Ladislav Smoček
PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO

Proslulá psychologická groteska o lidumilovi, který se málem stane několikanásobným vrahem.

Nejproslulejší hra spoluzakladatele, kmenového autora a režiséra Činoherního klubu Ladislava Smočka. Psychologická groteska o lidumilovi, který se málem stane několikanásobným vrahem, byla přeložena do čtrnácti jazyků, hrála se ve většině evropských zemí, ale i v Latinské Americe. Ladislav Smoček ji napsal v roce 1965 a v Činoherním klubu ji poprvé uvedl na jaře 1966. V době normalizace byla tato lidská komedie označena za nelidskou a v Činoherním klubu se hrát nemohla. Na jevišti našeho divadla se znovu objevila v lednu 1990 – a hraje se dodnes.

Příčina její popularity nepochybně tkví v jejím originálním humoru, který má mnoho společného s absurdním humorem a gerontologickými studiemi Smočkových prvních povídek. V PODIVNÉM ODPOLEDNI DR. ZVONKA BURKEHO se vedou legrační řeči, od nichž lze abstrahovat k studentské ironii i profesorskému školometství. Devatenácté století a jeho ideologie i pozdní romantismus strašící v Burkeho pseudoušlechtilém a vlasteneckém žvanění (však na zdi jeho pokojíku zbytečně nevisí portréty Čelakovského a Dumase staršího) se ostře střídá s peprným výrazem, černým viděním i pružným skokem z vysokého tématu k tomu nejnižšímu a zase zpět. Ryzost charakteru je konfrontována s pěkným chrupem, věda a lidumilství s žlázami s vnitřní sekrecí.

Člověk je pln ideálů a dobré vůle. Dokud se všechno daří. Ale projeví se jako sobec, pokrytec a intrikán, když jsou jeho zájmy ohroženy. Ublížen ve svých citech, začne ubližovat druhým.

Člověk chce být ušlechtilý a dobrý, ale životní okolnosti prostě takové zpravidla nejsou a ohrožují jeho Já, jeho jistotu. A tehdy se projeví jeho povaha, jaká skutečně je a v takových okamžicích být musí: brání se všemi prostředky jako pes, kterému berou kost.

Nepodlehnout tomu dokáže jen málokdo: stojí to příliš mnoho sil a sebeovládání. Deklarovaná morálka člověka se ukáže jen tehdy jako pravdivá, když obstojí ve zkouškách konkrétních životních situací – jestliže ne, byl to jen sebeklam.

Vladimíra Smočková

V základě hry Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho je smutek. Smutné věci mohou být veselé a naopak. A silný akt v nás může vyvolat veselí plynoucí z tohoto násilí. Burke není jediný egoista, všechny postavy jsou více nebo méně egoisty.

Ladislav Smoček

„KULTOVNÍ ZÁLEŽITOST! SPECIFICKÁ GROTESKA, V NÍŽ SE SKVĚLE UPLATŇUJE OSOBITOST B. POLÍVKY.“

– Pavel Širmer, i-divadlo.cz

„BURKE JE STÁLE PEVNOU SOUČÁSTÍ REPERTOÁRU. LADISLAV SMOČEK SE NA PŘEDSTAVENÍ CHODÍ DODNES DÍVAT. “

– Veronika Bednářová, reflex.cz

Upozornění: V inscenaci se v souladu s uměleckým záměrem na jevišti kouří.

Burke
Boleslav Polívka

Svatava
Ivana Chýlková

Outěchová
Jaromír Dulava

Tichý
Ondřej Vetchý

Václav
Mojmír Maděrič

premiéra 29. 1. 1990

délka představení 2:15

přestávka ano