje tradicí, sporem každého se sebou, usilováním a neustálými prohrami se slovy. Je to komunita nejen těch, kteří se ke skutečnosti vyslovují, ale i těch, kteří svět ze slov vytvářejí.
Praze dne 27.11.1989
Děkuji vám. Alena Vostrá v.r.
(Prosloveno 27.11.1989 v 10.30 na schůzce členů SČS nestraníků k 28 přítomným členům včetně tajemníka SČS a člena KSČ Josefa Peterky.
Další články
