Georges Feydeau
DÁMSKÝ KREJČÍ
16. 12. po 19:30
Malá lež je mrzká, ale velká lež, to je umění! Klasická fraška o tom, co se stane, když si výjimečně protáhnete flám.
DÁMSKÝ KREJČÍ je první Feydeauova velká hra (1886), která slavila triumfální úspěch. Ústřední postava komedie, doktor Moulineaux, je neuvěřitelný lhář. Ve slavné francouzské inscenaci Bernarda Murata (1993) ji ztělesnil Jean-Paul Belmondo, který o Moulineauxovi prohlásil: „Malá lež je mrzká, ale velká lež, to je umění!“
Fraška à la Feydeau má zpravidla tvar kruhu: po mnoha zbytečných pohybech (motivovaných zpravidla neúspěšným pokusem o manželskou nevěru) dospívá opět k výchozímu stavu. Její napětí spočívá v rozporu mezi tendencí pravdu utajit a tendencí ji odkrýt. Aktivita komického hrdiny je nesena snahou o záchranu dobrého jména, působení náhody míří naopak k odhalení pravdy. Podaří-li se nakonec dočasně obnovit pochybnou stabilitu „krásného měšťáckého světa“, stane se tak pouze v mezích komediální konvence. Před divákem se komický hrdina a jeho spoluhráči svým pachtěním za zdáním – definitivně demaskují.
Zdeněk Hořínek
Feydeuova tvorba se časově kryje s obdobím, jemuž se dostalo dílem nostalgického, dílem obdivného a dílem ironického epitetonu LA BELLE ÉPOQUE („Krásná“ či „Zlatá doba“). Doba velkého uměleckého i společenského kvasu, po impresionismu doba mnoha „ismů“. Doba plná rozporů a protikladů. Eklekticismus a secese. Doba prosperity a neuvěřitelné chudoby. Doba vlastenectví a nacionalismu, šovinismu a rasismu. Doba převratných vynálezů a korupčních skandálů. Doba měšťanského rodinného ideálu a teroristických akcí anarchistů. Doba bicyklů a veřejných poprav. A samozřejmě – zlatá doba divadla. Paříž je hlavním městem světa – umění a zábavy, městem divadel, music-hallů a varieté na „Velkých bulvárech“. Kvete tu opera, opereta i výpravné revue, melodrama, společenské komedie, vážné drama i vaudeville, v němž mistrem nad mistry se stává v devadesátých letech Georges Feydeau (1862-1921), který bývá právem považován za jeho dovršitele a zároveň zakladatele moderní situační komedie.
Roman Císař
Když píšu divadelní hru, hledám mezi postavami ty, které by se neměly vůbec setkat. A ty pak honem svedu dohromady…
Georges Feydeau
„DÁMSKÝ KREJČÍ V ČINOHERNÍM KLUBU JE DŮKAZEM TOHO, ŽE KOMEDIÁLNÍ HERECTVÍ V TOMTO ŽÁNRU POTŘEBUJE INVENCI A ZÁROVEŇ PŘESNOST, SVOBODU I DISCIPLÍNU, A ŽE NEJLÉPE SE MU DAŘÍ V SEHRANÉM A VYROVNANÉM KOLEKTIVU.“
– Daniela Jobertová, Činoherní čtení
Moulineaux
Ondřej Sokol
Bassinet
Radek Holub
Madame Aigreville
Mahulena Bočanová
Zuzana
Markéta Stehlíková
Aubin
Jaromír Dulava
Štěpán
Matěj Dadák
Yvonna
Jitka Ježková
Antonie Talacková
Róza
Dana Černá
Madame D´Herblay
Jana Břežková
Pomponnette
Pamela Soukupová
překlad
Michal Lázňovský
úprava
Martin Čičvák
režie
Martin Čičvák
dramaturgie
Roman Císař
Vladimír Procházka
scéna
Tom Ciller
kostýmy
Nina A. Stillmark
premiéra 21. 1. 2005
délka představení 1:25 představení bez přestávky
inspice
Markéta Řezáčová
nápověda při zkouškách
Irena Fuchsová
světla
Milan Pastyřík
Petr Taclík
zvuk
Zdeněk John
Milan Pastyřík
Radek Šebele
masky
Zuzana Báťková
Lucie Lukešová
Vendula Odvárková
garderoba
Veronika Čejková
Michaela Vítková
stavby
Marian Fiedler
Tomáš Madar
Tomáš Olejník
Jan T. Urant
Martin Voves