OSLAVA 60 LET VZNIKU ČINOHERNÍHO KLUBU, PREMIÉRA a další UDÁLOSTI
Činoherní klub oslavil 60 let …
Činoherní klub oslavil již 23. února výročí svého vzniku scénickým čtením jednoaktové hry Čaj v popelníku v podání Martina Fingera a Sandry Černodrinské, jejíž texty vytvořila umělá inteligence.
Činoherní klub setkáním osobností spjatých s minulostí i současností této scény oslavil 60. výročí prvního uvedení hry Piknik Ladislava Smočka, jejíž premiéra 27. února 1965 se považuje za datum založení divadla. Dvaadevadesátiletý Smoček se zúčastnil i úvodu neformálního setkání tvůrců a příznivců Činoherního klubu v divadelní kavárně. Na historii scény v pražské ulici Ve Smečkách ocenil, že nikdy nebyla „zabetonovaná“.
„Činoherní klub se vyvíjel od samého začátku, vyvíjí se i nadále a stále noví a noví lidé se pokoušejí dělat to, o co jsme se snažili my. Vydrželo to šedesát let a v podstatě vždy bylo vyprodáno. To hovoří samo za sebe,“
řekl ČTK Ladislav Smoček.
Na akci nazvanou Piknik hráčů do Činoherního klubu celé odpoledne přicházeli lidé spjatí s touto scénou. Na ochutnávku nejrůznějších potravin a pochutin, které se v průběhu šesti dekád pojídaly přímo na jevišti, dorazili mimo jiné i herci Ivana Chýlková, Lucie Žáčková, Martin Sitta, Bára Kodetová nebo Vladimír Kratina.
Někteří z přítomných využili akci k návštěvě sklepních prostor Činoherního klubu, kde se každý hrací den před začátkem představení bude během března konat výstava s názvem Vytříbené zbytky. Zájemci uvidí například buchty z Podivného odpoledne doktora Zvonka Burkeho, ilustrace Ondřeje Vetchého z komedie Maska a tvář nebo polaroidy Michala Suchánka ze hry Glengarry Glen Ross. V rámci oslav se uskutečnil koncert skupiny kapely Th!s, ve které hraje Vojta Kotek.
Ξ
II. PREMIÉRA
Nina Segal: HEDA GABLEROVÁ – NAOSTRO
Nové převyprávění klasického dramatu Henrika Ibsena.
Překlad: Markéta Kočí Machačíková / Režie: Jiří Havelka /
Hrají:
Marta Dancingerová, Viktor Zavadil, Romana Widenková, Jan Grundman, Jan Hájek, Lucie Žáčková.
Ξ
Zájezd Činoherního klubu / BŘEZEN
Pardubice: 7. – pátek
Danny Robins: 2:22 – DUCHAŘSKÝ PŘÍBĚH
„Věříš mi?” Vztahový thriller.
Překlad: Michal Zahálka / Režie: Braňo Holiček / Hrají: Romana Widenková, Markéta Stehlíková, Jan Hájek, Václav Šanda.
Ξ
Příbram: 18. – úterý
Yasmina Reza: BŮH MASAKRU
Nemůžeme ovládnout, co nás ovládá. Komedie o živlech v lidském nitru.
Překlad: Michal Lázňovský / Režie: Ondřej Sokol / Dramaturgie: Roman Císař, Vladimír Procházka / Scéna: Adam Pitra / Kostýmy: Katarína Hollá / Hrají: Jaromír Dulava, Ivana Chýlková, Miroslava Pleštilová, Vladimír Kratina.
P.S. 20. února se odehrála 300. repríza.
Ξ
VÝSTAVA VYTŘÍBENÉ ZBYTKY
Dosud nevídané exponáty v dosud nenavštívených prostorách. Šedesát let v jedné místnosti. Buchty z PODIVNÉHO ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO, ilustrace Ondřeje Vetchého z MASKY A TVÁŘE, polaroidy Michala Suchánka z GLENGARRY GLEN ROSS a jiné poklady. Přijďte na vlastní kůži zakusit ducha Činoherního klubu.
vždy v 18.50
od 3. – 5. března; 9. – 15. března; 17. – 21. března; 23. března.
Ξ
HOST Činoherního klubu
Pátek 14. března / 19.30
Divadlo Josefa Kajetána Tyla Plzeň / Malá scéna
David Lindsay-Abaire: KRÁLIČÍ NORA
Emočně silné rodinné drama o manželství, které prochází zásadní životní zkouškou.
Překlad: Markéta Kočí Machačíková / Režie: Adam Doležal / Dramaturgie: Zdeněk Janál / Scéna a kostýmy: Agnieszka Pátá-Oldak / Hudba: Petr Zeman / Hrají: Jana Ondrušková, Martin Stránský, Eliška Vocelová, Jana Kubátová, Marek Frňka j.h., Kryštof Švehlík.
HOSTUJÍCÍ KRÁLIČÍ NORA JIŽ 14. BŘEZNA
V pátek 14. března přivítáme inscenaci hry Davida Lindsay-Abaira KRÁLIČÍ NORA hostujícího souboru činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde ji uvedli na své Malé scéně v české premiéře a již několik sezón ji úspěšně uvádějí pro pravidelně vyprodané jeviště. V Praze KRÁLIČÍ NORA dosud uvedená nebyla. Ovšem její příběh znát můžete – mohli jste totiž vidět stejnojmenný americký film z roku 2010, v němž po boku Aarona Eckharta hraje hlavní roli Nicole Kidman. Za svůj výkon byla nominovaná na Oscara i na Zlatý glóbus. Ale hned úvodem si řekněme, že mezi filmovým zpracováním a divadelní hrou jsou značné rozdíly co se týká pojetí a rozehrávání ústředních motivů, ale i v charakterech a částečně i v rovině žánrové. Přitom divadelní hru do podoby filmového scénáře adaptoval její samotný autor
David Lindsay-Abaire (nar. 1969) vystudoval věhlasnou newyorkskou uměleckou akademii Juilliard School, kde se zdokonaloval v psaní pro divadlo u významných autorů a pedagogů Marshy Normanové a Christophera Duranga, kteří vychovali celou generaci úspěšných amerických autorů. Lindsay-Abaire tak patří do význačné dramatické školy, která po vzoru Eugena O´Neilla nebo Tennesseeho Williamse rozpracovávala především podoby současné realistické dramatiky. Normanová se přitom ponejvíce soustředila na dramatiku s tématy rozličných rodinných vztahů. Této problematice se ve svých hrách často věnuje také David Lindsay-Abaire – a právě KRÁLIČÍ NORA patří k tomu nejlepšímu, co v této oblasti napsal. Ne náhodou za ni v roce 2007 obdržel Pulitzerovu cenu. Při psaní této hry úspěšně těžil z dramatického klíče, který mu Normanová poradila: „Vždy mi říkala: ‚Jestli chcete napsat dobrou hru, pište o věcech, které vás děsí na světě nejvíc.‘ Tehdy jsem nechápal, jak to myslí, ale později jsem jako rodič prožíval takový strach o své dítě, jaký jsem neprožíval nikdy předtím.“ Ale od pocitu strachu dokázal najít i odstup, který mu umožnil pracovat s emocemi postav pestře i protichůdně tak, že situace hry působí životně zcela uvěřitelně.
David Lindsay-Abaire dnes patří k nejpřednějším představitelům současné americké dramatiky. Prosadil se na Off-Broadwayi i na Broadwayi nebo na londýnském West Endu, nesmazatelnou stopu již zanechal také jako scenárista ve velkém světě filmového Hollywoodu.
TŘI OTÁZKY PRO REŽISÉRA ADAMA DOLEŽALA
KRÁLIČÍ NORA má parametry moderní americké komorní hry. Setkal ses už někdy jako režisér s americkou dramatikou? Jaký k ní máš vztah?
S americkou dramatikou jsem se setkal už několikrát, přeložil a režíroval jsem hru Joe DiPietra UMĚNÍ VRAŽDY, což je žánrově taková detektivní komedie, a pro svoji první profesionální režii jsem si před x lety vybral SKLENĚNÝ ZVĚŘINEC od Tennessee Williamse… Dále jsem pracoval na hrách britských, kanadských… Dalo by se říct, že anglofonní dramatika je mi blízká a popravdě ji vlastně sám vyhledávám i jako čtenář. Američtí autoři jsou samozřejmě v mnohém specifičtí, ale i přes jistou tendenci ke konverzačnímu stylu umí své texty také velmi působivě vystavět.
Co tebe osobně nejvíce zlákalo k tomu zabývat se u nás v Plzni právě KRÁLIČÍ NOROU?
Právě text samotný. Už když jsem ho četl poprvé, to ještě v anglickém originále, přišla mi ta hra velmi dobře vystavěná. Překvapilo mě, kolik je v ní jemného humoru a jak nápaditě si hraje s diváckým očekáváním, jak umí šokovat, dojmout a hned potom rozesmát. Následně jsem si ji několikrát přečetl v českém překladu a čím víc jsem nad ní přemýšlel, tím víc jsem byl utvrzený v tom, že tak dobře napsanou hru jsem už dlouho nečetl a že je v ní víc, než se na první pohled může zdát.
Dramatik David Lindsay-Abaire se pustil do intimního tématu a ve své hře zkoumá, jak se manželé vyrovnávají se smrtí svého dítěte a jak tato událost ovlivnila jejich manželský vztah. Do hlavních rolí Beccy a Howieho jsi obsadil Janu Ondruškovou a Martina Stránského. Jak náročné bylo společné ohledávání jejich postav v tom, jak jinak tyto postavy prožívají svůj současný život po smrti dítěte, který už nikdy nebude jako dřív, a společné hledání hranic mezi nimi?
Herecká práce je v tomto případě zcela zásadní. Ta hra je tak napsaná, je na herectví postavená. A musím říct, že jsem měl v obsazení obrovské štěstí. Myslím, že všichni herci do jednoho se do práce plně ponořili a že své postavy opravdu pečlivě promýšleli. Často se na zkouškách stávalo, že jsme diskutovali o konkrétním významu jak jednotlivých situací, tak třeba jedné repliky, jednoho slova. A vždycky byla tato diskuse plodná. Osobně to považuji za naprosto zásadní pro podobný styl inscenace, aby herci vzali postavy za své, abychom si prošli třeba i slepými uličkami, ale nakonec našli správný směr. Mám takové zkoušení moc rád, je tvůrčí a živé. Je krásný pocit být na zkouškách sám překvapován, kam až můžou dobří herci situaci dovést. A mluvím teď o celém obsazení, i když pochopitelně Martin s Janou mají největší prostor a v jistém smyslu i nejtěžší herecké úkoly.
Zdeněk Janál, dramaturg DJKT v Plzni
Ξ
ČINOHERNÍ KLUB UVÁDÍ:
Přehlídku amatérských divadelních souborů pořádá: Památník šoa Praha / ve spolupráci s Činoherním klubem / s odbornou garancí NIPOS-ARTAMA / za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.
Další inscenace v měsíci květnu.
Ξ
POZVÁNKA / DUBEN
KLUB HRÁČŮ – HEDA NA DRUHOU
V neděli 6. dubna vás zveme na odpolední promítání záznamu inscenace Ibsenovy HEDY GABLEROVÉ (premiéra 1996, obnovená premiéra 1999; záznam 2000) v režii Ladislava Smočka s Ivanou Chýlkovou v titulní roli. Večer je na programu představení inscenace HEDA GABLEROVÁ – NAOSTRO.
Program:
15.00 HEDA GABLEROVÁ (1999/2000) – projekce a beseda
19.30 HEDA GABLEROVÁ – NAOSTRO (2025) – představení
Ξ
HOST Činoherního klubu
vždy 19.30
4. pátek
STUDIO G OSTRAVA /
Roman Pecha, Petr Motýl, Vojtěch Štěpánek: PERNÍKÁŘ
Scénický podoba tragédie a zoufalství lidí závislých na drogách, ale také všudypřítomný humor.
Režie: Vojtěch Štěpánek / Hraje: Petr Panzenberger
Premiéra: 18. ledna 2025 / Délka představení: 65 minut
Ξ
11. pátek
DIVADLO BOLKA POLÍVKY /
Eugène Ionesco: ŽIDLE /
Režie: Martin Čičvák / Hrají: Michal Kern, Eva Novotná, Lukáš Soldán
Dva lidé kdesi na opuštěném místě v nespecifikované době čekají na hosty, kteří nepřicházejí. Anebo přicházejí?
Premiéra: 15. září 2024 v Divadle Bolka Polívky / Délka představení: cca 80 minut bez přestávky
Ξ
27. neděle
Jan Hájek, Martin Valko a další: SIT DOWN
Stand-up
Účinkují: Jan Hájek, Martin Valko a další
Ξ
Další články
