F. M. Dostojevskij
BRATŘI KARAMAZOVI
I peklo má své stinné stránky. Drama o Bohu, otci a synech.
Bratři Karamazovi patří k nejčastěji adaptovaným a uváděným Dostojevského velkým románovým dílům a zejména v poválečném období se v Čechách objevila dlouhá řada provedení, mezi nimiž zaujímá čestné místo dramatizace a inscenace Evalda Schorma v Divadle Na zábradlí (premiéra v březnu 1979). A byl to právě Evald Schorm, kdo v Činoherním klubu režíroval další významnou dramatizaci Dostojevského románu, tentokrát ZLOČINU A TRESTU, Aleny a Jaroslava Vostrých (premiéra 20. dubna 1966).
Roman Císař
Hlasování pro BRATRY KARAMAZOVY v anketě Divadelních novin INSCENACE ROKU 2015:
Richard Erml: Důvod? J. Kukura jako starý Karamazov, ale i ostatní herci.
Jan Kolář: Nejen díky svrchovanému hereckému výkonu J. Kukury, který je na českých scénách opravdu nevídaný, ale i zásluhou citlivé aktualizace dávné Schormovy dramatizace vznikla inscenace, z níž nespustíte oči ani vteřinu. Jelikož vnímání divadla je povýtce individuální, přiznávám ovšem, že jiný divák může mít jiný názor.
Lukáš Křížek: Inscenace M. Čičváka vychází ze Schormovy dramatizace a zároveň si s ní, avšak nijak agresivně, volně pohrává. Drobné změny, přeskupení některých scén, opomenutí několika postav a jiné vhodně zvolené (nejen) interpretační prostředky však nejsou minusem, nýbrž velikým plusem. Hra rozehraná přes celou scénu i mimo ni tak nezůstává nic dlužna všem těm „dostojevským motivům“, jimž naopak nenápadně vytváří další nástavbu. Rozhodně jedna z nejsilnějších inscenací tohoto roku, která je navíc plná výborných hereckých výkonů a tím nemyslím pouze již oceněného J. Kukuru, ale i všechny ostatní. Pro mě osobně – byť je troufalé srovnávat – je to H. Hájek (Ivan) a I. Uhlířová (Líza).
Milan Uhde: Inscenace BRATŘI KARAMAZOVI v Činoherním klubu, režie M. Čičvák, v roli starého Karamazova J. Kukura, mě zaujala osobitým výkladem zejména hlavní postavy a vyrovnanými hereckými výkony ostatních, vyzvedl bych aspoň I. Uhlířovou.
„Řeknu Vám o sobě, že jsem dítětem století, dítětem nevíry a pochybností dodnes, a dokonce (vím to) až do hrobu. Jaká strašná muka mě stála a stojí tato žízeň po víře, která je v mé duši tím silnější, čím více je ve mně důvodů opačných!“
F. M. Dostojevskij
Upozornění: V inscenaci se v souladu s uměleckým záměrem na jevišti kouří.
Prosíme rodiče, aby vzhledem k tématu hry zvážili návštěvu svých nezletilých dětí.
Fjodor Karamazov
Juraj Kukura
Dimitrij
Martin Finger
Aljoša
Michal Čapka
Igor Orozovič
Ivan
Jan Hájek
Smerďakov
Matěj Dadák
Kateřina
Gabriela Míčová
Grušenka
Anna Fialová
Natália Puklušová
Líza
Anna Kameníková
Ivana Uhlířová
dramatizace
Evald Schorm
úprava
Zuzana Šajgalíková
Martin Čičvák
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Martin Kubran
scéna
Hans Hoffer
kostýmy
Marija Havran
hudba
Ivan Acher
premiéra 20. 2. 2015
délka představení 2:45
přestávka ano
inspice
Markéta Řezáčová
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
Petr Olša
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
rekvizity
Jan Janák
Eva Střihavková
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
Ladislava Koukalová
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves
Jindřich Herbst