Činoherní klub, Ve Smečkách 26, Praha 1

Dámský krejčí je první Feydeauova (1862-1921) velká hra (1886), která slavila triumfální úspěch. Ústřední postava komedie, doktor Moulineaux, je neuvěřitelný lhář. Ve slavné inscenaci Bernarda Murata (1993) ji ztělesnil Jean-Paul Belmondo, který o Moulineauxovi prohlásil: „Malá lež je mrzká, ale velká lež, to je umění!“

Fraška à la Feydeau má zpravidla tvar kruhu: po mnoha zbytečných pohybech (motivovaných zpravidla neúspěšným pokusem o manželskou nevěru) dospívá opět k výchozímu stavu. Její napětí spočívá v rozporu mezi tendencí pravdu utajit a tendencí ji odkrýt. Aktivita komického hrdiny je nesena snahou o záchranu dobrého jména, působení náhody míří naopak k odhalení pravdy. Podaří-li se nakonec dočasně obnovit pochybnou stabilitu „krásného měšťáckého světa“, stane se tak pouze v mezích komediální konvence. Před divákem se komický hrdina a jeho spoluhráči svým pachtěním za zdáním – definitivně demaskují.
                                                                                                                                                                                                           
                                                             Zdeněk Hořínek

„Málo se například chápe, že Feydeauovy postavy nejsou nikdy (anebo zřídka) směšné samy o sobě, nýbrž že směšné jsou situace, do nichž je autor vrhá. Proto musí hrát herci toto divadlo bez narcismu, ale také bez sebemenšího odstupu, s totálním zaangažováním.“
                                                                                                                                                        Bernard Murat (režisér Dámského krejčího, 1993)

„Mnohokrát zmiňovaná „mechaničnost“ jeho divadla je pouze jedním z aspektů jeho tvorby. Autor usiloval o vytvoření živých postav, jimiž nahradil „panáky“ tradičního vaudevillu.“
                                                                                                                                                                                                                         Henry Gidel

Georges Feydeau:
Dámský krejčí

"Malá lež je mrzká, ale velká lež to je umění."

nejbližší termíny uvedení:
Ne
26. 11.
19:30
15. 12.
19:00
Čt
18. 1.
19:30

_________________________________________
Premiéra: 21.01.2005
Délka představení: 1:30
Představení bez přestávky.
_________________________________________

Osoby a obsazení:
Moulineaux /
Ondřej Sokol
Bassinet /
Radek Holub
Madame Aigreville /
Mahulena Bočanová
Zuzana /
Barbora Seidlová,
Iveta Jiříčková,
Markéta Stehlíková

Aubin /
Jaromír Dulava
Štěpán /
Matěj Dadák
Yvonna /
Jitka Ježková,
Antonie Talacková

Róza /
Dana Černá
Madame D´Herblay /
Jana Břežková
Pomponnette /
Diana Šoltýsová,
Markéta Stehlíková,
Patrície Soukupová
__________________________________________

režie: Martin Čičvák
překlad: Michal Lázňovský
dramaturgie: Roman Císař,
Vladimír Procházka
scéna: Tomáš Ciller
kostýmy: Nina A. Stillmark
__________________________________________

inspice: Markéta Řezáčová
světla: Milan Pastyřík,
Jaromír Vondrák
zvuk: Zdeněk John,
Radek Šebele
rekvizity: Jan Janák
Marián Fiedler
masky: Zuzana Báťková,
Radka Kadlecová
garderoba: Ladislava Koukalová
stavby: Daniel Pešl,
Marián Fiedler, Tomáš Madar,
Tomáš Olejník, Tomáš Otta,

Dámský krejčí je první Feydeauova (1862-1921) velká hra (1886), která slavila triumfální úspěch. Ústřední postava komedie, doktor Moulineaux, je neuvěřitelný lhář. Ve slavné inscenaci Bernarda Murata (1993) ji ztělesnil Jean-Paul Belmondo, který o Moulineauxovi prohlásil: „Malá lež je mrzká, ale velká lež, to je umění!“

Fraška à la Feydeau má zpravidla tvar kruhu: po mnoha zbytečných pohybech (motivovaných zpravidla neúspěšným pokusem o manželskou nevěru) dospívá opět k výchozímu stavu. Její napětí spočívá v rozporu mezi tendencí pravdu utajit a tendencí ji odkrýt. Aktivita komického hrdiny je nesena snahou o záchranu dobrého jména, působení náhody míří naopak k odhalení pravdy. Podaří-li se nakonec dočasně obnovit pochybnou stabilitu „krásného měšťáckého světa“, stane se tak pouze v mezích komediální konvence. Před divákem se komický hrdina a jeho spoluhráči svým pachtěním za zdáním – definitivně demaskují.
                                                                                                                                                                                                           
                                                             Zdeněk Hořínek

„Málo se například chápe, že Feydeauovy postavy nejsou nikdy (anebo zřídka) směšné samy o sobě, nýbrž že směšné jsou situace, do nichž je autor vrhá. Proto musí hrát herci toto divadlo bez narcismu, ale také bez sebemenšího odstupu, s totálním zaangažováním.“
                                                                                                                                                        Bernard Murat (režisér Dámského krejčího, 1993)

„Mnohokrát zmiňovaná „mechaničnost“ jeho divadla je pouze jedním z aspektů jeho tvorby. Autor usiloval o vytvoření živých postav, jimiž nahradil „panáky“ tradičního vaudevillu.“
                                                                                                                                                                                                                         Henry Gidel


© 2017 - Činoherní klub.
Činoherní klub, Ve Smečkách 26, Praha 1