Od června hrajeme

Od června hrajeme

Vážení diváci, máme pro vás skvělou zprávu, a to že se v červnu uvidíme u nás v divadle.

Předprodej vstupenek jsme již spustili. Celý program na červen naleznete zde.

Vstupenky si můžete zakoupit online nebo v kamenné pokladně divadla, která je nyní otevřena pondělí – pátek vždy od 15h do 18h.

Těšit se můžete na inscenaci DÁMSKÝ KREJČÍ, PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO, TRAMVAJ DO STANICE TOUHA, UJETÁ RUKA, OSIŘELÝ ZÁPAD, ZRADA, AMERICKÝ BIZON, LÉDA, KATI, K.Š.E.F.T. a pestrou nabídku cyklu ČK uvádí.

Těšíme se na vás!

 

Naši milí diváci, s radostí vám sdělujeme, že se na Činoherák můžete v létě těšit hned na dvou místech!

V období 23. – 26. července budeme hrát ve Valdštejnské zahradě inscenace PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO, BŮH MASAKRU a LÉDA (Manželskonemanželská povídka) a hned vzápětí se přesuneme do Azylu78 na Výstaviště v Holešovicích, kde 28. a 29. července uvedeme inscenaci K.Š.E.F.T. a 30. července naši novinku EQUUS.

Vstupenky do Azylu78 můžete už teď zakoupit zde

O prodeji vstupenek do Valdštejnské zahrady vás budeme ještě informovat, sledujte nás. Těšíme se na vás tak, že to stěží umíme popsat.


PROGRAM NA LÉTO:

Valdštejnská zahrada
23. 7. PODIVNÉ ODPOLEDNE DR. ZVONKA BURKEHO
24. 7. BŮH MASAKRU
25. 7. LÉDA (Manželskonemanželská povídka)
26. 7. LÉDA (Manželskonemanželská povídka)

Azyl78
28. 7. st 19:30 K.Š.E.F.T.
29. 7. čt 19:30 K.Š.E.F.T.
30. 7. pá 19:30 EQUUS

 
Otevíráme pokladnu

Otevíráme pokladnu

Vážení diváci, od pondělí 10. května pro vás otvíráme kamennou pokladnu divadla.

 

OTEVÍRACÍ DOBA: pondělí – pátek vždy od 15h do 18h
 
Rozhovor s Barborou Bočkovou – Baví mě mít kolem sebe lidi, kteří na svět koukají odlišnou optikou

Rozhovor s Barborou Bočkovou – Baví mě mít kolem sebe lidi, kteří na svět koukají odlišnou optikou

Možná vás překvapí, že kromě herectví na katedře alternativního divadla DAMU vystudovala Barbora Bočková fyzioterapii na Univerzitě Karlově. Je stálou členkou Divadla Na Zábradlí a v Činoherním klubu se představí v titulní roli inscenace STELLA podle románu Takise Würgera.

Postava Stelly je tajemná a rozporuplná. Obratně se pohybuje v různých vrstvách válečného Berlína, kam stáhne i mladíka Fritze. Vychází ze skutečně žijící osoby – židovky, která začala spolupracovat s gestapem a stala se „greiferin“ – lovkyní židů přezdívanou „Blonďatej jed“.

Je vám postava Stelly něčím blízká?
Sympatie jsem k ní za celou dobu zkoušení nenašla. Snažila jsem se alespoň o pochopení. Věřím tomu – ač možná budu za naivku – že je člověk z podstaty dobrý. Tvaruje nás výchova, prostředí a další vlivy. Ve Stellině biografii jsem si našla jeden moment obhajoby. Situaci, kdy její rodinu nahlásila gestapu jiná židovská rodina. Pocítila zradu od „vlastních“ lidí, a to mohl být ten životní zlom, který rozjel mstu za ztrátu blízkých.

Jaká je podle vás Stella?
Pro mě je to nešťastná paní. V době své „slávy“ to byla vychytralá mrštná myš, která moc dobře znala své přednosti a uměla je využít. Lidé ji zradili a ona od té chvíle začala jednat jen a jen ve svém zájmu. Chtěla pozornost – a té se jí dostalo. Musela dělat rozhodnutí mezi špatným a horším. A podle mě si vybírala to horší.

Stella chce zářit, chce být hvězdou – zpěvačkou. Vy sama jste ambiciózní? Máte pro její ambice pochopení? Chtěla byste být slavná?
Ha, to je dobrá otázka. Myslím, že mám pochopení pro spoustu lidských povah. Baví mě mít kolem sebe lidi, kteří na svět koukají odlišnou optikou. Takže to, že chtěla být slavná, chápu. Její cesty k tomu už ne. Za mě jen: „všechna sláva – polní tráva“.

Zajímá vás blíže téma druhé světové války?
Pamatuju si, že jsem si u maturity chtěla vytáhnout otázku „válečná, meziválečná a poválečná literatura, takže určitě ano.
Babiččin přítel měl na videokazetách snad všechny válečné filmy a já s ním často koukala. Z knih jsem měla nejraději ty z první světové války – Na západní frontě klid od E. M. Remarqua. Dokumentů z druhé světové války jsem – asi jako všichni – viděla nespočet. Těmi posledními byly teď „Hitlerovi narkomani“ a dvoudílný „Gulag, sovětská historie“.

 

Rozhovor připravila Markéta Kočí Machačíková
(programová skládačka na únor 2020)
 
Červnová skládačka

Červnová skládačka

Vážení diváci, ve skládačce na červen si můžete přečíst rozhovor s Martou Dancingerovou, která hraje v inscenaci hry německého autora Mariuse von Mayenburga OŠKLIVEC.

O připravované hře amerického dramatika Tracyho Lettse LINDA VISTA hovoří režisér Ondřej Sokol.

Dovolí-li vládní opatření otevření divadel, rádi Vás v červnu přivítáme na inscenacích našeho repertoáru i na několika představeních přehlídky amatérského divadla „ČK uvádí:“.

 
Předprodej spuštěn

Předprodej spuštěn

Vážení diváci, spustili jsme online předprodej na měsíc červen.

více

 
Rozhovor s Ondřejem Rychlým – Krásný skok do neznáma

Rozhovor s Ondřejem Rychlým – Krásný skok do neznáma

Kudy vedla Tvoje cesta k Alanovi?
Martin Čičvák mi dal naprostou svobodu v tom, jak roli Alana tvořit. Bavili jsme se o něm, jaký je a co má za sebou. Proč je tady v té situaci uzavřený a proč se teď trochu otevře. Pracoval jsem se svými zkušenostmi ze života. S těmi temnějšími. I se zkušenostmi z psychoterapie. Tím, jak je Alan vrstevnatý, je nesmírně inspirativní a já jsem si mohl vyzkoušet každou zkoušku sáhnout někam jinam. I do poloh, které mi nebyly vždy příjemné. Vlastně doteď se ten „můj“ Alan stále mění.

Objevil jsi při zkoušení té role v sobě nebo o sobě něco, co jsi nevěděl nebo na co jsi už zapomněl? Je nějaká stopa, která po Alanovi zůstane ve Tvém životě?
Znovu mě překvapilo, jak je ten princip pořád stejný. I když do toho jdu na sto procent, tak stejně mám pořád pochybnosti. Mám pocit, že jsem falešný a vždycky to musím skrze zkoušení udělat velký oblouk. Musel jsem vybalancovat zvláštní střídání období obrovské zranitelnosti a pokory a období obrovského sebevědomí, protože v Alanovi se tohle všechno láme.

A jestli je nějaká stopa, která po Alanovi zůstane? To zkoušení bylo pro mě ohromně intenzivní právě tím, že jsem si musel sáhnout do poloh, které mi byly neznámé. Ale je to vlastně krásný skok do neznáma a velká zkušenost – třeba i v tom začít důvěřovat novým kolegům v novém prostoru a při práci na takové temné látce. Vím, že to představení bude každý večer jiné a mám štěstí, že si můžu ten příběh prožít na vlastní kůži celý.

Přemýšlím o tom spíš takhle, ne vysloveně o Alanovi. V člověku je spousta věcí, které jsou temnější, ale někdy je potřeba je opravdu přijmout, aby byl člověk šťastný, a říct si, že to prostě tak je. A to je jedno z témat, nad kterými mě Alan donutil přemýšlet. Že i když jsou některé stavy třeba nepříjemné a člověk není úplně rád, že se tak cítí nebo že se takhle staví k určitým situacím, tak je to stejně z něho, je to on – a je nutné a zdravé to přijmout.

Inscenační tradice Equuse počítá s nahotou, sexuálně explicitními scénami. Byl jsi na to připravený?
Nejdřív jsem si to přečetl v textu. Věděl jsem, že Daniel Radcliffe se samozřejmě v té londýnské inscenaci svlékal. Martin dokonce při čtených zkouškách velmi důrazně s vtipem četl tyto scénické poznámky, abychom to všichni věděli. Já jsem za ním pak přišel a říkal jsem, že s tím mám trochu problém. To bylo na začátku zkoušení. Ale překvapivě v jeho průběhu, když jsem se přestal stydět, jsem se dostal do fáze, že jsem za Martinem přišel s tím, že pokud mi teď řekne, že mám být nahý, tak budu. A on mi řekl, že nakonec to není nutné a že by to naopak inscenaci uškodilo, a s tím jsem souhlasil.

Je nějaká scéna, na kterou se Ty osobně v průběhu představení těšíš?
To představení jsem začal hrát tak, že si vůbec nepřipouštím, že přijde nějaká další scéna. Snažím se být absolutně v přítomnosti, v té scéně, která právě je, a vůbec nemyslím na to, co bude. A tak by to mělo být – zjistil jsem, že takhle je to pro mě správně. Nestresuju se a nedávám do té situace, ve které jsem, to, co tam nepatří. Jsem prostě tam. A nechávám se unášet tím příběhem a napojuji se na energii Pavla Kikinčuka, který hraje Alanova doktora. A to je krásná zkušenost. To nejlepší na divadle je, když máte takovou příležitost, kdy nesedíte v šatně, ale prožijete si celý ten příběh a nemáte ani vteřinu na to myslet na cokoliv jiného. To na divadle miluju.

 

Rozhovor připravila Markéta Kočí Machačíková
(programová skládačka na říjen 2020)
 
Květen – zrušeno

Květen – zrušeno

Naši milí diváci,

vzhledem k přetrvávající epidemiologické situaci, která nám zatím stále neumožňuje hrát, jsme nuceni zrušit naplánovaná květnová představení v našem divadle.

více

 
Květnová skládačka

Květnová skládačka

Vážení diváci, umožní-li to vládní opatření, rádi pro Vás v květnu budeme hrát. Ve skládačce na květen najdete měsíční program a informace o připravovaných inscenacích.

K Mayenburgovu OŠKLIVCI jsme připojili rozhovor s kameramanem Alešem Němcem, který zaznamenává zkoušky této inscenace.

více

 
Pokladna

Pokladna

Kamenná pokladna je v současné době uzavřena a bude otevřena dle aktuální epidemické situace. Prosíme diváky, aby nadále sledovali webové stránky divadla, kde bude včas uveřejněno, kdy pokladnu opět otevřeme.
 
Zkoušíme – LINDA VISTA

Zkoušíme – LINDA VISTA

V úterý 23. března proběhla první čtená zkouška hry LINDA VISTA herce, dramatika a spisovatele Tracyho Lettse.

Komedie o úskalích a rozporech středního věku a o tom, že některých věcí a zkušeností, které se vám v životě nahromadily, se prostě nemůžete zbavit, ale budete je muset přijmout.

V režii Ondřeje Sokola uvidíte Vasila FridrichaDalibora GondíkaSandru ČernodrinskouOndřeje Malého, Lucii ŽáčkovouMarkétu Stehlíkovou Ha Thanh Špetlíkovou.


Na úvodní fotografii zleva: Dalibor Gondík, Vasil Fridrich, Sandra Černodrinská, režisér Ondřej Sokol, dramaturgyně Markéta Kočí Machačíková, Ha Thanh Špetlíková, Lucie Žáčková, Markéta Stehlíková, kostýmní výtvarnice Katarína Hollá, Ondřej Malý, inspicientka Markéta Řezáčová

 
Rozhovor s Pavel Kikinčukem – S Dysartem máme něco společného

Rozhovor s Pavel Kikinčukem – S Dysartem máme něco společného

Měl jste z role doktora Dysarta radost?
Samozřejmě, že měl. Když jsem ale zjistil, kolik textu se budu muset naučit a vzhledem k tomu, že jsem s přibývajícími léty trochu zpohodlněl, tak se k mé radosti ze zajímavé a skvěle napsané role, přidružil i pocit odpovědnosti.

Doktor Dysart se potýká s pochybnostmi ohledně smyslu své práce? Míváte někdy pochybnosti o sobě a své práci?
Ano, a docela často. Navíc se domnívám, že pokud člověk o sobě pochybnosti přestane mít, je to začátek jeho konce. Moc sebejistí a suverénní lidé ve mně příliš sympatií nevzbuzují.

Je Vám postava doktora Dysarta něčím blízká?
Abych pravdu řekl, tak ano. Myslím si, že způsob života, kterým žije Dysart má s mým způsobem života něco společného. Jezdím totiž také rád do Řecka na dovolenou a podnikám tam, stejně jako on „ty opatrné výlety ve vypůjčeném fiatu a vozím s sebou necesér narvaný endiaronem“.

Pouštíte si role k tělu? Projevuje se na Vás nějak, když zkoušíte novou roli?
Pokud to jen trochu jde – tak si role k tělu nepřipouštím, jinak bych se asi zbláznil nejen já, ale i moje manželka. Snad jednou se tak stalo, když jsem se učil roli šišlavého Kamila Champsboisyho z komedie Brouk v hlavě. Učil jsem se ji tak vehementně, až to ode mne odposlouchala tehdy ještě pětiletá dcera Kamila. Po dvou týdnech jsme dostali zprávu od její učitelky z mateřské školky, že by měla navštívit logopeda.

Zkoušelo se nezvykle dlouho, ale přerušovaně. Měl jste někdy během té doby pochybnosti, jestli inscenaci zdárně dozkoušíme?
Ano, byly chvíle, že měl. Teď jsme to konečně snad zdárně dozkoušeli, ale ještě není jisté, s ohledem na přibývající čísla koronaviru, jestli to budeme hrát…

Máte jako herec nějaké rituály?
Asi Vás zklamu, ale vlastně nemám. Snad až na ten premiérový „zlom vaz“.

 

Rozhovor připravila Markéta Kočí Machačíková
(programová skládačka na listopad 2020)
 
Profesor Jan Císař

Profesor Jan Císař

(28. 1. 1932 – 14. 4. 2021)
Činoherní klub vzal s hlubokým politováním na vědomí zprávu, že ve středu 14. dubna zemřel pan profesor Jan Císař, dlouholetý pedagog Divadelní fakulty AMU, dramaturg, historik, teoretik a kritik divadla. Činoherní klub patřil k jeho oblíbeným divadlům, pronikavě a inspirovaně o něm často psal, jednu z posledních reflexí „O současnou činohru“ publikoval v knize „Činoherní klub 2005-2015“.

„Napsal-li jsem úvodem, že chovám k Činohernímu klubu hluboké sympatie, protože hluboce ovlivnil mé chápání divadla, pak si na závěr dovolím říct, že to bylo v tom, jak mně nabídl pochopení, co je to divadelní situace. Pokládám tento pojem za rozhodující kategorii pro vznik a existenci divadla, neboť situací herecký komponent musí a může realizovat v prostoru komplexní tvořivou aktivitu, která je prvotní praktickou činností jako předpoklad vzniku divadla. Dramatická situace uskutečňuje tuto aktivitu jednáním, jež je vrcholným hledáním a zkoumáním možností člověka. A herce.“
(Jan Císař / „O současnou činohru“)

 
Rozhovor s Martinem Čičvákem: EQUUS – dvě hodiny strávené s teroristou

Rozhovor s Martinem Čičvákem
EQUUS – dvě hodiny strávené s teroristou

Jak se k tobě Shafferova hra Equus dostala?
Byl to jeden z mých prvních zážitků z divadla, když mi bylo patnáct. Hráli to v divadle v Košicích. A to byl důvod, proč jsem se do něj zamiloval. Patnáctiletý člověk má z divadla úplně jiný zážitek. Pamatuju si hlavního představitele, jak byl poutavý, jak jsme na něm viseli a šli s ním. Tuhle emoci bych chtěl do inscenace přenést.

více

 
Online vernisáž

Online vernisáž

Milí diváci, srdečně vás zveme na “online vernisáž” nových plakátů k našim inscenacím. Jelikož to vypadá, že bude ještě nějakou dobu trvat, než vás u nás zase přivítáme, a budete si moct nové vizuály prohlédnout naživo, můžete se na ně podívat už tady a teď z pohodlí vašeho domova. Alespoň prozatím.

Autoři ilustrací k připravovaným a také stávajícím inscenacím Činoherního klubu jsou Hynek Chmelař st. a Hynek Chmelař ml. / Autorem hudby (KATI) je Milan Pastyřík.

 
Dubnová skládačka

Dubnová skládačka

Vážení a milí diváci, přestože v dubnu pro Vás stále ještě nemůžeme hrát, přinášíme Vám dubnovou skládačku s dvěma rozhovory k připravované inscenaci hry Mariuse von Mayenburga „Ošklivec“: první s překladatelkou hry Kateřinou Bohadlovou, druhý s režisérem inscenace Braněm Holičkem.

Ve skládačce najdete také úryvek z nové knihy Jaroslava Vostrého „Scénování a umění“.

 
Zkouška OŠKLIVEC – 23. 3. 2021

Zkouška OŠKLIVEC – 23. 3. 2021

Zkoušení hry Mariuse von Mayenburga OŠKLIVEC se blíží ke konci.

režie / Braňo Holiček

Lette / Vojtěch Kotek

Karlmann / Václav Šanda

Fanny / Marta Dancingerová

Scheffler / Martin Finger

 

Premiéra inscenace proběhne, až to bude možné.

 
Zemřel Jan Vodňanský

Zemřel Jan Vodňanský

(19. 6. 1941 – 10. 3. 2021)

Jan Vodňanský byl spolu s hudebním skladatelem Petrem Skoumalem spoluautorem tří pořadů, kterým se říkalo „Zpěvohra“ či „Opereta Činoherního klubu“: v květnu 1969 v premiéře uvedli večer nazvaný „S úsměvem idiota“, v následujícím roce na něj navázali pořady „Hurá na Bastilu“ a „S úsměvem donkichota“. Jejich „večery písní, textů a definicí“ byly plné poezie a absurdního a šibeničního humoru a v Československu, které se po nadějných měsících Pražského jara stalo v srpnu 1968 okupovanou zemí, nacházely upřímnou a úlevnou odezvu v hledišti. V Činoherním klubu se hrály až do roku 1974, kdy byly z rozhodnutí normalizačního vedení ukončeny.

více

 
Zkoušíme – OŠKLIVEC

Zkoušíme – OŠKLIVEC

V pondělí 1. února proběhla první čtená zkouška hry OŠKLIVEC německého dramatika Mariuse von Mayenburga.

Co se stane, když zjistíte, že vám nikdo nikdy neřekl, že jste oškliví? Je možné zachovat si svou vlastní tvář, když si necháte změnit obličej?

více

 
Předprodej květen

Předprodej květen

Vážení diváci, spustili jsme online předprodej na měsíc květen.

 

více

 
Rozhovor: KAREL FRANTIŠEK TOMÁNEK

Rozhovor
KAREL FRANTIŠEK TOMÁNEK

Proč sis zvolil pro dramatizaci právě Stellu Takise Würgera? Proč vyprávět právě příběh Stelly Goldschlagové, židovské dívky, která ve válečném Berlíně spolupracovala s Gestapem a udala několik stovek lidí, kteří se pro svůj židovský původ museli skrývat před nelidským nacistickým pronásledováním a kteří tak její zradou přišli o život?
Román jsem přečetl, jak se říká jedním dechem.

více

 
Činoherní kalendář 2021

Činoherní kalendář 2021

Milí diváci, na našich sociálních sítích jsme celý leden věnovali našemu Činohernímu kalendáři na rok 2021 a nyní je kompletně venku!
Snad Vás vize hereček a herců pro tento rok pobavily.

více

 
Březnová skládačka

Březnová skládačka

Vážení a milí diváci, přestože v březnu pro Vás nemůžeme hrát, přinášíme Vám alespoň skládačku. Najdete v ní fotografie k nazkoušeným inscenacím EQUUSSTELLA a rozhovor s německým dramatikem Mariusem von Mayenburgem, jehož hru OŠKLIVEC začínáme v těchto dnech zkoušet.

 
Rozhovor: TOMÁŠ LOUŽNÝ

Rozhovor
TOMÁŠ LOUŽNÝ

Proč sis zvolil pro inscenaci právě Stellu? Proč vyprávět právě příběh Stelly Goldschlagové, židovské dívky, která ve válečném Berlíně spolupracovala s Gestapem a udala několik stovek lidí, kteří se pro svůj židovský původ museli skrývat před nelidským nacistickým pronásledováním a kteří tak její zradou přišli o život?
Proč neustále připomínat příběhy druhé světové války? To je asi ta zastřešující otázka. Během střední školy jsem viděl mnoho filmů z tohoto období a dospěl jsem k názoru, že už bylo vše řečeno. Od té doby se ale můj pohled na věc změnil. Jistě je stále co říci a proč se vracet k jednomu z nejtemnějších období evropských dějin, i kdyby jen pro upozornění, že se nic takového nesmí opakovat (což je například i jeden z důvodů vzniku Evropské unie). Lidé se totiž v takových chvílích dostávají do morálně neřešitelných situací a přesně to se stalo Stelle Goldschlagové. Její příběh je však specifický v tom, že není jasné, jestli je obětí nebo viníkem. Pro divadlo je to výhodná látka, pro život samozřejmě děsivá.

Jakým způsobem k těmto historickým faktům v dramatizaci a připravované inscenaci přistupuješ? Kým je v připravované divadelní inscenaci Stella? S kým se setkává? Co se děje v jejím nitru? A co se děje kolem ní a jejích činů?
Inscenace STELLA není dokument, je to dramatizace románu Takise Würgera, který kolem Stellina příběhu už tak poměrně volně fabuloval. Ukazuje nám Stellu ve vztahu s mladým Švýcarem Friedrichem. Na pozadí jejich vztahu se vyjevuje Stellin pokřivený charakter. Na rozdíl od Stelly je ale Friedrich fiktivní postava, takže už i zde je vidět, že Würgerův přístup je volný. Ani nám v dramatizaci nejde o historická fakta, jde nám o obraz lidí, kteří se snaží ignorovat válečnou skutečnost tam venku, ačkoli do ní čím dál hlouběji zabředávají, a to jak spoluúčastí na zrůdném režimu, tak neschopností jednat.

Knihou nás provádí fiktivní postava mladíka Fritze; vnímáme příběh Stelly jeho očima. Přenese se tento způsob vyprávění nějak na jeviště? Jak s jeho postavou budeš pracovat? Bude hrát nějakou roli v inscenaci jeho barvoslepost?
Bez Fritze bychom Stellu nemohli vidět. Ale jak naznačuješ, vidíme ji dosti zjednodušeně, možná černobíle. Fritz je v tomto smyslu barvoslepý, vnímá jen pravdu nebo lež, nechce se pohybovat v tom ohromném prostoru mezi tím. Jeho barvoslepost by se tedy měla spíše promítnout do jeho jednání, do jeho pohledu na skutečnost.

Kterou scénu sám pro sebe považuješ za klíčovou?
Jednu z posledních v románu. Stella chce být zpěvačka, chce zpívat před publikem a být oslavována. Na konci se jí to povede, ale právě to zpochybňuje vše, co tvrdila o svých rodičích a svém strachu z nacismu… Zjišťujeme, že možná vůbec netušíme, co chce a proč; skutečně jen zpívat, je to tak jednoduché? Dovolí nám Stella dostat se hlouběji, nebo to ani není možné, protože ona sama neví, co vlastně chce?

Rozhovor připravily Petra Honsová a Markéta Kočí Machačíková
(programová skládačka na prosinec 2020)
 
Rozhovor: TAKIS WÜRGER (autor románu Stella)

Rozhovor
TAKIS WÜRGER (autor románu Stella)

Proč jste si zvolil pro Váš román příběh Stelly Goldschlagové, židovské dívky, která ve válečném Berlíně spolupracovala s Gestapem a udala několik stovek lidí, kteří se pro svůj židovský původ museli skrývat před nelidským nacistickým pronásledováním a kteří tak její zradou přišli o život?
Před pěti lety jsem s kamarádem navštívil divadelní představení Kabaret, pak jsme šli na pivo a mluvili jsme o tom, jak je v té hře fascinující, že teror a krása jsou si tak blízko. Můj kamarád řekl, že je to jako v životě Stelly Goldschlagové. Já jsem to jméno do té doby nikdy neslyšel, takže jsem si ho vygooglil a ještě ten večer jsem věděl, že bych chtěl napsat román inspirovaný touto historickou postavou.

Historická Stella Goldschlagová se ve svých dvaceti letech ocitla v hrozné a po všech stránkách morálně složité situaci: Je připravena kolaborovat s nacisty, aby zachránila své rodiče před deportací? To byla otázka, na kterou jsem od začátku neznal odpověď. A věděl jsem, že bych na ni nikdy neuměl odpovědět. Ta otázka mnou otřásla. A já věřím, že takové obtížné otázky jsou dobrým začátkem k románovým rešerším.

Jakým způsobem v knize přistupujete k historickým faktům? Kým je ve Vaší knize Stella? Co se děje v jejím nitru? A co se děje kolem ní a jejích činů?
Strávil jsem rešeršemi v archivech, knihovnách a muzeích dva roky. Mluvil jsem se svědky, cestoval jsem do Izraele a do Osvětimi. V jednom zaprášeném archivu jsem našel originální soudní akta k procesu se Stellou Goldschlagovou. Byly tam i žádosti o milost psané její vlastní rukou – bylo to neuvěřitelné.
V mém románu je Stella Goldschlagová rozervaná žena, která chce zachránit své rodiče, opovrhuje nacisty, ale taky je jimi fascinovaná. Chce žít – to především, ne jenom přežívat, ale vést život, jaký si přeje.

Knihou nás provází fiktivní postava mladíka Fritze; vnímáme příběh Stelly jeho očima. Jak vznikala tato postava a v čem je pro Vás podstatná?
Studoval jsem výpovědi svědků v soudních aktech. Mluví v nich lidé, kteří jsou oběťmi Stelly Goldschlagové. Kteří kvůli této ženě byli málem zavražděni. Přes to všechno se v těchto zprávách opakovaně objevují výpovědi mužů, kteří popisují Stellinu krásu a její charisma. Proto jsem pro svůj román zvolil perspektivu muže, který se do této ženy zamiluje.

Rozhovor připravily Petra Honsová a Markéta Kočí Machačíková
(programová skládačka na prosinec 2020)
 
VOJTĚCH HRABÁK: Byl jsem si s Fritzem hodně podobný

VOJTĚCH HRABÁK
Byl jsem si s Fritzem hodně podobný

Studoval hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři. Nejčastěji ho můžete vidět v Divadle X10, které je jeho domovskou scénou. Dále vystupuje například v A studiu Rubín, v Divadle D21 a v MeetFactory.

V připravované inscenaci Tomáše Loužného STELLA hraje Vojtěch Hrabák jednu z hlavních postav – mladíka Fritze, jehož pohledem celý příběh vnímáme.

 

Co Vás napadne, když se řekne „Berlín, 1942“? Jak moc tuto představu ovlivnila STELLA?

STELLA mou představu ovlivnila tak, že mě dostala do konkrétního prostředí a vtáhla mě do příběhu, jako bych tam mohl být s ostatními postavami. Ale samozřejmě různé všelijaké hrůzy si představit nedovedu. Ukázala mi, jak se lidé v této hrůzné době dokázali bavit a zapomínat v oparu divokých večírků.

 

Četl jste předlohu dramatizace – román STELLA?

Ano, četl. Předloha pro mě důležitá je. Rád si vždy k tématu přečtu hodně materiálu.

 

Dotýká se Vás nějak osobně nebo zajímá Vás blíže téma druhé světové války?

Zajímá i dotýká. Přijde mi fascinující, jak se v těžké době odhalují lidské charaktery. Až na kost.

 

Znáte příběhy své rodiny z toho období?

Nějaké znám. Ale nevím, kolik je na tom pravdy, tak je nechci prezentovat.

 

Dovedete si sám sebe představit v některé ze situací, ve kterých se ocitá Fritz?

Přijde mi strašné, jak s ním první láska mává. Chápu to, protože jsem to taky zažil, ale s odstupem a nadhledem je to až k neuvěření, jak může být člověk slepý.

 

Je Vám postava Fritze něčím blízká?

Myslím, že když jsem byl mladší, byl jsem si s Fritzem hodně podobný. Teď už díkybohu ne.

 

Rozhovor připravila Markéta Kočí Machačíková
(programová skládačka na leden 2021)
 

Nehrajeme do konce února

Činoherní klub se připojil k dalším pražským divadlům a zůstává pro diváky uzavřen zatím do konce února. Další informace poskytneme začátkem nového roku. Diváky prosíme, aby sledovali naše webové stránky a sociální sítě.

 
Pokladna otevřena!

Pokladna otevřena!

Od zítra, tedy 3. prosince 2020, bude obnoven provoz kamenné pokladny.
Po – Pá vždy od 15:00 do 18:00
Poslední den bude otevřeno 22. prosince 2020
 
Předprodej leden

Předprodej leden

Vážení diváci, spustili jsme pro vás předprodej na měsíc leden, kde můžete zakoupit vstupenky nejen na náš stálý a známý repertoár, ale také na naší nejnovější uváděnou inscenaci EQUUS a právě připravovanou STELLU.
Mimo předprodeje vstupenek spouštíme také prodej DÁRKOVÝCH POUKAZŮ, o kterých jsme vás minulý týden informovali.

 

→ Vstupenky můžete zakoupit zde
→ Dárkové poukazy zakoupit zde
 

Divadlo zůstane pro diváky uzavřené do konce roku

Milí diváci,
nepředvídatelná situace související s nouzovým stavem vede naše divadlo k tomu, že se připojuje k dohodě pražských divadel s radní pro kulturu Hanou Třeštíkovou a zůstane pro diváky uzavřené do konce roku.

Termíny premiér nazkoušených inscenací i lednový repertoár oznámíme – věříme – v průběhu prosince.

 
Noc divadel na Artu

Noc divadel na Artu

V sobotu 21. listopadu 2020 vysílá Česká televize na programu ČT Art řadu záznamů divadelních inscenací: první z nich budou ve 20:15 Gogolovi HRÁČI, které v Činoherním klubu v roce 1982 režíroval Ladislav Smoček. V inscenaci hrají Josef Abrhám, Jiří Zahajský, Jiří Kodet, Petr Nárožný, Josef Vondráček, Rudolf Hrušínský ml., Miroslav Středa, Miloslav Štibich a Václav Kotva.

Ve 22:15 následuje záznam hry Jeffa Barona NÁVŠTĚVY U PANA GREENA, což byla inscenace agentury ADF, kterou režíroval Vladimír Michálek v roce 2011 a v níž hrají Stanislav Zindulka a Matěj Hádek.

 
v období od 14. října do 29. listopadu 2020

v období od 14. října do 29. listopadu 2020

Milí diváci, na základě nařízení vlády České republiky přerušujeme provoz našeho divadla a nemůžeme odehrát naplánovaná představení od 14. října do 29. listopadu 2020.

Tato představení překládáme na prosincové termíny, nebo je zcela rušíme následovně:

více

 

Pokladna od 22. října 2020

Vážení diváci, na základě vyhlášení vlády o omezení pohybu osob, bude kamenná pokladna divadla do odvolání ZAVŘENÁ.
 
Děkujeme za pochopení.
 
Dramox.cz

Dramox.cz

Milí diváci, určitě vám neuniklo, že se v těchto dnech spouští zbrusu nová divadelní streamovací platforma Dramox. Najdete na ní záznamy inscenací, které si v rámci předplatného můžete kdykoli pustit. Činoherní klub u takového projektu nesmí chybět a ani nechybí! Než se všichni znovu shledáme v hledišti, prostřednictvím této služby můžete se svým oblíbeným divadlem zůstat v kontaktu alespoň online.

více

 
#kulturunezastavis

#kulturunezastavis

Milí diváci, v sobotu 10. října jsme vám hráli zatím naposledy. Přišlo vás mnohem více, než jsme čekali, jako byste se přišli s divadlem rozloučit. Atmosféra toho představení byla báječná, na konci se tleskalo vstoje a dlouho.

Jsou chvíle, kdy člověk pochybuje o smyslu svého povolání, a jsou chvíle, které mu naopak smysl dávají. Ujišťují vás, že bez něj by bylo na světě placatěji, nudněji, hloupěji. Že umění není jenom „volnočasová aktivita“, ale že naopak často dokáže dodat ostatním aktivitám smysl a pomáhá se v nich orientovat.

Jak my v tomhle divadle nemáme rádi velká slova. A jak přitom ta o majáku české kultury sedí! Rádi se k nim symbolicky připojujeme, děkujeme vám za trpělivost, kterou se svým, v poslední době tak „nespolehlivým“, divadlem máte a velmi, velmi se těšíme na další setkání jeviště s hledištěm.

Váš Činoherní klub

 

P.S.

V této souvislosti bych chtěl poděkovat i amatérskému souboru “Strop je nahoře, podlaha dole”, který se s inscenací “Projevy z řad pracující inteligence” v neděli 11. října velmi důstojně a s plným sálem rozloučil – věřme jen krátký čas – s projektem přehlídky amatérských divadel “ČK uvádí:”. Děkujeme. A těšíme na další představení této přehlídky, která v našem divadle existuje od roku 2003 a která od roku 2007 vzniká s finanční podporou Ministerstva kulturu ČR.

Činoherní klub uvádí

 
Program na sezónu

Program na sezónu

V prostorách našeho divadla si nyní můžete vzít -zdarma- program na sezónu 2020/21, který jsme připravili speciálně pro vás, diváky. Najdete v něm souhrn aktuálního repertoáru, úvodní slovo ředitele, uměleckého šéfa a dramaturga. Povídání Ladislava Smočka o Činoherním klubu, rozhovor s Martinem Fingerem a Ondřejem Sokolem, informace k plánovaným inscenacím pro novou sezónu, a to vše obohaceno o spoustu skvělých fotografií a ilustrací.

 

Listopadová skládačka

V listopadové skládačce vychází rozhovor s Pavlem Kikinčukem, který hraje psychiatra Martina Dysarta ve hře Petera Shaffera EQUUS. Pro onemocnění v souboru překládáme premiéru této inscenace, kterou režíruje Martin Čičvák, na 29. října 2020.
Dramaturgyně Markéta Kočí Machačíková představuje také titul druhé premiéry této sezony: dramatizaci románu mladého německého reportéra a spisovatele Takise Würgera STELLA. V režii Tomáše Loužného budeme mít premiéru v prosinci tohoto roku.
 
Derniéra | URNA NA PRÁZDNÉM JEVIŠTI

Derniéra | URNA NA PRÁZDNÉM JEVIŠTI

V pátek 9. října se rozloučíme s inscenací Martina Čičváka URNA NA PRÁZDNÉM JEVIŠTI. (Možná i za účasti velkého režiséra.) Derniéra bude 41. reprízou.

 

Hrají: Lenka Skopalová, Lucie Žáčková, Ivana Uhlířová, Sára Venclovská, Lada Jelínková
 
Předpremiéra | EQUUS

Předpremiéra | EQUUS

V sobotu 3. října od 19:30 uvedeme předpremiéru inscenace EQUUS, jejíž premiéra byla přesunuta ze září na konec října 2020. Volná místa stále máme!

 

Milí diváci, co společně s námi máte rádi divadlo, záleží nám na tom, abychom mohli i nadále hrát.

Prosíme vás proto, ať už patříte k vyznavačům či popíračům koronavirové infekce, nebo – jsem přesvědčen – ve velké většině používáte zdravý rozum, abyste při návštěvě divadla dodržovali těchto několik doporučovaných pravidel:

více

 

Činoherní klub vstupuje do nové sezóny s novým uměleckým šéfem a výhledem na čtyři premiéry

Činoherní klub čeká od září nová divadelní sezóna, která slibuje i nové začátky. Role uměleckého šéfa se ujímá Martin Finger, který v divadle působí v hereckém souboru 8 let. Jako umělecký šéf chce navázat na tradici této scény a být v užším kontaktu s diváky. Na sezónu jsou nachystány hned čtyři premiéry, z toho jedna česká a jedna světová – drama Equus Petera Shaffera, dramatizace románu Takise Würgera Stella, komedie Ošklivec Maria von Mayenburga a Linda Vista Tracyho Lettse.

více