Činoherní klub, Ve Smečkách 26, Praha 1

Anketa Divadelních novin - Inscenace roku 2015:

Richard Erml
F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi, Činoherní klub Praha.
Důvod? J. Kukura jako starý Karamazov, ale i ostatní herci.

Jan Kolář
F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi, Činoherní klub Praha.
Nejen díky svrchovanému hereckému výkonu J. Kukury, který je na českých scénách opravdu nevídaný, ale i zásluhou citlivé aktualizace dávné Schormovy dramatizace vznikla inscenace, z níž nespustíte oči ani vteřinu. Jelikož vnímání divadla je povýtce individuální, přiznávám ovšem, že jiný divák může mít jiný názor.

Lukáš Křížek
F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi, Činoherní klub Praha.
Inscenace M. Čičváka vychází ze Schormovy dramatizace a zároveň si s ní, avšak nijak agresivně, volně pohrává. Drobné změny, přeskupení některých scén, opomenutí několika postav a jiné vhodně zvolené (nejen) interpretační prostředky však nejsou minusem, nýbrž velikým plusem. Hra rozehraná přes celou scénu i mimo ni tak nezůstává nic dlužna všem těm „dostojevským motivům“, jimž naopak nenápadně vytváří další nástavbu. Rozhodně jedna z nejsilnějších inscenací tohoto roku, která je navíc plná výborných hereckých výkonů a tím nemyslím pouze již oceněného J. Kukuru, ale i všechny ostatní. Pro mě osobně – byť je troufalé srovnávat – je to J. Hájek (Ivan) a I. Uhlířová (Líza). R. Urbánek, Š. Stiburek: Nářek mravence. Vdova po kapitánovi dunajské paroplavební společnosti. Bezdomovec René Urbánek prodá svůj „deníček“ Šimonu Stiburkovi, který z něj vytvoří jedinečný, poetický a podivný divadelní tvar pojednávající o světě i nesvětě – příběhu člověka, jenž mnohé zažil a mnohé si mohl vymyslet. Pravdivě nepravdivý, filosofický, životem postižený, úzkostlivý, o světě a lidech uvažující text má obrovský potenciál a Stiburkovi se jeho kvalit podařilo využít naplno. Ke slovu přidává tři herce, kteří stylizovaně vypráví, malují, „experimentují“ a mlčí. Celé zpracování a především geneze textu ve mně vyvolávají abstraktní a dlouhodobě silný zážitek, jejž musím povýšit nad mnohá jiná divadla.

Milan Uhde
Inscenace Bratři Karamazovi v Činoherním klubu
r. Martin Čičvák, v roli starého Karamazova J. Kukura, mě zaujala osobitým výkladem zejména hlavní postavy a vyrovnanými hereckými výkony ostatních, vyzvedl bych aspoň I. Uhlířovou.
 

Více o inscenaci
 
 

F.M.Dostojevskij:
Bratři Karamazovi

I peklo má své stinné stránky.

nejbližší termíny uvedení:
St
13. 12.
19:30
Út
30. 1.
19:30
St
31. 1.
19:30

OSOBY A OBSAZENÍ:

Fjodor Karamazov / Juraj Kukura
Dimitrij / Martin Finger
Aljoša / Igor Orozovič, Michal Čapka
Ivan / Honza Hájek
Smerďakov / Matěj Dadák
Kateřina / Gabriela Míčová
Grušenka / Natálie Puklušová
Líza / Ivana Uhlířová
premiéra 20. února 2015 / Délka představení: 3:00
Režie: Martin Čičvák
Dramaturgie: Martin Kubran
Scéna: Hans Hoffer
Kostýmy: Mária Havran
Hudba: Ivan Acher
inspice: Markéta Řezáčová
světla: Milan Pastyřík, Jaromír Vondrák
zvuk: Zdeněk John, Radek Šebele
rekvizity: Jan Janák, Marian Fiedler
masky: Zuzana Báťková, Radka Kadlecová
garderoba: Ladislava Koukalová
stavby: Tomáš Madar, Marian Fiedler,
Tomáš Olejník, Daniel Pešl, Tomáš Otta

 

Anketa Divadelních novin - Inscenace roku 2015:

Richard Erml
F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi, Činoherní klub Praha.
Důvod? J. Kukura jako starý Karamazov, ale i ostatní herci.

Jan Kolář
F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi, Činoherní klub Praha.
Nejen díky svrchovanému hereckému výkonu J. Kukury, který je na českých scénách opravdu nevídaný, ale i zásluhou citlivé aktualizace dávné Schormovy dramatizace vznikla inscenace, z níž nespustíte oči ani vteřinu. Jelikož vnímání divadla je povýtce individuální, přiznávám ovšem, že jiný divák může mít jiný názor.

Lukáš Křížek
F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovi, Činoherní klub Praha.
Inscenace M. Čičváka vychází ze Schormovy dramatizace a zároveň si s ní, avšak nijak agresivně, volně pohrává. Drobné změny, přeskupení některých scén, opomenutí několika postav a jiné vhodně zvolené (nejen) interpretační prostředky však nejsou minusem, nýbrž velikým plusem. Hra rozehraná přes celou scénu i mimo ni tak nezůstává nic dlužna všem těm „dostojevským motivům“, jimž naopak nenápadně vytváří další nástavbu. Rozhodně jedna z nejsilnějších inscenací tohoto roku, která je navíc plná výborných hereckých výkonů a tím nemyslím pouze již oceněného J. Kukuru, ale i všechny ostatní. Pro mě osobně – byť je troufalé srovnávat – je to J. Hájek (Ivan) a I. Uhlířová (Líza). R. Urbánek, Š. Stiburek: Nářek mravence. Vdova po kapitánovi dunajské paroplavební společnosti. Bezdomovec René Urbánek prodá svůj „deníček“ Šimonu Stiburkovi, který z něj vytvoří jedinečný, poetický a podivný divadelní tvar pojednávající o světě i nesvětě – příběhu člověka, jenž mnohé zažil a mnohé si mohl vymyslet. Pravdivě nepravdivý, filosofický, životem postižený, úzkostlivý, o světě a lidech uvažující text má obrovský potenciál a Stiburkovi se jeho kvalit podařilo využít naplno. Ke slovu přidává tři herce, kteří stylizovaně vypráví, malují, „experimentují“ a mlčí. Celé zpracování a především geneze textu ve mně vyvolávají abstraktní a dlouhodobě silný zážitek, jejž musím povýšit nad mnohá jiná divadla.

Milan Uhde
Inscenace Bratři Karamazovi v Činoherním klubu
r. Martin Čičvák, v roli starého Karamazova J. Kukura, mě zaujala osobitým výkladem zejména hlavní postavy a vyrovnanými hereckými výkony ostatních, vyzvedl bych aspoň I. Uhlířovou.
 

Více o inscenaci
 
 


© 2017 - Činoherní klub.
Činoherní klub, Ve Smečkách 26, Praha 1