Tennessee Williams
TRAMVAJ DO STANICE TOUHA
21. 12. so 19:00
30. 1. čt 19:00
„Řekli mi, že mám nastoupit do tramvaje, která jede do stanice Touha.“ Příběh naprostého vzájemného neporozumění.
Je to americká hra, která je navíc vpravdě americká. Čím déle do této hry pronikáte, tím víc chápete, jak hra je nekonečně duševně plná a smekáte před tímto dramatikem pomyslný klobouk. Možná, že je dobře, že je to můj první Tennessee Williams vůbec, kterého mám tu čest inscenovat, byť tak pozdě. Ale myslím, že je dobře, že tak pozdě.
Ladislav Smoček
Počátkem roku 1945 začíná Tennessee Williams pracovat na hře Tramvaj do stanice Touha (A Streetcar Named Desire). Hra se původně jmenovala Neproniknutelná noc, Williams ji dokončil v roce 1947. Premiéra se konala v Ethel Barrymore Theatre v New Yorku 3. prosince 1947, v režii Elie Kazana hráli Jessica Tandyová (Blanche), Kim Hunterová (Stella), Marlon Brando (Stanley), Karl Malden (Mitch). Naposledy 17. prosince 1949.
Hra získá Pulitzerovu cenu za drama, Donaldsonovu cenu a Cenu newyorských divadelních kritiků a stala se prvním dramatem, které získalo naráz tyto tři ceny. V roce 1951 natočil režisér Elia Kazan slavný snímek Tramvaj do stanice Touha, který získal 12 nominací Americké filmové akademie, z nichž čtyři byly proměněny v Oscary. Kromě Marlona Branda byli nejvyšší filmovou trofejí oceněni všichni hlavní představitelé – Vivien Leighová, Kim Hunterová a Karl Malden.
Československá premiéra divadelní hry se konala v ostravském Divadle Petra Bezruče (8. listopadu 1960) v překladu Bedřicha Bechera a na představení spolupracovali hned čtyři budoucí členové Činoherního klubu – režie Jan Kačer, výprava Luboš Hrůza, Blanche Nina Divíšková a Stella Jiřina Třebická.
Tramvaj do stanice Touha je druhou hrou Tennessee Williamse, která se objevuje na repertoáru Činoherního klubu. Tou první byl Skleněný zvěřinec v režii Vladimíra Strniska (25. března 1997) s Věrou Galatíkovou (Matka), Petrou Špalkovou (Dcera), Ivanem Řezáčem (Syn) a Tomášem Pavelkou (Host).
Roman Císař
„Podle Tennesseeho představ bylo v Blanche cosi neposkvrněného. Byla jako zlomený motýl, jemná a citlivá, zatímco Stanley představoval temnou stránku člověka. Když Blanche říká Stelle: ʻNezůstávej pozadu, nezůstávej na úrovni divokých zvířat,ʼ mluví o zvířecí stránce lidských bytostí. Blanche sice lhala a přetvařovala se, ale dělala to proto, aby si zachovala svůj způsob života – lhaním udržovala při životě své iluze. Její slova ʻneříkám pravdu, říkám, co by mělo být pravdaʼ a ʻve svém srdci jsem nelhalaʼ myslel Tennessee opravdově. Řekl Kazanovi, že chce, aby divákům bylo Blanche líto. ʻBlanche,ʼ řekl, ʻse nakonec musí dostat porozumění a soucitu publika… aniž by bylo nutné dělat ze Stanleyho jednoznačně naprostého zloducha.ʼ“
Marlon Brando (úryvek z knihy Písně, které mě naučila matka)
„KOLEJE TÉHLE INSCENACE SMĚŘUJÍ NEOMYLNĚ DO STANICE ,DIVÁCKÁ SRDCEʼ.“
– Helena Grégrová, i-divadlo.cz
„K SILNÉMU ZÁŽITKU REŽISÉR LADISLAV SMOČEK NEPOTŘEBUJE AKTUALIZACE ANI ŽÁDNÉ VNĚJŠKOVÉ EFEKTY. STAČÍ, ŽE MÁ PARTU VÝBORNĚ HRAJÍCÍCH HERCŮ, Z NICHŽ NEJVÍCE VYNIKÁ LUCIE ŽÁČKOVÁ V ROLI BLANCHE. KLASICKÉ, POCTIVÉ HERECKÉ DIVADLO, KTERÉ OPRAVDU UDRŽÍ DIVÁKOVU POZORNOST PO CELÉ TŘI A PŮL HODINY.“
– Lukáš Dubský, i-divadlo.cz
Upozornění: V inscenaci se v souladu s uměleckým záměrem na jevišti kouří.
Prosíme rodiče, aby vzhledem k tématu hry a zobrazovanému domácímu násilí zvážili návštěvu svých nezletilých dětí.
Blanche
Lucie Žáčková
Stanley
Jan Hájek
Stella
Marika Procházková
Mitch
Matěj Dadák
Eunice
Lada Jelínková
Steve
Mojmír Maděrič
Mladík
Václav Šanda
Lékař
Petr Křiváček
Radvan Pácl
Sestra
Zuzana Vojtíšková
Adéla Rausová
překlad
Luba Pellarová
Rudolf Pellar
režie
Ladislav Smoček
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Hans Hoffer
kostýmy
Simona Rybáková
premiéra 12. 10. 2011
délka představení 3:35
přestávka ano
inspice
Jana Kohoutová
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves