VOJTĚCH HRABÁK: Byl jsem si s Fritzem hodně podobný

Studoval hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři. Nejčastěji ho můžete vidět v Divadle X10, které je jeho domovskou scénou. Dále vystupuje například v A studiu Rubín, v Divadle D21 a v MeetFactory.

V připravované inscenaci Tomáše Loužného STELLA hraje Vojtěch Hrabák jednu z hlavních postav – mladíka Fritze, jehož pohledem celý příběh vnímáme.

 

Co Vás napadne, když se řekne „Berlín, 1942“? Jak moc tuto představu ovlivnila STELLA?

STELLA mou představu ovlivnila tak, že mě dostala do konkrétního prostředí a vtáhla mě do příběhu, jako bych tam mohl být s ostatními postavami. Ale samozřejmě různé všelijaké hrůzy si představit nedovedu. Ukázala mi, jak se lidé v této hrůzné době dokázali bavit a zapomínat v oparu divokých večírků.

 

Četl jste předlohu dramatizace – román STELLA?

Ano, četl. Předloha pro mě důležitá je. Rád si vždy k tématu přečtu hodně materiálu.

 

Dotýká se Vás nějak osobně nebo zajímá Vás blíže téma druhé světové války?

Zajímá i dotýká. Přijde mi fascinující, jak se v těžké době odhalují lidské charaktery. Až na kost.

 

Znáte příběhy své rodiny z toho období?

Nějaké znám. Ale nevím, kolik je na tom pravdy, tak je nechci prezentovat.

 

Dovedete si sám sebe představit v některé ze situací, ve kterých se ocitá Fritz?

Přijde mi strašné, jak s ním první láska mává. Chápu to, protože jsem to taky zažil, ale s odstupem a nadhledem je to až k neuvěření, jak může být člověk slepý.

 

Je Vám postava Fritze něčím blízká?

Myslím, že když jsem byl mladší, byl jsem si s Fritzem hodně podobný. Teď už díkybohu ne.

 

Rozhovor připravila Markéta Kočí Machačíková
(programová skládačka na leden 2021)
 
VOJTĚCH HRABÁK: Byl jsem si s Fritzem hodně podobný