
Franz Werfel
JACOBOWSKI A STJERBINSKI
Komedie jedné tragédie.
Činoherní klub uvádí:
RÁDOBYDIVADLO KLAPÝ
Překlad: Jiří Stach / Režie: Jaroslav Kodeš / Dramaturgie: Petra Richter Kohutová / Návrh scény a kostýmů: Miroslav Král / Hudební aranže: Jiří Cendra / Hudba: Anna Kodešová – saxofon, Tomáš Hornof – akordeon, Jiří Chadraba – klávesy / Zvukové efekty: Petr Šplíchal / / Světla a zvuk: Pavel Hurych, Václav Krycner, Jan Kaška / Realizace scény a kostýmů: Olga Psotová a Eva Kodešová / Inspice: Naďa Hladíková / Hrají: Lenka Svobodová – Šťastná, Ladislav Valeš, Pavel Macák, Rosťa Soukup, Pavel Panenka, Dana Cendrová, Vít Líbal, Liběna Štěpánová, Anna Kodešová, Jana Dobrovodská, Lukáš Burda, Jonáš Filip, Luboš Fleischmann, Jiří Chadraba, Jakub Ružbatský, Tomáš Hornof, Kristián Valeš, Jaroslav Kodeš, Petr Štěpánek j. h., Dušan Sitek j. h., Karel Vlček j. h..
o inscenaci:
Road-play o Židovi Jacobowském a antisemitském plukovníkovi Stjerbinském, kteří prchají před nacismem z okupované Francie v roce 1940 a současně soupeří o ženu „Madam la France“, je příběh inspirovaný autobiografickými zážitky samotného autora, kombinovaný s vyprávěním židovského obchodníka S.L. Jacobowitze na podobné téma, s množstvím židovských anekdot. Komedie jedné tragédie, to je podtitul hry s nevelkou inscenační tradicí, ale se silně humanistickým posláním.
o souboru:
Rádobydivadlo Klapý je spolčení divadelníků z mnoha sídel České republiky. Ačkoli poštovní adresa odkazuje na malou vesničku pod hradem Hazmburk, místních je v souboru poskrovnu. To proto, že se členská základna do jisté míry proměňuje s každou novou inscenací. Sjíždíme se na zkoušky i představení z mnoha koutů severních i středních Čech, a také z Prahy. Motorem pro věčné kočování za i s divadlem, je pak naše společná láska k divadlu a přání dělat ho co nejlépe. Zakladatelem a současně i principálem a režisérem Rádobydivadla je Ladislav Valeš. Při vzniku na podzim roku 1986 byli tři herci a jeden režisér. Dnes jádro spolku čítá přes třicet členů. A pak je tu velká skupina spolupracovníků. Všichni přicházejí s touhou hrát divadlo, které by oslovovalo a částečně i provokovalo.
Činoherní klub se přehlídkou ČINOHERNÍ KLUB UVÁDÍ
s touto inscenací zúčastní od 23. – 29. května týdne uměleckého vzdělávání a
amatérské tvorby ARTýden.
Přehlídka amatérských divadelních souborů se uskutečňuje v roce 2022 za finanční podpory MK ČR.
premiéra 29. 5. 2022

Jiří Homola
ČERNÉ MADONY
Nepanikař anděli, my v pekle jsme velmi pohostinní…“ (Alexandra Adornetto) … Šest žen, šest zcela odlišných charakterů, jež se střetávají v prostředí ryze mužském.
Činoherní klub uvádí:
DS KLADINA / Kladno
Režie: Tomáš V. Hron / Světla: Petr Vítek / Zvuk: Petr Sládek / Hrají: Andrea Postolková, Jana Procházková, Nikola Frollová, Barbora Černohorská, Jana Kolafová, Iva Theissigová, David Volf.
o inscenaci:
V útrobách uhelného dolu se rozehrává příběh o lidském údělu, příběh šesti havířek, jejichž pohnuté osudy na sebe naráží v nehostinných prostorách stovky metrů pod zemským povrchem. Životní dramata jsou osvícena účelovými lampami, pohnuté osudy se jako hadi plazí uhelným prachem, vzájemně se proplétají a nezadržitelně směřují k společnému hříchu i vykoupení.
Pokud nemáte strach strávit nějaký čas v samém srdci matičky země, pak máte i vy naději, že i na takovém místě spatříte Halleyovu kometu…
…a možná ještě mnohem víc!
o souboru:
Amatérský divadelní soubor KLADINA působí v Kladně již od roku 2010 a stal se nedílnou součástí místní kulturní scény. Jedná se o autorské divadlo, má za sebou úspěšné hry Sborovna, Sklad, Pád rtuti, Kupci, Před (v)odjezdem, Bivak, Výslech za Štědrého dne, Gerontiny a Černé madony, které pravidelně vyprodávají hlediště Kladenského divadélka či divadla Lampion, o přízeň diváků se však uchází i za hranicemi našeho města. Soubor se každoročně přesouvá i na prkna Městského divadla Kladno, aby zde sehrál benefiční představení, z nichž část výdělku míří na podporu Speciální školy Korálek, část pak na Konto-Hynek. Neobvyklým počinem bylo jistě uvedení Skladu v prostorách dolu Mayrau v rámci Muzejní noci, stejně jako nedávné představení Černých madon tamtéž. Prozatímním vrcholem Kladiny je sedm vystoupení v pražském Činoherním klubu. Největší ocenění soubor získal na domácím Festivalu amatérského divadla v Kladně, odkud si odnesl cenu za nejlepší původní hru (Bivak, 2017) a zvláštní cenu za herectví (Výslech za Štědrého dne, 2019).
Přehlídka amatérských divadelních souborů se uskutečňuje v roce 2022 za finanční podpory MK ČR.
premiéra 17. 5. 2022

Martin McDonagh
OSIŘELÝ ZÁPAD
Brutální i dojemný příběh dvou bratrů, mizerného kněze a jedné hubaté holky. O tom, jak je celý svět v troubě.
Činoherní klub uvádí:
DS exVeseláci?! Ústí nad Orlicí
Překlad, úprava: Ondřej Sokol / Režie: Lenka Janyšová / Hrají: Jakub Musil, Jiří Procházka, Jan Pražák, Bára Čápová.
DS exVeseláci?!
je seskupením lidí, kteří kdysi navštěvovali soubor Veselé zrcadlo na Gymnáziu v Ústí nad Orlicí. Po letech se opět sešli a měli chuť tvořit. Téma strachu a ztráty morálních hodnot v Osiřelém západu nás oslovilo a lákalo zpracovat.
Přehlídka amatérských divadelních souborů se uskutečňuje v roce 2021 za finanční podpory MK ČR.
premiéra 3. 12. 2021

Jan Žďárský
KLEŠICE
Domů z Velké války.
Činoherní klub uvádí:
Divadlo Na tahu a Nejhodnější medvídci
Režie: Andrej Krob / Asistent režie: Dan Vavřík / Scéna: Jan Turner / Kostýmy: Šarko Mirko / Zvuk: Johana Ožvold / Autorka projektu: Dr. Ráchel Lewinski / Hrají: Jitka Říhová, Irena Holemá, Jana Zbortková, Ilona Semrádová, Julie Válková, Jan Turner, Marek Šimon, Petr Reidinger, Ivo Bureš, Zdeněk Škrdlant a Jan Hanyš.
Jan Žďárský, vojín z Klešic, který válčil na Soči a pak i na Piavě, napsal hru popisující jeho válečné a poválečné zkušenosti pravděpodobně pod vlivem svých spolubojovníků – Fráni Šrámka a Josefa Váchala. Zapomenutou hru našla v pozůstalosti své babičky Žďárského pravnučka Dr. Ráchel Lewinski. Hra se pohybuje na pomezí tragické frašky a dobové ilustrace, přičemž je rozkročena mezi něhou mládí a sarkasmem starých plenkérů, kteří jsou, jak známo, dosti prosaičtí, nejde-li o mináž nebo poštu; a v tomto smyslu reflektuje dvojjedinost samotné obce Klešice ležící na samém rozhraní Železných hor a Polabí.
Divadlo Na tahu
Vzniklo z podnětu Andreje. Kroba, jevištního technika Divadla Na zábradlí a občasného herce, který se rozhodl nastudovat Žebráckou operu, novou hru svého přítele, zakázaného dramatika V. Havla, napsanou na motivy stejnojmenné hry J. Gaye. Se skupinou známých a přátel, vesměs neherců, Žebráckou operu 1974–75 tajně nazkoušel a 1. 11. 1975 veřejně uvedl v sále hostince U Čelikovských v Horních Počernicích.
Nejhodnější medvídci
se založili 25. října 1988 v restauraci Na Hřebenkách v Praze jako vyhraněný nekompromisní soubor ortodoxních, až extrémních činoherců, vycházeje zejména ze statí Václava Klimenta Klicpery „Divadlo jako kukátko světa a srdce“ (Fr. Jebavý, Praha 1857) a Theodora Adorna „Das Schauspiel als ein metaphysisches Model des Seins in der postdramatischen Gesellschaft“ (Hrsg. Goethe Universität Frankfurt a. M., 1957).
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 7. 12. 2021

Bára Dočkalová
EARTH BOUND (K Zemi)
Muzikál v anglickém jazyce s českými titulky / musical in English with Czech subtitles
Činoherní klub uvádí:
Jazyková škola / JEVIŠTĚ
Scénář, hudba a texty písní / script, music and lyrics by Bára Dočkalová / Režie / directed by Bára Dočkalová and Bethany Adams / Hrají / Performed by: Natálie Kadlecová, Agáta Bukovská, Vojtěch Lažan, Anna Turbová, Radek Vachtl, Adam Knotek, Kateřina Bolomská, Jakub Lažan, Klara Müller a další / and others.
Dorothy, stařičká autorka veleúspěšných sci-fi příběhů, přebírá cenu za celoživotní dílo. Její bestseller Spacelings má už 12 dílů, nyní pracuje na posledním, třináctém. Všichni čtenáři na něj napjatě čekají a doufají, že jejich oblíbení hrdinové, děti na hvězdné lodi Hope, konečně naleznou druhou Zemi. Dorothy má však pro své astronauty připravený krutý osud a pro své čtenáře šok. Možná právě proto poslední dobou špatně spí. Postavy, které stvořila, ji začínají navštěvovat a vyžadovat šťastný konec…
Dorothy, an elderly author of highly successful science fiction stories, receives a lifetime achievement award. Her bestselling novel ‘Spacelings’ has now reached 12 volumes and she is working on the 13th. All readers are waiting for it anxiously, hoping that their favorite heroes, the children on the starship Hope, will finally find a new Earth. But Dorothy has a cruel fate in store for her astronauts and a shock for her readers. Maybe that’s why she’s been sleeping so poorly lately. The characters she created are beginning to visit her and demand a happy ending…
Hrají děti od 10 do 17 let z jazykové školy Jeviště / performed by children aged 10 to 17 from the language school Jeviště
Jazyková škola JEVIŠTĚ vznikla v roce 2006, v současné době působí na Praze 2. Učíme angličtinu prostřednictvím divadla a dramatické výchovy. Používáme vlastní scénáře a metodu práce s nimi, Act and Speak. Školu vede a hry píše Bára Dočkalová, která se psaní pro děti věnuje i v češtině. Její knížka Tajemství Oblázkové hory byla v roce 2019 nominována na cenu Magnesia Litera.
Jeviště was founded in 2006 and currently operates in Prague 2. We teach English through drama and theatre. We use original scripts and the method of working with them called Act and Speak. The plays are written by Bára Dočkalová, who also enjoys writing in Czech. In 2019, her children’s book ‚Tajemství Oblázkové hory‘ was nominated for the literary award Magnesia Litera.
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 12. 12. 2021

Iva Procházková
SOVÍ ZPĚV
Tak takhle vypadají bifteky. Můžeš mě chvíli poslouchat? Prší ještě? Mám se svlíknout? Radioaktivní housky. Čemu se směješ? Prší. Jak to víš? To znamená, že delší, časově neurčenou dobu nebudu chodit do školy. Vypadá pevně, děsně solidně.
Činoherní klub uvádí:
Všecky Barvy / ZUŠ F. L. Gassmanna / Most
Dramatizace, režie: Pavel Skála / Hrají: Julie, Matěj, Šimon, Aneta, Viktor, Kateřina, Barbora, Róza, o mnoho více/méně, jak kdy.
Doporučení z Mladé scény, celostátní přehlídky studentských divadelních souborů, Ústí nad Orlicí a doporučení ze Šrámkova Písku, celostátní přehlídky experimentujícího divadla na 91. JH 2021
(…) Osm stoliček, igelitem vykrytý obdélník hrací plochy, kýble a láhve s vodou stačí souboru k nepopisnému, a přitom působivému vyjádření povodně. A také šikovná práce se svícením. Ale hlavní síla souboru je v jednotlivých hereckých osobnostech napříč věkem. Ústřední trojice ztělesňující Armina, Gézu a Rebeku je naprosto přesvědčivá, divák s ní rychle naváže kontakt a začne mu záležet na jejich osudech. A to tak, že je mu skoro líto, když představení naznačeným happy endem skončí. (…)
Radmila Hrdinová / Zpravodaj 8 / JH 2021
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 22. 9. 2021

Woody Allen
Central Park West
Konverzační komedie z prostředí newyorské smetánky. Slabosti nikomu nevadí, lidé tě nenávidí za tvoje silné stránky.
Činoherní klub uvádí:
Divadelní spolek Scéna Kralupy
Překlad: Michael Žantovský / Režie: Týna Hénigová, Helena Plicková / Scénografie: Gabriela Pojerová / Hrají: Helena Plicková, Bětka Žitná, David Lang, Jakub Schejbal, Terka Fleková.
Historie souboru:
Je velmi dlouhá a pohnutá. Takže ještě chvíli potrvá, než ji sepíšeme. Ale pořád na ní pracujeme 😉
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 3. 10. 2021

Josef Kajetán Tyl
TVRDOHLAVÁ ŽENA
Báchorka z Podkrkonoší, kde se snoubí pohádkové motivy s realistickým příběhem o protivenstvích lásky.
Činoherní klub uvádí:
Divadelní soubor J.K. Tyl Josefův Důl
Úprava: Jaroslav Kodeš / Režie: Karel Stuchlík / Asistent režie: Jana Řeřichová / Scéna: Luboš Doležal, Karel Stuchlík, Hana Stuchlíková, Tereza Štěrbová / Hudba: Jiří Řeřicha / Kostýmy: Hana Stuchlíková, Denisa Svárovská, Kamila Čadílková / Technika: Josef Augustin, Jakub Dolák, Vojta Čadílek / Hrají: Luboš Doležal, Filip Čadílek, Vašek Merkl, David Podrázký, Karel Stuchlík ml., Hana Stuchlíková, Denisa Svárovská, Přemek Polák, Tereza Štěrbová nebo Helena Košteynová, Kamila Čadílková, Karel Stuchlík, Petr Firbas.
soubor
Již v polovině června 1945 se v Josefově Dole sešlo několik nadšenců, mezi nim Černý, Funk, Bělohradský, Nosek, kteří si řekli, že založí divadelní spolek. Rozhodli se v obci bez jeviště přistavit je v bývalém hostinci Koruna. Práce započaly pět neděl po skončení války a za 155 dní byla přístavba jeviště pod střechou. 20. ledna 1946 mohli sehrát první představení“.
Od 1991 soubor pořadatelem oblastní přehlídky venkovských DS (oblast Jizerska a Českého středohoří).
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 19. 9. 2021

Patrick Ryan
JAK JSEM VYHRÁL VÁLKU
Válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit.
Činoherní klub uvádí:
Divadlo SemTamFór / Slavičín
Překlad předlohy: František Vrba / Dramatizace: Hynek Bouček, Milan Schejbal / Režie: Jan Julínek / / Choreografie: Aneta Bačíková / Technika: Radim Křek / Hrají: Mikuláš Múdry, Jan Kroul, Martin Janáč, Jan Hlaváč, Jiří Werner, Martin Mifek, Vlasta Křížová, Petra Pribelová, Jana Křeková, Eva Talachová, Amálie Mojžíšková, Jaroslav Durďákm.
O souboru:
„Není šedivých dnů. To jsou jen unavené oči, které nechtějí vidět jejich svátečnost“. To výrok Jana Wericha, který se stal mottem našeho divadla SemTamFór. S naším divadlem se můžete potkat po celé České republice a občas zavítáme i na Slovensko.
Náš repertoár
Především uvádíme vlastní autorské inscenace. Náš repertoár je vesměs komediálního typu a také hrajeme hry pro děti a mládež. Naše představení si oblíbili diváci, kteří vyznávají aktivní přístup k životu. Většina z nich má středoškolské či vysokoškolské vzdělání. Hojně naše představení navštěvují také vysokoškolští studenti, kteří mají zájem o kulturu a současné dění. Pro všechny naše diváky je příznačné, že mají rádi satirický humor a věci kolem sebe berou s přiměřeným nadhledem. Se svým repertoárem pořádáme pravidelné zájezdy do divadelních sálů, kulturních domů či klubů po celé České republice. Hrajeme pro všechny generace od pohádek pro nejmenší diváky, přes školní představení pro předškoláky, žáky základních škol a středoškoláky až po večerní komedie pro dospělé.
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 18. 6. 2021

Peter Shaffer
BLACK COMEDY
This is an emergency. Anyone can see that. - No one can see anything: that's the emergency! / "Musím Vám připomínat, mladý muži, že se nacházíte v nouzovém stavu?"
Činoherní klub uvádí: /Host/ Guest /
performing plays in the English language
The Drama Queens
Directed by: Martin Murín / Stage design: Aleš Gregor / Lighting and sound design: Petr Taclík a Martin Murín / Costumes: Pavla Roučková a Julia Okhrimenko / Production, props and make-up: The Drama Queens / Cast: Annamária Agócsová, Pavel Caldr, Luboš Duda, Anna Ebel, Aleš Gregor, Žaneta Chrobočková, Mikuláš Mařík, Julia Okhrimenko, Milan Ondruch, Vasilina Pazdnikova, Pavla Roučková, Jana Stupková, Light, Darkness.
Režie: Martin Murín / Scénografie: Aleš Gregor / Světla a zvuk: Petr Taclík a Martin Murín / Kostýmy: Pavla Roučková a Julia Okhrimenko / Výprava, rekvizity a masky: The Drama Queens / Hrají: Annamária Agócsová, Pavel Caldr, Luboš Duda, Anna Ebel, Aleš Gregor, Žaneta Chrobočková, Mikuláš Mařík, Julia Okhrimenko, Milan Ondruch, Vasilina Pazdnikova, Pavla Roučková, Jana Stupková, Světlo, Tma.
second premiere
production
Worry not, you will be able to see everything clearly, even if the characters won’t. But, what is it you’ll be able to see? A host of problems to solve for a young and pennyless artist, Brindsley Miller. Problem #1: A billionaire art connoisseur is coming to your humble apartment to evaluate your sculptures. Solution? Those sculptures better be pretty damn good! (they ain’t) Problem #2: Your fiancée’s father is also coming to your humble apartment – to evaluate you! Solution? You better be pretty damn good marriage material. (you ain’t) Problem #3: You and your fiancée „borrowed“ certain expensive objects from your obsessive neighbour’s flat to prevent yours from looking humble. Solution? The obsessive neighbour better not come home early. (he will) Problem #4: Your crazy ex just called insisting she wants to meet you immediately. Solution? Deny, invent, fib, fabricate. Problem #5: The power went out and everything falls into darkness. Solution? Nowhere in sight… Brindsley spins into a desperate struggle to save his own face – and perhaps skin – on a night when everything and everyone seems to work against him.
o inscenaci: Nebojte se, to není ten, který myslíte a kterého se všichni bojíte. Takový soukromý, ale neméně naléhavý nouzový stav může na jevišti vyhlásit hrdina hry, již inscenují Drama Queens v Činoherním klubu. V tomto případě jsou podmínky pro vyhlášení následující: Jste chudý a bezvýznamný začínající umělec, do jehož skromného příbytku se chystá bohatý a významný německý miliardář, aby posoudil a případně odkoupil vaše sochy – splněno. Do stejného příbytku se tentýž večer chystá přísný otec vaší snoubenky, aby posoudil a případně odsouhlasil vás – splněno. Aby řečený příbytek nevypadal tolik skromně, spolu se snoubenkou jste si „půjčili“ reprezentativnějši nábytek a dekorace z bytu souseda, který je „zaručeně“ na výletě – splněno. Ozve se vám bývalá, že vás nutně potřebuje ihned vidět – splněno. A co je nejhorší – vypadne proud a Brindsley Miller, jak se hrdina jmenuje, se musí se vším zmíněným vypořádat, aniž by si viděl na špičku nosu. Hotovo, nouzový stav vyhlášen, můžete začít panikařit. A také se bavit, jelikož jako diváci veškerou akci na rozdíl od postav na jevišti dokonale uvidíte, a máte možnost sledovat zoufalý boj o zachování si tváře, který hrozí skončit naprostým fiaskem a zmarem.
Author and play
The author of the play, a British-Jewish dramatist Peter Shaffer (1926 – 2016) is perhaps best known for writing Amadeus (1979), a play on which he based his own screenplay for Miloš Forman’s Oscar-winning film of the same name. It is he, then, whose mind spawned the rivalry between a jealous Salieri and a profligate Mozart. Among other of his widely acclaimed works is the psychological drama Equus (1973) about a psychiatrist delving into the case of a teenager pathologically fascinated with horses. In contrast, Black Comedy (1965) is a comedy of a more classical kind, heavily leaning towards farce. As a one-act play, it is often staged together with another play of the same author, The White Liar, to form a double-bill, though this time you have the opportunity to see a stand-alone version. Shaffer’s premise in this play is simple, but genius: light and darkness are transposed, so that when the stage is dimmed, the characters are supposed to see and cast move with confidence; and when the stage is lit, the characters are in pitch-darkness and the audience can see them fumbling around, falling etc.
o autorovi a hře: Autorem hry je britský dramatik židovského původu Peter Shaffer (1926 – 2016). Českému publiku je pravděpodobněnejbližší jako autor hry Amadeus (1979), jež posloužila jako předloha stejnojmennému filmu Miloše Formana, k němuž Shaffer napsal scénář oceněný Oscarem i Zlatým glóbem. Konflikt žárlivého Salieriho s prostopášným géniem Mozartem tedy pochází právě z jeho hlavy. Další z jeho často oceňovaných her je např. psychologické drama Equus (1973) o psychiatrovi zkoumajícím případ chlapce trpícího obsesí koňmi. Černá komedie/Black Comedy z roku 1965 je oproti dvěma zmíněným čistá komedie sklouzávající k frašce. Jako jednoaktová hra bývá mnohdy uváděna společně se hrou The White Liar, zde ji ovšem máte možnost vidět v samostatné verzi. Shaffer v ní využívá poměrně jednoduchého principu spočívajícího v inverzi světla a tmy, tj. je-li pro postavy na jevišti rozsvíceno, reálně je v sále vidět pouze šero, a naopak je-li z pohledu postav tma (což je po většinu trvání hry), světla jsou rozsvícena a diváci mají možnost sledovat herce, jak „ve tmě“ pouze tápou, zakopávají atp.
Company
The Drama Queens is originally a university student-based company, founded in 2007 with the purpose of studying, rehearsing, and performing plays in the English language. Over the years it gradually transformed into an independent drama club, however, the educative principle still remains, along with its founding member, guru, leader and resident director, Martin Murín.
o souboru: The Drama Queens je pražské divadelní uskupení původně vzniklé v roce 2007 jako studentská aktivita kolem Pedagogické fakulty UK v Praze. Původní účel byl tedy vzdělávací – zlepšit skrze divadlo schopnosti anglického jazyka a veřejného projevu. S lety se projekt vyvinul v autonomní dramatický spolek s pestrou sestavou svých členů a vyššími ambicemi. Kromě uvádění her anglickém jazyce zůstává přítomnost zakládajícího člena, režiséra, guru a vůdce skupiny Martina Murína.
Special thanks to art and leisure centre „úl“ and Copris / Speciální poděkování : volnočasové centrum „úl“a Copris
premiéra 15. 10. 2022

… A BOLELO NEBE. – PEPITO, (NE)PLIVEJ!
Dvě inscenace o přirozenosti dětské duše
Činoherní klub uvádí:
Dismanův rozhlasový dětský soubor
… A BOLELO NEBE.
Obrazy ze života dětí internovaných za druhé světové války v Terezíně.
Scénář a režie: Jana Franková / Pohybová a režijní spolupráce: Jan Hnilička / Básně Dagmar Hilarové a Hanuše Hachenburga zhudebnil Jakub Sejkora / Texty ostatních písní a hudba: Jakub Sejkora / Produkce: Hana Novenková / Hraje a zpívá: Dismanův rozhlasový dětský soubor.
o inscenaci
Koláž z deníků, básní, článků z časopisů vydávaných dětmi v Terezíně, dopisů a zápisků do památníčků skládá obrazy ze života dětí internovaných v terezínském ghettu. Scénář vznikl na základě autentických textů dětí v Terezíně, byl inspirován knihami Dagmar Hilarové Nemám žádné jméno, Marie Rút Křížkové, Kurta Jiřího Kotouče, Zdeňka Ornesta Je mojí vlastí hradba ghett?, Chavy Pressburger Deník mého bratra a básnickou sbírkou Hanuše Hachenburga Hned vedle bílá barva mráčků.
Děti vlastně nikoho nehrají, jsou přesvědčivě těmi konkrétními dětmi, jejichž verše a zápisky tu citují, protože mají to základní, co je pro to předpokladem: dětskou duši, schopnou vidět a říkat pravdu. A tak se jim ani nemusíme snažit uvěřit, po několika minutách víme, že to tak je, že jsou tu s námi terezínské děti, že nejsme v divadle, ale v Terezíně a divadlem je načas to, co je venku, za divadelní zdí. (Z recenze Jiřího Daníčka, Roš chodeš 7/2016)
Miloš Doležal / PEPITO, (NE)PLIVEJ!
Příběh velbloudice Pepity na motivy skutečných událostí.
Scénář a režie: Jana Franková / Scéna a kostýmy: Jakub Grec / Hudba: Jakub Sejkora / Texty písní: Miloš Doležal / Asistent režie: Filip Svoboda / Produkce: Hana Novenková / Hraje a zpívá: Dismanův rozhlasový dětský soubor.
o inscenaci
Příběh velbloudice Pepity na motivy skutečných událostí pro DRDS napsal Miloš Doležal. „Psal se rok 1945, konec května, bylo po hrozné válce a jako skauti jsme už zase mohli nosit skautské kroje a scházet se v klubovnách, což nám před tím nacisté zakázali. A tehdy jsme ji poprvé uviděli. U nás na Vysočině, v lese na mýtině. Byla krásná a mohutná. Zvědavá. Vtipná. A tvrdohlavá. Vyzvala nás na společnou cestu.“ Tak vzpomíná Vladimír Kolomý, skautským jménem Bubi. Vydejte se s Berouškou, Bubim, Majákem a Boříkem na dvouhrbou pouť z Havlíčkova Brodu až do Prahy. A potkejte řezníka Hnátka, skauta Jiřího nebo se nechte překvapit, kdo je vlastně malý skaut Miloš.
Představení jsou vhodná pro děti od 10 let.
o souboru
Soubor nese jméno svého zakladatele Miloslava Dismana, vynikajícího pedagoga a rozhlasového tvůrce. Pod Českým, dříve Československým, rozhlasem působí od roku 1935. Pokračujeme v duchu dismanovských tradic ve všestranné kulturní výchově. Práce souboru je rovnoměrně rozdělena mezi rozhlasovou a divadelní tvorbu.
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 9. 6. 2021

DS RESERVÉ
zRÁDCI LIDU
Proces nejen s Miladou Horákovou.
Činoherní klub uvádí:
ZUŠ F. L. Gassmanna / Most
DS RESERVÉ
Režie: Pavel Skála / Dramaturgie: Pavel Skála a kolektiv / Světla: Kristýna Mlatečková / Zvuk: Pavel Skála / Hrají: Veronika Bíbová, Jan Dinstpír, Anna Dobdová, Barbora Gréeová, Leona Houdková, Leontýna Krejčová, Barbora Lecková, Matouš Rybák, Jan Samčík, Eliška Snopková, David Stejskal, Lucie Trilčová.
K INSCENACI:
„Proces s Miladou Horákovou a spol. byl pouze jedním z několika set politických procesů v letech 1948-1954. Rovněž jeho oběti se řadili mezi více než dvě stě tisíc občanů se stejným nebo podobným osudem. Přesto v historii politických procesů a v zakladatelském období komunistického režimu zaujímá zvlášť významné místo. Spolu s procesy následnými byl počtem obětí a krutostí vynesených rozsudků největším procesem v poválečném Československu. Na jeho výrobě se velmi aktivně podíleli sovětští poradci. V “výrobní technologii” představoval jakýsi mezník, předobraz konstrukce a přípravy dalších velkých veřejných procesu. Včetně organizované kampaně veřejného hněvu a volání po krvi.“ (Karel Kaplan – Největší politický proces, M. Horáková a spol.)
O SOUBORU:
DS Reservé se od roku 2014 věnoval především autorské tvorbě, ve které se přirozeně zabýval aktuálními tématy. V roce 2019 poprvé lehce zabrousil do světa dokumentárního divadla skrz příběh Malaly Yousafzai. Letos se složení souboru lehce proměnilo, ale chuť jít tímto směrem a objevovat dosud neznámé se umocnila.
P.S.:
Soud lidu
Cynická zvrhlost, s níž pomlouvá smečka záškodníků a špionů, stojící před soudem lidu, o svých zločinných cílech – to je nejostřejší a nejpodlejší zkušenost z tohoto procesu. Tito vyvrhelové se ještě nedávno halili do ušlechtilých masek. Tito vyvrhelové ještě nedávno odívali své rozvratnické a špionské záměry, namířené proti šťastnému životu našich pracujících, do “ušlechtilého“ pláště liberalistických frází. Mluvili často o svobodě. Dnes otevřeně, s odporným cynismem hovoří o svém skutečném pojetí svobody, které měli, o “svobodě“ ve stínu amerických tanků. (Rudé Právo, 8. 6. 1950)
Ludmila Brožová-Polednová: Mě kdo zná, tak ví, že jsem člověk spravedlivej. Já jsem nikdy nikomu nechtěla ublížit nespravedlivě. Možná, že kdybych to dneska četla, tak bych řekla, že to bylo zbytečně tvrdý.
Plzeňský deník: A nemáte výčitky, že jste byla mezi těmi lidmi, kteří poslali tu nevinnou ženskou na smrt? Ludmila Brožová-Polednová: Ne, podívejte se, jak já to měla vědět. Po tom roce 1956, když něco bylo, jsem se ptala ještě Viesky, jestli je to v pořádku a on mi řekl, ať si nedělám starosti, že to je jejich věc. Tam nějaká činnost byla. Já jsem hájila republiku. (Plzeňský deník, 5. 6. 2008).
Marta Semelová: Proces s Horákovou byla smutná událost, ale to je vše. Navíc se ke všemu přiznala. Redaktor: Všichni víme, že přiznání byla vynucená. Marta Semelová: O tom silně pochybuju.
Marta Semelová: Když sleduju, kdo byl takzvanou obětí komunistického režimu, tak to kolikrát vypadá, že obětí je víc lidí, než má tato země obyvatel. Takže ta čísla jsou značně nadsazená. (Hydepark, 13. 2. 2014)
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 19. 6. 2021

Jiří Havelka
SPOLEČENSTVO VLASTNÍKŮ
S péčí řádného hospodáře – to je snad jediné, na čem bychom se mohli shodnout.
Činoherní klub uvádí:
Divadelní Sekce / Praha
Režie: Divadelní sekce / Režijní konzultace: Radvan Pácl / Návrh scény a realizace: Filip Řezníček, Jan Kuna, Ilona Kašpárková, Gabriela Hánová / Kostýmy: Divadelní sekce / Hudba: Zdeněk Kašpar a Czesław Niemen / Zvuk a světla: Václav Spurný / Elektronická media: Petra Opplová / Scénář krátkého filmu: Jan Kuna, Luděk Blaheta, Zdeněk Třískala / Kamera: Luboš Lauterbach / Doprovodné texty a organizační vedení: Jaroslav Novotný / Foto: Allan Jaroš / Grafické zpracování: Gabriela Hánová / Příprava představení: RUR DSP ; Ilona Kašpárková, Klára Ludvíková, Luděk Blaheta, Jan Kuna, Filip Řezníček / Hrají: Petra Opplová, Filip Řezníček, Luděk Blaheta, Ilona Kašpárková, Lucie Bláhová, František Bláha, Judita Feuersteinová nebo Dominika Číčelová, Jan Kuna, Klára Ludvíková, Jaroslav Novotný nebo Jan Herda nebo Marian Lichtenberg, Rosťa Bílík nebo Tomáš Kamarád, Vladimír Komárek, Zdeněk Třískala, Zdeněk Kašpar.
Sládek: Důležitý je, abysme táhli všichni, jak se říká, za jeden provaz.
Václav Havel / Audience, 1974
Divadelní Sekce Praha přichází s mrazivou komedii ze současnosti, která je chvilkami mrazivá až tak, že skoro nutí k otázce: Je to vůbec ještě komedie?
„Ty neumíš ani napsat rezignaci? A co teda umíš? Co vlastně umíš?!“
Příběh se odehrává na pozadí mimořádné schůze společenství vlastníků bytových jednotek neboli SVJ (čti eSVéJé), která by měla rozhodnout nejen o prodeji půdních prostor, ale také o mnoha dalších akutních provozních problémech. V mikrosvětě schůze naráží snaha o vytvoření lepšího prostředí pro život v domě na všechny po léta nashromážděné nesnášenlivosti, předsudky a domovní drby. Je to příběh smutný, ale zároveň i komický. Svědectví o neschopnosti si porozumět a dohodnout se, o malých a zákeřných manipulacích a také resentimentu po starých dobrých časech.
P.S. V bytě prof. Sokola visí kopie obrazů: Antonín Slavíček / Ve Stromovce (1907); Mikuláš Medek / Gambit (1974), které
pro toto představení namalovala Hana Řezníčková Al Saltiová
www.divadelnisekce.cz
Činoherní klub uvádí: Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 20. 6. 2021

Anton Pavlovič Čechov, Petr Matoušek & comp.
(F)RACEK aneb Zvesela o vážných věcech
Do textu jsme vstupovali minimálně (přesto pro puristy patrně přes míru) a hledali jsem v textu i možnosti, jak přinést trochu jiný příběh?
Činoherní klub uvádí:
Divadýlko na dlani / Mladá Boleslav
Režie, úprava textu, návrhy scény a kostýmu: Petr Matoušek / Světla, zvuk: David Braný / Hrají: Jitka Urbanová, Vojta Hajný j.h., Radek Kotlaba, Tereza Juhaňáková, Petr Havlík, Marcela Paterová, Michaela Charvátová nebo Klára Pabištová, Libor Ševců, Petr Matoušek, Ladislav Nikliček j.h..
O inscenaci
Hra Racek (v originále rusky Чайка [Čajka]) patří mezi jednu z neznámějších světových her. Sám Čechov o ní řekl: „O čem je Racek? Samé hovory o literatuře, málo děje a pět centů lásky.“ Přestože se hra točí okolo šesti neopětovaných lásek, sobectví, alkoholismu, samotě, autor jí sám označil za komedii. Pokusili jsme se ctít autora a jeho přání. Do textu jsme vstupovali minimálně (přesto pro puristy patrně přes míru) a hledali jsem v textu i možnosti, jak přinést trochu jiný příběh. Zda se nám to povedlo – rozhodnete vy, diváci.
O souboru
Divadýlko na dlani vzniklo na sklonku léta 1998. Nejvíce repríz se zatím dočkala klauniáda, A tak tě prosím kníže. Z novějších inscenací stojí za zmínku Bylo nás pět. Od roku 2000 pořádáme pravidelně letní plenérovou scénu Léto na dlani. Od doby, kdy jsme festival pořádali na jednom místě a zvali spřátelené soubory, jsme přešli k formátu jednoho našeho představení (Noc na Karlštejně), se kterým objíždíme zajímavá místa. Od roku 2009 pořádáme krajskou postupovou přehlídku Popelka na dlani. Od ledna 2008 vydáváme souborový časopis Divadelní kurýr – nepravidelný občasník, jehož archív je umístěn na našich webových stránkách. Součástí souboru je Dětské divadelní studio, kde vychováváme svůj divadelní potěr.
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 5. 6. 2021

Michal Šturman
PUNKOVÁ POHÁDKA
Jedná se o organicky vzniklou a částečně improvizovanou show. Správnému punku nebude chybět nic – naopak hodně věcí bude přebývat.
Činoherní klub uvádí:
Divadlo KoMa / Praha
Režie, dramaturgie, scéna: Michal Šturman / Kostýmy: Divadlo KoMa / Hrají: Michal Šturman, Martin Dospěl, Lukáš Mucha, Josef Abrham, David Hůlka, Jakub Kotek, Adam Lauer.
O inscenaci
Po naší pohádce se Vám spalo špatně? Teď už neusnete vůbec! Krev, pot a plodová voda potečou proudem. Zápach střelného prachu se vám zažere pod kůži, zatímco budete sledovat zápas zla a menšího zla v rytmu metalu. Správnému punku nebude chybět nic – naopak hodně věcí bude přebývat. Inscenace je parodií na naši pohádku a obecně pohádkové inscenace. Jedná se o organicky vzniklou a částečně improvizovanou show, ve které uvidíte věci, které jste chtěli vidět, ale báli jste se googlit. Doporučený věk diváků je 15+.
O souboru
Divadlo KoMa je již deset let fungující soubor, jehož osazenstvo se sice za těch deset let proměnilo, ale charakter zůstal stejný. Chceme bavit publikum, zdokonalovat se v hereckých dovednostech a objevovat nové možnosti performativních umění. Mezi naše úspěšné inscenace patřily například Lev v zimě (2013), Lakomec (2016) nebo Petrolejové lampy (2018).
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 6. 6. 2021

James Graham
PŘIZNÁNÍ
Životní příběh zjevený prostřednictvím přízemního vyplňování daňového přiznání.
Činoherní klub uvádí:
Ochotnický spolek ŽUMPA / Nučice
Režie: Jan Čížek / Dramaturgie a scénografie: Jakub Pilař / Zvuk a světla: Martin Kozák / Hrají: Jakub Pilař a Nikola Duchoslavová.
O inscenaci
Může být ústředním tématem divadelní hry něco tak přízemního, jako je vyplňování daňového přiznání? Základem hry je prostý, leč originální nápad: použít „daňové doklady“ jako klíč k vyprávění životního příběhu. Ben Edwards vyplňuje poprvé daňové přiznání. Probírá se proto účtenkami, jež za celý rok nashromáždil. Každá z účtenek mu zároveň připomene určitou událost nebo situaci, kterou v uplynulém roce zažil. Z původně mechanické účetní operace, jakou je bilancování příjmů a výdajů, se tak rázem stává intimní a mnohdy bolestné bilancování osobních úspěchů i nezdarů.
O souboru
Nápad na založení našeho spolku se zrodil v roce 2001 ve sborovně základní školy v Nučicích, a tak vznikl ochotnický soubor s poetickým názvem ŽUMPA (Žebravé UMělecké PAnoptikum). Členové spolku, kterými jsou převážně učitelé nučické a rudenské školy a jejich bývalí žáci, obnovili svou činností tradici amatérského divadla, jež byla v Nučicích živá až do 80. let minulého století. Za dobu naší existence jsme sehráli více než dvě stovky představení, které uvádíme nejen na naší domácí scéně, ale také na přehlídkách amatérského divadla po celé ČR. Od roku 2014 pořádáme nesoutěžní přehlídku ochotnického divadla Nučický Kahan. Letošní ročník proběhne 8. – 10. října v Lidovém domě v Nučicích.
Více na www.divadlozumpa.cz a www.facebook.com/divadlozumpa
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 3. 6. 2021

Jiří Volák
DRUŽSTVO ĎÁBLICE
„Tvoje máma je fáma!“ První česká fake news pohledem z druhé strany. Orfeovská cesta do národního podsvětí.
Činoherní klub uvádí:
Teritoriální tyjátr
Účinkují: Štěpán Vizi, Jitka Rýzner Pánková, Ondřej Kavan, Tomáš Vítek, Viktorie Mertová, Martin Pospíšil, Vojtěch Luxemburk, Jiří Volák.
„Máme holé ruce!“ V ulicích Prahy propuká revoluce. „Nechceme násilí!“ Manifestace je brutálně potlačena. „Viděla jsem ho ležet v bezvědomí!“ Množí se zprávy, že při zákroku byl zabit student.
Jenže na kraji města, v zapadákově zapadaném vrstvou podzimního listí, mají jiné starosti. Právě probíhá jedna obzvlášť frustrující domovní schůze. Její průběh naruší jen příchod jakéhosi nového, neohlášeného souseda: studenta Matfyzu jménem Martin Šmíd. Je 17. listopadu 1989 a on tvrdí, že tady v Ďáblicích nemá co dělat…
Veselohra Družstvo Ďáblice vznikla na základě studia archiválií a svědectví pamětníků.
Teritoriální tyjátr (TT) je věčně studentský divadelní spolek zrozený z poznámek pod čarou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Coby herci-teoretici v duchu nejlepších cimrmanologických tradic stavíme nade vše nudná fakta. S pomocí metody teatrálního akademismu™ pak převádíme traumata, jizvy a křivdy z nedávné minulosti na jeviště snůškou laciných slovních hříček a naivní poetiky, dekonstruujeme historické mýty vyhnáním ad absurdum. Krapet terapeuticky, hlavně pro srandu. Držitel Divadelní třísky 2015 a Zlaté podrážky za včasné příchody 20:15.
Více na: facebook.com/tyjatr
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2022 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 24. 4. 2022

Divadlo Dagmar
VYHNÁNÍ Z RÁJE UŽ PROBĚHLO
SÁM U STMÍVÁNÍ
Dvě představení v jednom večeru*
Činoherní klub uvádí:
Divadlo Dagmar / Karlovy Vary /
Vyhnání z ráje už proběhlo
Proměny osobní identity a o snaze pojmenovat nejrůznější skutečnosti, zejména různé formy bolesti, ztráty a vykořenění.
Dramatizace druhé části románu NoViolet Bulawayo Chtělo by to nový jména / Scénář a režie: Hana Franková / Dramaturgická spolupráce: Magdaléna Hniličková / Pohybová spolupráce: Pavla Šemberová / Světla, zvuk: Hana Franková, Jan Hnilička / Hraje: Andrea Kyralyi / Zvláštní poděkování Karlu Šimandlovi.
Sám u stmívání
Žil jsem v čase velikého stmívání světa, na to ať nikdo z lidí nezapomene, až mne jednoho dne potkají!
Jevištní kompozice z díla a korespondence Jiřího Ortena
Režie a výtvarné řešení: Hana Franková / Dramaturgická spolupráce: Magdaléna Hniličková / Režijní spolupráce: Jan Hnilička / Technická spolupráce|: Milanb Křivan, Jan Hnilička / Hrají: Hana Franková, Karel Polanský.
Sám u stmívání je scénická kompozice z básní, deníkových záznamů a korespondence básníka Jiřího Ortena s maminkou Bertou Ohrensteinovou.
*P.S.:
Na podzim 2020 nemohlo Divadlo Dagmar uskutečnit dvě důležitá představení. Vyhnání z ráje už proběhlo, po kterém jsme měli předávat každoročně udílenou Cenu Věry Vartecké za divadelní práci minulé sezóny věkové kategorii 12 – 18 let a představení Sám u stmívání, kompozici z básní, deníkových záznamů a korespondence Jiřího Ortena s maminkou Bertou Ohrensteinovou, od jejíhož narození uplynulo loňského podzimu 130 let a 50 let od její smrti. Proto jsou tato dvě představení takhle spolu v jednom večeru…
Vznik inscenací finančně podpořilo Město Karlovy Vary a Ministerstvo kultury ČR
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 13. 6. 2021

Petr Zelenka
PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ
„Většina lidí je v agónii a jsou na tom tak mizerně, že radši riskují další agónii, než aby se pokoušeli čelit svojí stávající životní situaci.“ (Charles Bukowski)
Činoherní klub uvádí:
Divadelní sekce / Praha
Režie: Divadelní sekce Praha / Vedení zkoušek: Ilona Kašpárková / Hudba: Zdeněk Kašpar / Příprava hry: Jan Kuna, Luděk Blaheta, Ilona Kašpárková / Scéna: Filip Řezníček, Jan Kuna / Hudební doprovod: Zdeněk Kašpar, Jaroslav Novotný / Zvuk: Václav Spurný / Světla, technika: František Bláha, Vladimír Komárek / Foto: Adam Rezek / Textové materiály: Jaroslav Novotný / Grafický návrh plakátu: Gabriela Hánová – Marten, spol. s r.o. / Tisk: Marten, spol. s r.o. / Organizační vedení DSP: Jaroslav Novotný / Hrají: Jan Kuna, Klára Ludvíková, Luděk Blaheta, Lucie Bláhová, Rosťa Bílík, Michaela Ničová, Filip Řezníček, Romana Štruncová, Tomáš Kamarád, Ilona Kašpárková, Petra Opplová.
Osmou hrou v pořadí, kterou se soubor rozhodl nastudovat je černá komedie Petra Zelenky o „obyčejném, každodenním šílenství“. Po sedmi osvědčených titulech od tuzemských či zahraničních klasiků zvolila DSP nejednoduchý příběh ze současnosti. Kde jsou hranice normálnosti? Co je to vlastně bláznovství? A jaké máme právo odlišné chování soudit?
„Existuje jediný způsob, jak se z toho dostat. Nechat se odeslat poštou jako balík“.
Doufáme, že Vás toto představení plné absurdních situací, svérázných postav, různých podob lásky, černé magie a náhodných telefonních hovorů zaujme, stejně jako nás. Pojďme se společně bavit i zamýšlet, společně sdílet příběhy, nechme se vtáhnout do hry, zaposlouchejme se do originálních melodií hudebního doprovodu. Prostě pojďme společně do divadla.
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 11. 12. 2021

Dr.amAS
Co je za Oráčovem?
Inscenace, která se pokouší otevřít nový pohled na mýty spojené s autismem, které vypráví lidé bez autismu.
Činoherní klub uvádí:
Dr.amAS
Divadelní soubor při Národním ústavu pro autismus
„Jako malý kluk jsem jezdil za babičkou a dědou do Oráčova a vždycky mě zajímalo, co za tou obcí je.“
Hrají:
Václav Antoš, Lubomír Bajcura, Petr Jankola, Kateřina Kaliničenková, Karel Kauer, Jiří Prchal, Radek Svoboda,
Roman Vašák.
Kolik komunikací je nutné zdolat a kolik úsilí je potřeba k naplnění touhy po vědění? Čtvrtá autorská inscenace, tentokrát o komunikaci ve všech slova smyslech a jedné velké cestě…
Premiéra
Divadelní soubor, který byl založen 5. 1. 2015 při Národním ústavu pro autismus se zaměřuje výlučně na autorskou tvorbu.
Témata inscenací se rodí v organickém tvůrčím procesu a vycházejí z příběhu členů souboru, kterými jsou většinově dospělí lidé s poruchou autistického spektra. V inscenacích zaznívá živá hudba i zvukové stopy vytvořené hudebníky (nejen) s PAS.
Celý tým je plně zapojen do procesu tvorby, herci jsou autory svých replik, které jsou extrahovány z improvizací, ze společných zážitků, SMSek, hlášek apod. Každý člen souboru má možnost ovlivnit a vyprofilovat svou postavu a nabídnout tak divákovi zcela autentický zážitek. Základy využívaných technik můžeme hledat v dramaterapii a jiných expresivně terapeutických přístupech. Tvůrčí práce v souboru nemá terapeutické ambice, avšak stává se pro herce terapeutizující. Získávájí větší jistotu v interakcích s okolím i mezi sebou navzájem, herecky i osobnostně se vyvíjejí a experimentují. Prvním a hlavním cílem však zůstává „dělání dobrého divadla”.
Soubor byl třikrát nominován na cenu APLAUS a v roce 2017 ji obdržel.
Inscenace: Sněhen (2015) / Jiný, než kdo?! (2017) / Teď mluvím já (2018)
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 17. 10. 2021

René Levínský
DOTKNI SE VESMÍRU A POKRAČUJ
Fiktivní(?) příběh o genetické biologii, vnořený do zcela konkrétní reality, však nepředkládá mnoho odpovědí…
Činoherní klub uvádí:
Divadlo KiX / Buštěhrad
Režie a dramaturgie: Martin Kosa / Scéna a výprava: Divadlo KiX / Hudba: Marcel Bárta & MUFF / Světla, zvuk a video: Jiří Hartmann, Jiří Žitník / Kostýmy: Divadlo KiX a Eliška Peslová / Nápověda, inspice a maskérka: Eliška Peslová / Fotograf: Monika Žitníková / Grafická spolupráce: Michal Fiala / Hrají: Jiří Žitník, Jitka Menclová, Miriam Semjanová, Helena Blesková, Jiří Blesk, Kristina Reist, Martin Kosa, Víťa Helísek, Jakub Plášek, Eliška Peslová.
Press space to continue (stiskněte mezerník, pokračovat) – legendární herní a počítačová hláška oznamující, že bez aktivního vnějšího impulsu systém uvízne ve strnulé netečnosti. Jakmile však nedočkavý uživatel klepne do největší klávesy, věci se dají do pohybu… Jemná lingvistická hříčka nalezená ve strojovém překladu hlášky nejenže dává jméno divadelní hře René Levínského, ale odkrývá až existenciálně-metafyzický rozměr tohoto téměř mimoděčného pohybu.
Hrát amatérské divadlo a navázat tak na pestrou meziválečnou a poválečnou tradici ochotnických souborů v Buštěhradu byla myšlenka, která zrála v hlavách zakládajících členů již dlouho. Rozhodujícím datem však byl únor l. p. 2014, kdy se v restauraci Hotel Buštěhrad sešla početná skupina nadšenců, aby založili divadelní spolek. Odtud už byl jen krůček do Restaurantu U Bečvářů, kde se nachází sál, který lze s trochou představivosti označit za divadelní. Z tohoto místa se vzápětí, díky osvíceným podporovatelům manželům Kuthanovým, stala domovská scéna pro mezinárodní buštěhradský spolek – Divadlo KiX. Je jedním z nevýznamnějších divadelních spolků v Mikroregionu údolí Lidického potoka.
více: www.divadlokix.cz
Dramatikem se Levínský stal během svého pobytu v Hradci Králové, zejména pod vlivem Markéty Rybové a Petra Stančíka. Jeho dosavadní dílo sestává z přibližně patnácti divadelních her pro dospělé (které podepisuje pod různými jmény jako např. Miro Bludný, Vratislav Levínský z Olešnice, Jan Žďárský, aj.) a šesti loutkových her pro děti (které do světa vysílá pod jménem Šimon Olivětín). Jeho hry Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou (pod autorským pseudonymem Samuel Königgrätz) a Harila (zde Helmut Kuhl) byly zfilmovány Pavlem Göblem. V říjnu 1988 spoluzaložil divadlo Nejhodnější medvídci, v srpnu 2016 pak Divadlo Vojty Oláha. Světové premiéry jeho her jsou uváděny vesměs na scéně jeho domovských divadel, často v koprodukci s Divadlem Na tahu. Za svého dvorního režiséra považuje Andreje Kroba, mimo něj ovšem jeho hry režírovali např. Hana Burešová, Radek Beran, Zdeněk Bartoš, Martin Františák, Jan Frič, Michaela Homolová, Jakub Krofta, Ivo Kristián Kubák, Jiří Kubec, Slávka Mašínová, Marie Nováková, Jan Oborník, Tomáš Procházka, Akram Staněk, Petr Štindl, Johana Švarcová, Daniel Vavřík, Marek Zákostelecký a další. Jeho hry byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, ruštiny, běloruštiny, litevštiny a francouzštiny. Od svého návratu do Čech v lednu 2016 žije na břehu Rokytky ve Vysočanech. Českého uměleckého života se účastní převážně o víkendech.
Hra Dotkni se vesmíru a pokračuj byla dosud uvedena na třech českých scénách, poprvé v ND Praha 3. 11. 2016, poté ji hrálo Divadlo Klika v Brandýse nad Labem a Městské divadlo Brno.
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 10. 10. 2021

PROJEVY Z ŘAD PRACUJÍCÍ INTELIGENCE
„Jsem dělník i jako básník.“
Činoherní klub uvádí:
„Strop je nahoře, podlaha je dole“
Režie, dramaturgie, výprava & grafický design: Josefina Karlíková / Text na základě dobových pramenů: Josefina Karlíková & Konrád Karlík / Hudba: Konrád Karlík (& J.K.) / Dramaturgická spolupráce: Stefan Osciatka (& K. K.) / Produkce: Elisa Speváková, Anastázie Slavíček & Noemi Krausová / Zvuk: Šimon Přikryl / Hrají: Ondřej Kulhavý, Konrád Karlík, Ema Zelená, Benjamin Hess, Anna Jerhotová, Josefina Karlíková & jako speciální host Ivana Uhlířová
„Copak svazáci někdy brouzdají?
Svazáci vždycky pochodují v řadě.“
Inscenace vychází z autentických, především literárních textů z doby komunistické totality v Čechách padesátých let a usiluje o tvar, kde se důraz na text propojuje s vizualitou i dalšími prostředky, které divadlo nabízí. Ani dokument, ani satira, ale zájem o specifické rysy dobové tzv. umělecké tvorby a tzv. myšlení, v nichž se možná zrcadlí i leccos z naší současnosti.
Karel Haloun (Přítomnost, IV/20):
„Všudypřítomná adorace dělnictva, tolik příznačná pro ‚onu novou dobu‘, … je jednou hráškem a jindy zas mrkvičkou v huspenině zobrazované doby. ,Jsem dělník i jako básník´, říká jedna z postav. Neláká mě pátrat po tom, který z výtečníků ‚přitakávajících vzrušené době je autorem tohoto citátu ani který z dalších básnických drobtů je dílem Vítězslava Nezvala či Milana Kundery. Mnohem podstatnější je, že hovoří o době, v níž mnoho skutečných básníků být dělníky muselo (pokud již v té době nebyli mukly, jak zněla zkratka pro ‚muže určené k likvidaci‘), zatímco sluhové režimu vzletně veršovali na počest Stalina, Lenina, krasnoarmějců či notovali Zpěv míru. Zkrátka ‚Nová doba inteligenci osvobodila a dala jí možnost‘. Pro ty, kdo by se chtěli ptát, jakou vlastně a kterým z jejích příslušníků, je tady vysvětlení: ‚Kdo nedrží krok s námi, dejte mu řemenem!‘ Neboť každé zaváhání, skryté ve zdánlivě nevinné otázce, je zároveň plivancem na hrob hrdinného Julka Fučíka, který ač mrtev ‚žije, miluje a zpívá‘. … Bylo by zbytečné, abych se dál pokoušet vršit střípky reflexí, popisovat jednotlivé situace a znovu chválit herecké výkony všech aktérů. Doufám, že se mi podařilo vzbudit vaši zvědavost a půjdete se na představení podívat.“
Více o souboru na:
https://stropjenahore-podlahajedole.tumblr.com
https://www.facebook.com/strop.je.nahore.podlaha.je.dole/
Můžete nás sledovat na: Facebook & Instagram
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 25. 11. 2021

V.A.D.
ÚL
Jací jsou vlastně a co mají společného lidé a včely? A vejdou se všichni do úlu?
Činoherní klub uvádí:
V. A. D. / Kladno
Režie a hrají: V. A. D.
Hra Úl s podtitulem „včelařské divadelní rondo“ je komediální sondou do ročního fungování jedné Základní organizace Českého svazu včelařů. Ve smyslu hudebního ronda se střídá refrén spolkových schůzí s dějem na jednotlivých stanovištích. Jsou včelaři něčím specifičtí, nebo představují běžný vzorek populace? Jací jsou vlastně a co mají společného lidé a včely? A vejdou se všichni do úlu?
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2021 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 6. 6. 2021

Jevgenij Lvovič Švarc
DRAK
Co se stane poté, co bylo zlo poraženo? Jak se společnost dokáže vypořádat s nabytou svobodou, pokud celé generace žily a byly vychovávány v nesvobodě?
Činoherní klub uvádí:
DS Škeble / Gymnázium Lanškroun
Co se stane poté, co bylo zlo poraženo? Jak se společnost dokáže vypořádat s nabytou svobodou, pokud celé generace žily a byly vychovávány v nesvobodě?
Režie: Jan Střecha / Technické zabezpečení, světla a zvuk: Matyáš Grof, Matyáš Kubíček, Jonáš Kolomý, Gabriela Skalická / Hrají: Pavel Studený, Jan Doleček, Šimon Vávra, Lukáš Baroš, Zdeněk Skalický, Karolína Knápková, Kateřina Voleská, Martin Bureš, Vít Šembera, Matěj Klee, Jan Kostelecký, Jurij Kryvljak, Ondřej Havlíček, Kateřina Červenková, David Bartoň, Eliška Kubešová, Tereza Vodičková, Tina Stasiowská, Ondřej Havlíček, Veronika Krobotová, Petr Syrový, Anna Kolínová, Kateřina Červenková, Vojtěch Velebný, Jan Kuttich, Šimon Vávra.
Město sužuje Drak. Již několik století bere obyvatelům města vše, i mladé dívky. Kdysi dávno obyvatelé města s drakem bojovali, ale přemohl je. Nakonec se vzdali a přijali myšlenku, že je lepší mít vlastního draka, než kdyby přišel jiný, třeba mnohem horší, a Drakovi se podvolili. Když pak jednoho dne přijde do města hrdina, cizinec, který měšťanům nabídne, že draka zabije, zmocní se města panika. Vždyť za draka vládne pořádek a klid a každý ví, kde je jeho místo. Konec vlády draka sice znamená svobodu, ale také velké břímě odpovědnosti. (…)
Anotace překladatelské skupiny „A nikdy jinak!“ k vydání nového českého překladu hry Drak v roce 2018
„Existují lidé, kteří se bojí psů, ale můj hlavní životní strach jsou lidé, ti lidé, kteří koušou.“, slova Jevgenije L. Švarce, autora hry Drak, jejíž plánovaná premiéra v době 2. světové války byla ve stalinistickém Rusku zakázána, neboť dílo bylo „tak neuvěřitelně drzé, že nikoho ani ve strašném snu nesmělo napadnout, co by to mohlo znamenat doopravdy. (Jurij German)
Jevgenij Lvovič Švarc (1896 – 1958) byl ruský dramatik, prozaik, básník, filmový scenárista a autor knih pro děti. Vytvořil přibližně 25 divadelních her, mezi které patří například Drak, Stín, Poklad či Popelka.
Divadelní soubor lanškrounského gymnázia Škeble vznikl v září roku 1998 a jeho stále se obměňující členové připravili postupně inscenace dvaceti dvou divadelních her (převzatých i autorských) a sehráli víc než dvě stě sedmdesát představení v Lanškrouně, v okolních obcích i v jiných krajích a zemích. Od založení se ve Škebli vystřídalo už více než 200 herců a dva režiséři. Nyní tvoří soubor dvě skupiny divadelníků – současní studenti gymnázia, kteří hrají inscenaci hry Jevgenije L. Švarce Drak, a bývalí studenti gymnázia, kteří si říkají Praškeble a hrají inscenaci vlastní hry Autíčko.
www.skeble-lanskroun.cz
Přehlídka amatérských divadelních souborů v roce 2020 se uskutečňuje za finanční podpory MK ČR.
premiéra 27. 9. 2020