PRÁZDNINY V BULGARISTÁNU
Během prázdnin jsem přišla na několik velmi podnětných věcí z osobního života, o které bych se s vámi ráda podělila. Myslím si, že aspiruju na jednoho z nejlepších cestovních delegátů. Letos jsem se rozhodla, že dovolenou strávíme dobrodružně. Můj kluk má super káru, takže jsme se domluvili, že vezmeme děti a vyrazíme žlutým bleskem značky Volkswagen Transporter na Balkán. Přicházím s pár poznatky, doufám, že i vám otevřou oči.
- Svačina – hladový děti a hladovej kluk, to není nejlepší cestovní kombinace. Takže doporučuju se pořádně zásobit jídlem. Já jsem začala dvě kila řízků smažit v jedenáct večer před odjezdem. A než jsem namazala všechny housky a rozkrájela všechnu zeleninu, bylo půl druhý a já si říkala, jaký všechny výhody mají ty hnusný bagety na pumpě.
- Zavazadla – jestli chcete od rána naštvat svýho partnera, spolehlivě to zvládnete tím, že k autu dorazíte ověšeni taškama, kuframa, termotaškama a flaškama s vodou, kabelkama, náhradníma brýlema na řetízku, paddle boardem, čtyřma čepicema, jedním kloboukem, obří kosmetickou taštičkou, nafukovacím krokodýlem a piknikovými skleničkami na prosecco. Miláčku, já nechala doma etui! Takže pět pater nahoru a najednou zjistíte, že ta zimní bunda by přeci jen byla dobrá, pro každý případ. Takže se dostavíte k autu opět v dost nedůstojném stavu. Ale nebojte, chlapi jsou odolnější, než se zdá.
- Cestovní itinerář – důležitý je mít nějakej plán. Kór když cestujete s dětmi. Já obvykle nepoužívám navigaci, protože mi přece nikdo nebude říkat, kudy mám jet. Takže často potom jedem přes okresky, polní cesty a cizí dvorky. No co, aspoň je to zajímavější.
- Stín – když dojedete na místo, zkontrolujte, jestli je v okolí strom nebo alespoň mírně vzrostlý keř. Já jsem se toho hodně držela a když jsme dorazili k moři, tak jsem zjistila, že jediná rostlina, která by mohla produkovat trochu stínu, je to uschlý bodláčí tam vpravo. Jako takhle, kdyby venku nebylo 41,5 stupně, tak by mi to vlastně nevadilo. Jenomže můj kluk bral antibiotika, jeho dcera byla úplně bleďounká a já úplně nechtěla mít pořád zpocenýho kníra. Přeci jen jsem trošku dáma.
- Repelent – zjistila jsem, že ani kouzelný romantický světýlka, ani super teleskopický pochromovaný opékače buřtů s koženou rukojetí, ani lepidlo se třpytkama nenahradí jednu magickou lahvičku s přeškrtnutým komárem na etiketě. První noc jsme spali v zastaralým maďarským kempu, kde jsem myslela, že blízkost řeky, bude romantickou výhodou. Komáři si to evidentně mysleli taky, takže se toho nebáli a poctili nás svojí přítomností. A to v hojném počtu. Kolem třetí ráno jsem se málem proškrábala k samý podstatě svýho bytí a kolem pátý jsem to už definitivně vzdala a viděla zcela jasně nápis na hrobě: Zde leží tragicky zesnulá ta a ta, která se stala potravou pro maďarské paprikové komáry. Strašný. V sedm jsem zjistila, že jsem stále naživu, takže jsme okamžitě utemovali všechny okna, narvali děti do sedaček a opuchlý jeli vstříc lepším zítřkům.
- Bulgaristán – zásadní pravidlo pro přežití: nesrovnávat. V Bulharsku bude vždycky všechno jinak. Naruby, opatlaný, tvrdý, krásný, smradlavý a líbezný. Ale nesmíte začít srovnávat s Chorvatskem nebo Provence. Protože pak si to neužijete. Doporučuju se touhle zemí projíst, propít a užít.
- Čas – dejte tomu čas. Já jsem se nejdřív dva dny opět sžívala se svými bulharskými kořeny, pak jsem další tři dny strávila vysvětlováním kulturních rozdílů, daších pět dnů střídala omluvy s opalováním a pak jsme najednou museli jet domů.
Nebojte se, děti jsou gumový a omyvatelný. Prázdniny v autě jsou skvělá příležitost k tomu se stmelit. Máme spoustu skvělejch zážitků, který i když nebyly úplně na Instagram, tak nám zanechaly spoustu vzpomínek. Na cestu zpátky jsem vyfoukla krokodýla, uvařila kafe a do opálených praciček strčila pořádnej sendvič. A už se nemůžu dočkat, až vyrazíme zas.
Další články
