Činoherní klub, Ve Smečkách 26, Praha 1

Ve hře je možná důležitější vše, co se neřekne a je zamlčeno. Pod zdánlivě banálními dialogy to bublá a vře. Zrada je hra o dlouhodobých vztazích, o milostném propadnutí a následném vystřízlivění, o běžícím čase, během kterého se intimní vztahy mechanizují, vytrácí se touha i fantazie a z mileneckého opojení se stává každodenní (manželská) rutina. Ale je to také hra o zraněném přátelství a o šílené přetvářce. Je to hra o zradě nevěře, lži. Tedy o lásce.

V Čechách se Harold Pinter příliš často nehraje. Možná proto, že jeho hry, vyznačující se minimalismem a zároveň mnohoznačností, nenabízejí snadná režijní a herecká řešení. Činoherní klub ovšem Pinterovi věnoval pozornost už v roce 1967, kdy se zde konala česká premiéra Narozenin v režii Jaroslava Vostrého a v překladu Milana Lukeše (hráli Bořivoj Navrátil nebo Leoš Suchařípa, Jiřina Třebická, Jiří Hrzán nebo Jan Kačer, Táňa Fischerová, Josef Somr, Petr Čepek). Byl to tehdy nejen výrazný počin umělecký, ale také úctyhodný akt občanské odvahy: inscenace byla totiž publikem vnímána také jako memento před hrozbou okupace, k níž záhy skutečně došlo. Později se v Činoherním klubu hrála ještě Pinterova dramata Návrat domů (1972, režie Jan Kačer)a Správce (2004,režie Ivo Krobot).
Pinterova komorní hra Zrada konvenuje jedné z hlavních dramaturgických linií Činoherního klubu, totiž anglosaské dramatice,v níž má soustavnou zálibu režisér Ondřej Sokol. Tentokrát hru nejen režíruje, ale sám se také obsadil do jedné ze tří rolí. A protože další dvě role svěřil Kateřině Lojdové a Martinu Fingerovi, lze předpokládat, že se vzhledem k povaze intimního tématu pustil záměrně na třaskavou půdu, prosátou dramatickou látkou i vlastní empirií všech zúčastněných protagonistů.            
                                                                             Roman Císař
Více o hře

Harold Pinter:
Zrada

Nestalo se nikdy nic. Nic. Tohle je ta jediná věc, která se kdy udála.

nejbližší termíny uvedení:
St
29. 11.
19:30
St
6. 12.
19:30
Čt
25. 1.
19:30

OSOBY A OBSAZENÍ

Emma / Kateřina Lojdová
Jerry / Martin Finger
Robert / Ondřej Sokol


Premiéra 7. března 2014
Délka představení: 1 hodina 35 minut 
Představení bez přestávky.

Překlad: František Fröhlich
Úprava a režie: Ondřej Sokol
Dramaturgie: Roman Císař, Vladimír Procházka
Scéna: Adam Pitra
Kostýmy: Ladislava Koukalová
Hudba: Milan Pastyřík
Projekce: Jaromír Vondrák


inspice: Jana Kohoutová
světla: Milan Pastyřík, Jaromír Vondrák
zvuk: Zdeněk John, Radek Šebele
rekvizity: Jan Janák, Marian Fiedler
masky: Zuzana Báťková, Radka Kadlecová
garderoba: Ladislava Koukalová
stavby: Tomáš Madar, Marian Fiedler,
Tomáš Olejník, Daniel Pešl, Tomáš Otta

 

Ve hře je možná důležitější vše, co se neřekne a je zamlčeno. Pod zdánlivě banálními dialogy to bublá a vře. Zrada je hra o dlouhodobých vztazích, o milostném propadnutí a následném vystřízlivění, o běžícím čase, během kterého se intimní vztahy mechanizují, vytrácí se touha i fantazie a z mileneckého opojení se stává každodenní (manželská) rutina. Ale je to také hra o zraněném přátelství a o šílené přetvářce. Je to hra o zradě nevěře, lži. Tedy o lásce.

V Čechách se Harold Pinter příliš často nehraje. Možná proto, že jeho hry, vyznačující se minimalismem a zároveň mnohoznačností, nenabízejí snadná režijní a herecká řešení. Činoherní klub ovšem Pinterovi věnoval pozornost už v roce 1967, kdy se zde konala česká premiéra Narozenin v režii Jaroslava Vostrého a v překladu Milana Lukeše (hráli Bořivoj Navrátil nebo Leoš Suchařípa, Jiřina Třebická, Jiří Hrzán nebo Jan Kačer, Táňa Fischerová, Josef Somr, Petr Čepek). Byl to tehdy nejen výrazný počin umělecký, ale také úctyhodný akt občanské odvahy: inscenace byla totiž publikem vnímána také jako memento před hrozbou okupace, k níž záhy skutečně došlo. Později se v Činoherním klubu hrála ještě Pinterova dramata Návrat domů (1972, režie Jan Kačer)a Správce (2004,režie Ivo Krobot).
Pinterova komorní hra Zrada konvenuje jedné z hlavních dramaturgických linií Činoherního klubu, totiž anglosaské dramatice,v níž má soustavnou zálibu režisér Ondřej Sokol. Tentokrát hru nejen režíruje, ale sám se také obsadil do jedné ze tří rolí. A protože další dvě role svěřil Kateřině Lojdové a Martinu Fingerovi, lze předpokládat, že se vzhledem k povaze intimního tématu pustil záměrně na třaskavou půdu, prosátou dramatickou látkou i vlastní empirií všech zúčastněných protagonistů.            
                                                                             Roman Císař
Více o hře


© 2017 - Činoherní klub.
Činoherní klub, Ve Smečkách 26, Praha 1